Wentworth

Taková australská reality show z prostředí ženské věznice. Zavřeš dohromady skupinu žen bez možnosti úniku a čekáš, co se bude dít. Má mě ráda, nemá mě ráda? Zabije mě, nezabije? Uteče, neuteče? Seriál jako takový má spád, napětí, dobře se sleduje, ale musíte být připraveni odpouštět čím dál větší díry ve scénáři. Zkrátka a dobře postavy se někdy musí chovat tak, aby to vyšlo. Např. ředitelka Fergusonová, to je hotový superman, Co ta všechno stihne sledovat, to jsem se až divila, že ve finále nedošlo k odhalení, že je vlastně z jednovaječných čtyřčat. Fletch zase chudák vždycky nakluše svého nepřítele seznámit s tím, co všechno ví, aniž by k tomu měl jiný důvod než aby protistrana věděla. No a holky z věznice zase trpí sklerózou, protože i když se snaží celý díl někoho varovat, nakonec mu to zapomenou říct. Přesto jsem vydržela až do konce 3. série, což je v současnosti poslední natočená. (13.08.2015)

OITNB jsem si velice zamiloval, a proto jsem neodolal ani tomuto australskému počinu z prostředí ženského nápravného zařízení. Srovnání se zde přímo nabízí a tak nějak úplně nejjednodušeji by se dal Wentworth charakterizovat jako Orange is the New Black v australském a tedy v podstatě mnohem syrovějším a drsnějším podání. I ta atmosféra je zde mnohem tísnivější – srovnejte s OITNB, kde je všechno v podstatě nádherně vymydlené a ta věznice (na to, že to je věznice) působí vlastně docela klidným dojmem. Wentworth je stísněné, depresivní, temné zařízení, kde teče dost často krev a probíhá tam otevřená válka jak mezi vězenkyněmi, tak mezi dozorci. Co do autentičnosti a realistického podání dané látky, hodnotím Wentworth o třídu výše než OITNB (ale i tak si kladu otázku, jestli vůči sobě ve vězení mohou být ženy takové hyeny a svině :))) Na druhou stranu i přes nesporně vynikající a ohromně výrazné postavy (Franky, Jackie, Bea, Fergusonová) není scénář k Wentworthu tak bohatý a tak perfektně propracovaný jako v případě OITNB. Zároveň je ale nutné podotknout, že s přispěním poměrně působivých flashbacků notně roste psychologická hloubka celého příběhu. OITNB zase vypráví mnohem více vedlejších příběhů a měl jsem z něj pocit větší scénáristické „hutnosti“. UPDATE po finále třetí řady Wentworthu: vzhledem k tomu, že jsem měl tento komentář rozepsaný v cca polovině druhé řady, musím tu „nepropracovanost“ scénáře v porovnáním s OITNB vzít zpět a konstatovat, že Wentworth se probojoval do mé top ten mezi běžícími seriály. Finále třetí řady je kulervoucí, dojemné a jedno z nejlepších na poli seriálové scény za poslední léta. Nevím, čím to je, ale ten koncept ženské věznice zpracovaný do seriálového formátu je prostě vynikající a vlastně i dost originální a neokoukaný (a to australské podání ho zase posouvá o něco dál). Aktuálně mě čeká třetí řada OITNB, tak jsem zvědavý, jestli budu nadšený stejně jako u třetí série Wentworthu:))) The Series I – 90%, The Series II – 85%, The Series III – 95% (04.07.2015)

Velice podobné seriálu Orange Is the New Black, jediný podstatný rozdíl vidím v tom, že Wentworth je čisté drama a humor má vstup zakázán. Jinak se oba seriály příliš neliší, oba obsahují i retrospektivní scény, které přibližují jednotlivé postavy, ale Wentworth přibližuje i postavy dozorců a není zaměřen pouze na hlavní hrdinku, ta se v některých dílech dostává úplně do pozadí. Komentář píšu po shlédnutí první řady, seriál mě okamžitě bavil a těším se na další série.// Druhá řada přišla s klíčovou změnou ve vedení věznice, přichází Joan Ferguson- zajímavý kříženec sestry Ratchedové a Reinharda Heydricha, která přináší do seriálu paranoidně sadistickou atmosféru plnou intrik a záludností. Celý seriál se stává mnohem dramatičtějším, surovějším a návykovějším, alespoň mně se od něj odchází velmi těžko, těším se na každý další díl.// Třetí řada byla zatím tou nejdepresivnější, atmosféra opět houstne, ředitelka Joan Ferguson zesiluje svůj psychoteror a pro mýdlo by se za této situace ve sprše sehnula jen ta největší optimistka. Intrikuje se naplno na obou stranách mříží a nejlepší je to, že je scénář napsaný tak dobře, že mi děj nepřišel ani na chvíli "mimo mísu", všechno na mě působí krajně uvěřitelně a chtěl jsem napsat i civilně, ale v případě seriálu z vězeňského prostředí by to asi nebylo na místě. Každopádně jsem i po třetí sérii naprosto spokojený a těším se na čtvrtou.// Čtvrtá série se mi těžko hodnotí, protože byla brutálně skvělá, nemám vůbec nic, co bych mohl vytknout, můžu jedině chválit. Bylo v ní všechno, hutná atmosféra, napětí, dějové zvraty a to všechno namíchané v tak fantastickém poměru, že jsem se od seriálu nedokázal odtrhnout. Někomu by se mohlo zdát, že už jsou některé zápletky za hranicí reality, ale vzpomeňte si na Krejčíře, proti jeho příběhu je Wentworth pořád pouze běžná a nezajímavá záležitost. Mně se právě líbí to, že i když seriál graduje, stále se mi jeví jako krajně reálný a obávám se toho, že v mých případných nočních můrách se může vedle Annie Wilkes objevovat i Joan Ferguson. Fuj, už teď mám husí kůži. (09.09.2016)

Výtečný originální seriál z prostředí ženské věznice; filmů z takového prostředí pohříchu není mnoho. Svět uvnitř vězení je světem sám pro sebe, se svými pravidly, prioritami, problémy, který se světem vně nemá nic společného. Všechny kontakty s normálním světem před mřížemi jen zdůrazňují naprostou odlišnost a izolovanost vězeňského vesmíru. Nepocítil jsem jedinou slabinu - herecké výkony jsou naprosto skvělé, scénář je chytrý a vynalézavý, postavy mají svoji plastičnost, jsou zcela uvěřitelné i v těch nejvypjatějších scénách, kdy by i malá chybička vyznění zhatila..., zkrátka mimořádná událost. (07.06.2014)

Rivalita vězeňkyň v ženské věznici, politické boje mezi personálem i vedením a do toho všeho vstupuje téměř nevinná Bea, která se postupně přizpůsobuje jak prostředí uvnitř, tak i okolnostem venku za zdí. Strhující příběhy jednotlivých postav se postupně setkávají v ženském nápravném zařízení Wentworth. Jedná se o vážnější drama. Rozhodně se nejedná o žádnou pohádku či komediální odlehčení ve stylu OITNB. Představitelkám a představitelům jednotlivých postav, zrovna tak scénáři, nemám rozhodně co vytknout. Pěkná směsice charakterů, které se podle mého docela reálně vyvíjejí, málokdy jsem měla pocit, že něco bylo slabě představeno. Možná je to právě neokoukanými tvářemi, ale moc se mi třeba líbila postava Liz. Dokázala ve mě vyvolat velice sympatický pocit, hned při prvním setkání. To upřímné "love" na konci každé její otázky směřující k lidem, na kterých ji záleželo, mi bude znít v hlavě ještě hodně dlouho. Franky mě zase naopak v první sérii absolutně nezajímala a místama mi dokonce přišla spíše otravná, nežli jako někdo, kdo má mít respekt u ostatních žen. Ale stačilo chvilku počkat a Franky si prošla tak hezky přirozeným a nenuceným vývojem své postavy, že jsem si nakonec při její finální scéně normálně i pobrečela. Dále mi přišla skvělá Vera Bennett, nejdřívě jako šedá myš a poté jako guvernérka celé věznice. Jen jako jedna z mála všech postav si zahrála ve všech sériích a tak jsme měli možnost sledovat její život krok za krokem a dokázat si ji tak postupem času zamilovat, i přesto, že místama mohla působit poněkud nezajímavě. Já ji měla z nějakého důvodu ráda už od samého začatku; o to větší úsměv mi postava Very přinesla právě na samotném konci. Joan Fergusson naopak jako záporák opravdu výborná, tleskám, prostě vynikající herecký výkon. Nedivila bych se, kdyby jistá Pamela Rabe za tuhle roli sklidila nejedno ocenění. Musím přiznat, že mě dlouho seriál takhle nechytl. Sice mi pár dílů trvalo, než jsem si na to nové prostředí zvykla (byla jsem až moc zvyklá na polehčující okolnosti v OITNB, které v této sérii právě naopak chyběly - což jsem ve finále vnímala jen jako velké plus), ale s rozjezdem druhé série, jsem se nakonec nemohla odlepit od obrazovky. - "My name is Sue, but they call me Boomer, because I am always coming back." (20.10.2022)