Reklama

Reklama

Oliver Stone: Neznámé dějiny Spojených států

(seriál)
  • Česko Americké století očima Olivera Stonea (více)
Ukázka z filmu 3
USA, (2012–2013), 9 h 40 min (Minutáž: 58 min)

Epizody(10)

Obsahy(1)

Jako režisér a producent zůstal Oliver Stone věrný své pověsti kontroverzního tvůrce i ve střihovém dokumentu, který se v deseti hodinových dílech věnuje některým aspektům moderní historie USA. Spolu s britským scenáristou Mattem Grahamem a americkým historikem Peterem J. Kuznickem nabízí publiku kritický pohled na USA jako velmoc sledující napříč nejrůznějšími dějinnými situacemi – od 2. světové války po současnost – vlastní dobyvačné a ziskuchtivé cíle. Ze seriálu uvádíme třetí díl, věnovaný atomové bombě, a desátý díl, zabývající se přístupem prezidentů Bushe a Obamy k válce proti terorismu. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Videa (8)

Ukázka z filmu 3

Recenze (138)

Gothar 

všechny recenze uživatele

No neviem, pozrel som si prvé 4 diely a bola to jedna veľká nuda. Komentátor chŕli fakty, striedajú sa dobové zábery, ale celé je to veľmi rýchle a strácal som sa v tom. Veľký podiel na tom má to, že rozpráva iba komentátor. Ocenil by som rozhovory s priamymi účastníkmi daných udalostí tak ako to bolo napríklad v dokumente World at war. Takto je to veľmi monotónne. 40 % ()

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Spočiatku mi veľmi vadilo, že to nezobral Stone od začiatku osídľovania Ameriky, že sa vyhol pozadiu zvolenia Kennedyho za prezidenta, či jehi prejavu, či akýmkoľvek prepojeniam na finančný sektor, na tých 85 najbohatších, ktorí majú mať majetok ako 3,5 miliardy ľudí, prípadne na ľudí, ktorí môžu ovládať celý systém a byť ešte viac na vrchole. Tým sa však venujú iné dokumenty, ktoré spájajú dosť nedôveryhodné či ťažko overiteľné informácie a tak som clekom rád, že Stone zvolil cestu ľahko overiteľných faktov, aby ukázal smerovanie nielen USA, ale aj tohto sveta. Môže mu byť vyčítané určité ľahkovážne zobrazenie zvyšku sveta, či ľavicových systémov, no tu išlo hlavne o USA a poukázanie na zamlčovanú pravdu, taktiež prvý diel sa dá vnímať ako celkom slabší, aspoň ja som ho tak vnímal, no plný počet hviezd si tento seriál zaslúži a rozhodne ho odporúčam. Na mňa to pôsobilo až desivo. Môžte to brať ako alternatívny výklad, no je zrejme tvrdý pohľad na ďalšie impérium, ktoré pomyselný blahobyt a moc zabezpečilo nielen pár vyvoleným, ale hlavne to dosiahlo cez vojny, tajné programy, manipulácie a rozpínavosť. O slobode, demokracii, či ušlachtilých záujmoch sa nedá hovoriť. Stone poodhalil ilúziu a dal návod k zamysleniu. Určite to chce od neho dávku odvahy venovať svoj život boju s klamstvami, prípadne ponúkať iný pohľad, určite mnohokrát zakopol, no radšej ako byť politicky korektný populista, ktorý by bol zbabelý sa postaviť väčšine. Teda podľa mňa, aj keby za vecami bolo niečo viac, tak by podľa mňa pomohlo, keby sa z tohto ľudia poučili. Škoda, že ľudí viac zaujímajú zábavné a životu nepodstatné rozprávky a ilúzie, ktoré ich držia ďaleko od skutočnej rozprávky. ()

Reklama

VictorMartel 

všechny recenze uživatele

Režisérův závěrečný optimismus nesdílím. Vcelku ale jeho pohled nabízí velmi zralé zhodnocení, jehož audiovisuálními prameny podepřená argumentace obstojí před otevřeným publikem. Světovým antikomunismem velebená demokracie „made in USA“ má vedle těch Stonem zmíněných nebo aktuálních (migrační krize) i jiné vroubky: zatímco sovětům se mnohem silnější Car-bomba nevymkla, Yankeeové způsobili testem Castle Bravo v roce 1954 největší jadernou katastrofu od svržení bomb v Japonsku, od II. sv. v. do poloviny 70. let bylo až 16 tisíc občanů - včetně dětí, mentálně postižených a vězňů - podrobeno pokusům s fysiologickými důsledky radioaktivity (článek Count of Subjects in Radiation Experiments Is Raised to 16,000 publikovaný k 20. srpnu 1995 v The New York Times), dnes je komercionalisovaný vězeňský systém a spousta nevyřešených sociálních otázek, především ohledně rasové segregace indiánů a černochů (a kdo ví, jak bude probíhat konflikt s hispánským prvkem, který má v polovině tohoto století představovat největší skupinu obyvytel Spojených států; srv. Kateřina Březinová - El imaginario chicano, Praga, Karolinum 2014), desítky milionů občanů závisí na potravinových poukázkách… Domácí ostudu pak „řeší“ tím, že deklaratorními provokacemi tlačí Rusy do mohutného přezbrojování. Sniper Nicholas Irving poukazuje i na systematickou selekci psychicky narušených adeptů vojenské služby, kteří by u nás měli problém projít základním vzděláním, ale po několikaměsíčním cvičení jsou z nich v normální vyrovnané válce sice nepoužitelní, zato při okupacích užiteční sadističtí „hrdinové“ (vzácně odhalené mučení a znásilňování ve věznici v Abu Ghraib; k existenci tohoto typu náboru promluvil i Václav Cílek v pořadu Jak to vidí... 30. 4. 2015). A v roce 2002 nás knihou The War Against the Terror Masters, hlásící se ke staré myšlence nietzscheánského „kreativního ničení“, chtěl uhranout neokon Michael Ledeen (pozoruhodně prorocky k ní kdysi přispěl Schumpeter svojí představou o demisi kapitalismu a z Frankfurtské školy bývá připomínán především Marcuseho text Jednorozměrný člověk; tyto konotace uvádím proto, aby bylo zřetelnější, jaké antipody - nesocialistického antikapitalistu Nietzsche, jednoho z theoretických „opravářů“ kapitalismu Schumpetera, socialistického antikapitalistu Marcuse a kdovíkoho Ledeena - tato metafysicko-geopolitická strategie spojuje). Podle dostatečně komplexní výpočtové methodiky je sociální stát USA 2. největší na světě, britský pak 5., zatímco z hlediska efektivity řádově úspěšnější Švédsko zde zaujímá až 11. posici (zdrojem je analysa OECD, resp. fiskální odborník profesor Jaroslav Vostatek, jenž s touto statistickou presentací vystoupil na přednášce konané k 200. výročí narození Otto von Bismarck při Institutu Václava Klause; zveřejněno na Youtube; tento výpočet totiž zahrnuje i zfixlovanými methodikami nezahrnované různými kathegoriemi neblahého sociálního stavu garantované daňové úlevy, jimiž se vyznačují uvedené anglosaské koncepce; osobně si myslím, že nadto může také významný ukazatel představovat míra efektivity daných mandatorních opatření, protože uvolňuje-li stát nízké přímé sociální dávky, pak i kdyby nepomáhal nepřímo zmíněnou cestou, může mít in summa mnohem vyšší sociální náklady v závislosti na POČTU takto potřebných, jelikož je prostě z mnoha důvodů, především v důsledku extrémní ekonomické nerovnováhy, dysfunkční, což koresponduje s faktem prvenství anglosaských států na Indexu zdravotních a sociálních problémů, jehož záviděníhodnou úroveň představují naopak sever Evropy, Benelux a Japonsko [odpresentováno 4. 5. 2015 na ČT24 v pořadu Fokus Václava Moravce/Chudí versus bohatí]). Tolika rozporuplných podob nabyl již anglosaský kapitalismus, že nadšenecké důvěře v jeho vnitřní harmonický kurs se už snad nelze ani smát. Ať ho reflektujeme v klasické formě asketického kalvinismu, zrod z něhož mu krajně redukcionisticky a ovšemže osobně předpojatě přičítal Weber a jehož naivní metafysiku asi nejlépe jak přímo ve spojitosti s kalvinismem, tak s odkazy na Franklinovo selfmademanství vylíčila Ossowska ve své knize Měšťanská morálka (česky vydáno v překladu Svatavy Navrátilové Praha, Academia 2012), nebo s ohledem na jeho podporu klerofašistických diktatur, popř. skrze jeho současný stav, kdy je politika kapitálu internacionalizována a generuje spoustu nevyzpytatelných externalit environmentálních, sociálních či kulturních, takže zneklidňuje jak levicovou, tak pravicovou část ideologického spektra, - vždy se nám tento liberalistický sociálně inženýrský experiment vytrácí z rozumného dohledu odkud silou peněz rozhoduje o politice, kultuře, o všem, bez veškerého heilování. Zbrojí se jako dosud nikdy, zbrojí se všude a stále sofistikovaněji, přičemž každému musí být zřejmá prostá rovnice, jejímž základním východiskem je omezený prostor, že čím více je zbraní, tím jsou blíže (tedy ochutnáme vlastní výrobu). Pouze národ Yankeeů je pořád stejně triumfalisticky zahleděný a navzdory obezitě, školství a věrohodnosti jeho tolikrát demaskovaných representantů přesvědčený o své výjimečnosti a odpovědnosti za svět. () (méně) (více)

NinonL 

všechny recenze uživatele

Nelze hodnotit jinak než plným počtem, přestože jsem se snažila být při hodnocení seriálu kritická. Všechny, které zajímá politika, zvláště mezinárodní, Stoneovo Desatero pravděpodobně nadchne jako mně. Shlédla jsem všech 10 dílů a nenašla demagogii ani manipulaci, tak časté v převážné většině dnešních médií. Pouze fakta a souvislosti. Kompletní historie americké politiky za posledních 80 let, její vliv na samotné Američany i na zbytek světa. Závěrem bych ráda připomněla Voltairův citát z 18. století, který se objevuje v posledním díle o éře teroru - "Ti, kteří vás nutí věřit nesmyslům, vás jednou budou nutit páchat zvěrstva." - Pamatujte na to vždy, když budete pročítat noviny či sledovat televizi. ()

Djoker 

všechny recenze uživatele

Název dokumentu je lehce zavádějící. Stone nepřináší nic úplně nového. Jen vytahuje fakta, která po letech zapadla a zručně je dává do souvislostí. Místy kvůli tomu až příliš skáče v čase a vzhledem k soustu, které si ukousl, nepotěší ani určitá zkratkovitost. Levičácký a hlavně proruský pohled na věc možná chvílemi trhá uši, ale zaslouží respekt, protože z pozice slavného amerického režiséra jde o věc nevídanou. Snad všichni už dávno vědí, že USA se z 2. světové války nepoučily a naopak měly neustálou potřebu se srát do cizích zemí a ještě tam válčit. Vidět postupně chyby amerických prezidentů (od blba Trumana) a jejich spolupracovníků je skutečně výživné. Když se o jejich válečných výpadech a agresivní zahraniční politice začínají točit dokumenty, které mapují skoro celé století, možná je na čase si konečně přiznat, že někde bude problém a je třeba zvolit jinou cestu. ()

Galerie (21)

Zajímavosti (13)

Související novinky

Oliver Stone hvězdou 48. MFF Karlovy Vary

Oliver Stone hvězdou 48. MFF Karlovy Vary

24.04.2013

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary ocení Křišťálovým globem za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii amerického scenáristu, režiséra a producenta, trojnásobného držitele Oscara… (více)

Reklama

Reklama