Jurský svět

Dinosauří film, u kterého se nemusí přemýšlet, pokud to náhodou uděláte, tak zjistíte, že to má spoustu skulin. Jestliže se jimi budete zabývat, stane se z toho dost otravný film, ale pokud se přemůžete a budete si říkat, že je to jen pohádka pro děti, nakonec zjistíte, že to zase není tak špatné. Je to prostě pocta původnímu filmu od fanouška, který do toho svého uctívání ještě zamíchal typické věci jako "nesnáším tě, ale pak ti prohlédnu mandle", "vojáky rozsápu natotata, ale děti si nechám utéct", "za všemi maléry hledej zelený a mocí zatemněný mozek", "věrný pes tě neopustí". Prostě popkornový film s pěknými efekty. Sem tam to má i spád a končí to hodně povědomě. Pro děti všech věkových kategorií. Lepší 3*. (02.10.2015)

Když už bych si musel vybrat, vždycky raději sáhnu po Spielbergovi léta páně 1993. Sic k téhle látce tvůrci přistupují s poměrně pevnou rukou, sebevědomím a neunavují nás kdejakou popcornovou šíleností, i tak mi chyběla dravá a krvavá podívaná, protože dinosauři draví a nebezpeční jednoduše jsou. Monstrózní zábavní park lehce ztrácí návštěvníky, přitáhnout je má uměle vytvořené stvoření Indominus Rex, prostě ještě větší hora masa. Jenže nejnovější atrakci se podaří utéct z výběhu a na pořádný malér je zaděláno. Jedna z šéfek Bryce Dallas Howard tak v nastalém zmatku hledá dva synovce, možná najde lásku (Chris „jsem v kurzu“ Pratt) a nakonec se i bez dostatečné podpory scénáře všichni obejmou. Pro mě prostě pásová výroba, a ač má zřejmě režisér Spielbergův originál hodně rád, cítil jsem jen řemeslně slušně odvedenou práci, bez překvapení a bez opravdu šokujících scén, bez emocí a bez čehokoli, co by jen přiblížilo nějaké blockbusterové revoluci. A hlavně je šitá na míru spíš klukovi z osmé třídy. A tím už dávno nejsem. Nicméně to nadšení okolo dokážu pochopit. Slabé čtyři hvězdy!! (14.07.2015)

Nejlépe se to srovnává s jedničkou. V ničem to nezaostává, naopak, přídavkem je tu pompéznější akce a opulentnější výprava. Není třeba, aby nás seznamovali s dinosaury, krátce poznáme jen chod nového parku a představí se hlavní postavy. Následuje akce, která bere dech až do posledního okamžiku. Jedinou výtkou může být absence krve, že to je zkrátka i pro děti. Být to brutálnější, neváhal bych s pěti hvězdami. Podívaná se vyplatí, nezbývá než doporučit 3D kino. Je to asi nejsuchopárnější koment, co mě napadl, ale doba je zlá, klucí. (15.06.2015)

Myslím, že já sama jsem rozhodně nečekala, že by se mi Jurský svět mohl až tak moc líbit. Colin Trevorrow natočil vynikající "renovaci" ve svém vlastním stylu. Jurský svět, ač je klasickým, velkolepým blockbusterem, zároveň má v sobě hnací sílu v podobě výborně vystavěného příběhu, emocí, všudypřítomné nostalgie a odkazů na Jurský park a perfektního vizuálu. A do toho nám samozřejmě hraje ta úžasná hudba z původní série. Na Spielbergův kultovní film nedám dopustit, a obdivuji tvůrce, že si dali práci na animatronických "základech" a většina dinosaurů tak byla vytvořena poctivou lidskou prací. Tím, že se vlastně jedná o skutečné a fungující stroje, vypadali dinosauři nesmírně realisticky, zvláště T-Rex byl králem. Proto jsem měla velké obavy hlavně ze CGI kabátku dinosaurů v Jurském světě. Po chvíli sledování jsem na tento fakt ani nepomyslela, protože zejména Raptoři jsou drsní borci a jejich charaktery jsou důmyslně propracovány:) Obsazení výborné, já se těšila zejména na malého Tye Simpkinse. Bryce Dallas Howard coby emancipovaná a chladná manažerka parku, je výborná. Chris Pratt je sice velmi hezký muž a do své role se hodil, ale místy jsem měla dojem, že jeho herecký projev postrádal nějaký náboj, chyběla tomu dynamika. Ale co, kdo by se staral o nějaký světoborný herecký výkon, když okolo pobíhají dinosauři, že:) Ve spoustě scén jsem měla slzy v očích a když do toho začala ještě hrát ta hudba... Oh my God:) Monumentální finále sice hraje na Hollywoodskou strunu, ale v tomto případě jsem se velmi ráda podřídila jejím tónům. A závěrečné scény ukazují, že starý, dobrý T-Rex rozhodně nepatří do starého železa a že je stále právoplatným vládcem "svého" království. "Ta stěna má přes 12 metrů, myslíte, že by ji přelezl?" - "Přijde na to." - "A na co?" - "Jakého dinosaura v té laborce uklohnili.", "To musíme dát do letáku, počítáme s tím, že někdy prostě někoho sežerou.", "Je to jako procházka lesem… před 60 miliony let." (18.10.2015)

I tento film přesvědčuje o jednom: kritiky, byť se tváří sebeseriózněji, nesmíme a nemůžeme brát vždy do slova. Rozvíjení tématu a převařování mnohokrát nedojedené kaše rozhodně nejsou totéž. Už první JURSKÝ PARK nepostrádal určitou společenskou reflexi. Tady je dokonce povýšena na úroveň jednoho z vůdčích motivů scénáře a zcela z něj nevyprchává ani v závěrečné části filmu, který se noří - místy až příliš - do setrvačnosti a klišé hollywooodského pojímání žánru. Síla JURSKÝCH PARKŮ - nebo SVĚTA - je dána jejich přímočarostí. Čistá fantastika (sci-fi) verneovského původu, obohacená o fascinující technické možnosti dnešních filmařů, činí téma, kterému se JURSKÝ SVĚT věnuje, až aktuálně živým. Byť genetické výzkumy, na kterých je námět postaven, jsou poněkud nejasné a v mnohém až triviální, vědomí ohraničenosti a křehkosti naší biologické existence, které s tím souvisí, je silnější. Myšlenkové poselství, jež z toho rezultuje, je závažné. A nedosahuje-li JURSKÝ SVĚT síly Trierovy MELANCHOLIE, to, co podává ve svém žánru, zůstává vážné a do duše mluvící i tak. Rozhodně se nejedná o věc mělkou a levnou. A zábavnou za každou cenu. (15.07.2015)