42

Indy si opět nasazuje fedoru a... A vydává se ve jménu metodistického Boha spasit hru. Spojení sportovního filmu a humanisticky uvědomělého integračního hřejivého dramatu v naivním pohádkovém balení je již ze své podstaty kombinace natolik nebezpečná, že výsledný celkem solidní doják je tentokrát spíše nefalšovaným úspěchem. (30.06.2013)

A to je to proč já tyhle filmy mám tak rád. Sportovní téma navíc životopisné, založené na skutečnosti, to je to co já můžu! Jackie Robinson je dodnes uctívaná legenda, jeho číslo 42 je jako jedinné dodnes vyloučeno k užívání, stejně jako Gretzkyho 99, oba jsou v síni slávy! A film je dokonalý, máli se věrně držet faktů, tak u něj nelze cokoliv přikrášlovat, tak to prostě je! Dokonalá podívaná o člověku, který se stal, navzdory barvy pleti, legendou s velkým L! (14.11.2014)

Páčia sa mi americké filmy, kde pekne ukazujú aký boli a stále sú amíci rasisti. Kvôli čomu vlastne bojovali v druhej svetovej vojne? Hádam nie kvôli triedeniu ľudí na viac a menej cenných na základe rasy :) Sa ani nedivím, že bol Hitler taký populárny v USA. Kto vie či pred tým než USA vstúpilo do vojny aj neskandovali často jeho meno na športových podujatiach, keď sa objavil niekto s tmavšou pokožkou. Bolo veľmi príjemne pre černochov sa vrátiť z frontu domov a zistiť, že nemohli ani na hajzel sa behnúť vytentovať, keď potrebovali, lebo WC bolo len pre bielych. Takáto krajina dáva rozumy o demokracií. (08.02.2018)

Velice dobře natočené sportovní drama o tom, jak poprvé hráč černé pleti zavítá do nejvyšší profesionální baseballové ligy v USA. Ve filmu se dozvídáme jak to měl Jackie ohromně těžké, každý ho kritizoval, nadával mu do negra a on to vše musel ustát. A také zaslouží obdiv Branch Rickey, který se k tomuto kroku odhodlal. Hlavních rolí se zhostili Harrison Ford a Chadwick Boseman a předvedli fantastický výkon. (29.03.2015)

Měkkotou rozhodně nebyl. Hroší kůži obdařený afro-americký hráč baseballu Jackie Robinson se obětoval, aby posloužil něčemu většímu, než jen vítězství. Samozřejmě hlavně kvůli dalece odpálenému míčku na hřiště plného předsudků a nenávisti vstupoval, jeho příběh však je/má být zajímavý hlavně tím, že šlo o prvního hráče tmavé pleti v americké nejvyšší baseballové lize. Pečlivě si mnul ruce v hlíně, u mety poskakoval jak na kořist natěšená kočka, nenechal se rozhodit a šel si tvrdošíjně za svým. Jenže jiná barva pleti byla toho času za oceánem stále živou hmotou. Za druhé světové války bojovali proti Hitlerovi, v poválečné Americe ale namísto oslavování zažili jen segregaci a diskriminační zákony. Američané prostě podobné příběhy s jasnou premisou potřebují. Oscarový scénárista Brian Helgeland stojí za takovými kousky jako Tajemná řeka nebo L. A. – přísně tajné, v posledních letech spolupracoval zejména s renomovanými bratry Scottovými. Nyní se znovu vrátil k režii a nedopadlo to ani zdaleka zle. Tedy pokud na jeho stokrát omletou hru s jasně vyloženými kartami přistoupíme. Někteří asi ano.. (23.09.2013)