The Gracious Ghost
Režie:
Zdeněk ZelenkaScénář:
Zdeněk ZelenkaKamera:
Pavel BerkovičHudba:
Jiří ŠkorpíkHrají:
Viktor Preiss, Jiřina Bohdalová, Jan Hrušínský, Veronika Khek Kubařová, František Skopal, Martin Dejdar, Radek Holub, Miroslav Táborský, Miroslav Vladyka (více)Obsahy(1)
I s duchem se dá letět vzduchem za štěstím! Viktor Preiss jako tajemný duch ve výpravné pohádce o zamilovaném mládenci, krásné princezně a hromadě zlata, které nakonec nikdo nepotřeboval... Jedné bouřlivé noci na Šibeničním vrchu objeví náhodou tulák Vojta (F. Skopal) v podzemí poklad, který hlídá tajemný duch. Vojta se ho poleká a uteče, předtím si ale stihne strčit do kapsy malé křesadlo a pár zlaťáků. O ty ho vzápětí připraví v podivné hospodě. Dozví se tam ale také o krásné princezně (V. Kubařová), která nikdy neopouští zámek. Když Vojta konečně použije křesadlo a přivolá tak nevědomky ducha (V. Preiss), který mu musí sloužit, jeho život se od základu změní. Na Vojtovo přání přinese duch v noci spící princeznu a Vojta se do ní okamžitě zamiluje. Chce být stále s ní. Duch mu v tom s radostí pomáhá. Mezitím si totiž hodného Vojtu oblíbil a v jeho přítomnosti zjišťuje, jak svůj bývalý život promarnil. Zdá se, že příběh směřuje ke šťastnému konci, když všechno zkomplikuje hamižná dvorní dáma (J. Bohdalová), která odhalí tajemství křesadla a je odhodlaná ke všemu, aby ho získala… (Česká televize)
(více)Recenze (352)
To byla ale blbost. Proč už u nás dneska nejsou schopní natočit normální pohádku? ()
TV-film. Tato zhovadilost by se snad neměla řadit mezi pohádky. Na Štědrý den se v poslední době u nás v rodině stává tradicí, že se společně podíváme na novou českou pohádku na ČT1. Tentokrát to skončilo velkým fiaskem. Ne jenom, že jsem vylil víno do notebooku, ale pohádka samotná byla ukázka neskutečně trapného a nevkusného klišé. Po shlédnutí této nezdařilé blbosti, jsem si zprotivil nejen Zelenku, ale také neskutečně trapnou, šišlavou a na nervy lezoucí Bohdalovou, která se musí nacpat všude a nemá soudnost ke svému věku. ()
Úžasný Viktor Preiss, který dodává pohádce švih i humor na jedné straně, podivně oteklá a nesnesitelná Bohdalka, která ztěží artikuluje natož aby hrála, na straně druhé. To jediné uvízne v paměti. To první v dobrém, to druhé ve zlém. Jinak jen natahovaná nuda, kterou ani sympatická, ale vcelku zbytečná princezna, ani tornádo Preiss, který si celý film ukradl pro sebe, nezachrání. ()
Českotelevizní pohádkové kouzlo: ať už předlohu napsal Erben, Němcová nebo Andersen, jejich adaptace jsou jedna jako druhá. Máme tu mladý pohledný pár, který ovšem musí jít stranou, pokud se zrovna mohou předvádět Bohdalová s Preissem. Že pohádka v tu chvíli začne nudit, přece vadí jen těm pár stovkám internetových remcalů. Čím to je, že čím mají filmaři úžasnější technologie, tím průměrnější filmy točí? No nic, nashle o příštích Vánocích u další úplně stejně průměrné pohádky. Diváci tak dostanou přesně to, co čekají. A tak je to v pořádku, nebo ne? (50%) ()
Vykradená truhlice dánského pohádkáře, devalvovaná současným neumětelským balastem, který má na svědomí režisér Zdeněk Zelenka. Herci přehrávají o sto šest, snad s výjimkou Viktora Preisse. Jen stěží si lze představit, že by tenhle zmetkový produkt přežil dobu svého vzniku. ()
Dokud Viktor mluvil česky, tak mi to nevadilo, jenomže pak se z toho vykřesal eintopf s italským přízvukem, naprosto otravnou (nejotravnější z otravných) Bohdalkou (který už mám fakt plný zuby), škatulka záporáků mile oživená pejzatým Dejdarem, a Hrušinský, který projevem čím dál víc připomíná Luďka Sobotu (jeho chyba). Splácanina, na kterou rádi rychle zapomeneme, jako ostatně na všechno pohádkové porevoluční. Jestli chcete vidět dobré zpracování Andersenovy původní předlohy, mrkněte na tohle. A mimochodem vážený pisateli této synopse - výpravný film vypadá opravdu jinak. ()
Nie najhoršie, ale je to zlepenec bez poriadneho príbehu (a s otravnou Jiřinou Bohdalovou). Filmík pôsobí hrozne stiesnene – štúdiovo, exteriér je bohapusto nevyužitý. Česká rozprávka ako ju poznáme v posledných desaťročiach... ()
To zas byla úroveň - král mdlého rozumu i zjevu, odulá, přehrávající a vyloženě na pěst zralá Jiřina Bohdalová v úděsné ryšavé paruce a k tomu ta sebranka z hospody - Javorský, Táborský, Dejdar a spol. v rolích imbecilů, kteří zde mají spolu s výše zmíněnou rádcovskou kreaturou patrně zastupovat temnou stranu Síly. K tomu deprimující pohled na Jiřího Schwarze, druhdy představitele uhrančivých šviháků, sympaťáka, který však v posledních letech značně přibral na váze a ztratil na charismatu. Co se týče příběhu - kvalitní námět pohřbívá mizerné zpracování, nezaujme, nepobaví. V Andersenově předloze "Křesadlo" vystupuje jako duch křesadlem vyvolaný černý pes. Nic proti V. Preissovi, kromě celkem pohledné princezny je to ostatně jediný světlý bod této "výpravné" pohádky, ale ten pes by byl určitě originálnější a hlavně zábavnější. ()
Fakt děs! Mě to už začíná urážet!!! Jděte fakt s takovou fušeřinou do .... háje. ()
Jen by mě zajímalo, jakou pohádku by Česká televize musela na Štědrý den odvysílat, aby uspokojila zdejší náročné diváky. Zas tak příšerný zážitek to rozhodně nebyl. Na pohádky koukám obvykle jen ve vánočním období. A ty staré, stokrát viděné, už mě moc nebaví. Tahle byla fajn, vhodně doplnila pohodovou atmosféru večera. A na Bohdalku ať sere pes! ()
Velmi dobrá linie s Vojtou, princeznou Rozálií, duchem, krčmářovými komplici a dětmi. Škoda, že scénárista z této linie nevytěžil víc (průběžné nástrahy krčmářovi, nápaditější duchaření). Naprosto nefunkční je pomatený král, jehož charakter je dost odpudivý a jednání nepochopitelné. Z Bohdalové dělá Zelenka, bohužel, pitvořící figurku, jejíž jednání je jednostranné. Naštěstí ve filmu Vrásky z lásky J. Bohdalová ukázala, že umí hrát... ()
Silné kafe. A to i na bídné poměry porevolučních pohádek. Měl jsem zlé tušení a náznaky kopřivky na těle už poté, co jsem zjistil že režisérem je Zelenka, ale ve skutečnosti to bylo ještě horší - někde na pomezí usínání a dávivého reflexu. Ten chytrák si krásně lišácky ušetřil práci a prachy - přece proč natáčet přirozeně, podle určitých zákonů (kde někdo někam jde a zase odejde, má to prostorovou a dějovou návaznost, střídají se exteriéry a interiéry), vyberu si tři místnosti a všichni mezi nimi budou neustále přelétávat vesmírem! Zelenka mimochodem ojebal i závěrečné titulky, takže kdyby někoho náhodou zajímalo, na kterém zámku se natáčelo, nedočká se. Takový výtvor si ani nezaslouží delší pozastavení nad tím, co je tam špatně, jelikož špatně je úplně všechno. "Detaily" jako to, že v jednom záběru jsou dva chlápci, z nichž jeden má třírohý klobouk a paruku z 18.století a druhý cylindr z 19.století už tak diletantskou skupinu tvůrců samozřejmě nemůžou zajímat. Chtěl jsem dát jednu hvězdu za to, že se filmu povedlo vyvolat lítost nad Preissem, ale proč bych to dělal, že... ()
Tato pohádka se moc nepovedla. Najde se tam sice pár dobrých pasáží, ale vcelku je to nudné, měl jsem problém to vůbec dokoukat. Jediným pozitivem je Viktor Preiss, který zahrál opravdu dobře. ()
To byla ale neskutečně slabá pohádka! Řekl bych dokonce, že blbá. Jediný, kdo v ní září, včetně závěrečné písničky, je Viktor Preiss. Jinak hlavní hrdina je necharismatický hovňousek, jemuž je předepsáno se chovat jako blbec (když zachraňuje princeznu ze sklepení, místo aby padoucha bacil, běží tam, kde je ještě víc pobertů; místo, aby si sundal roubík, na který dosáhne, pořád jen máchá hlavou, a dokonce ani princeznu nenapadne mu roubík sundat, hledá papír a brk s inkoustem, aby se instrukce daly napsat). Nelogičností je zde celá hromada (např. král zavře poberty do prázdné pokladnice, ve vězení nejsou, tam je správcová sama, ale když jdou pokladnici otevřít, pobertové v ní nejsou!; kouzelné křesadlo stačí hodit do ohně a zmizí?!!; duch po zmizení křesadla se stane člověkem a nestane se z něho dušička plující do nebe?!!) a celé to působí jako chaotický slepenec, u něhož mne překvapilo, že to mělo dramaturgyni. Ta asi chrápala, ne? Střih se taky moc nepovedl (jednou to udeří dokonce do očí, ten střih z detailu do polocelku v jedné ose), ani lokace mi nepřijdou nějak zvlášť využity. Bohdalová je zde hodně slabá, a ostatní postavy buď nemají co hrát, nebo taky mají v popisu scénáře být za pitomce. Uff. ()
No hlavněže na tohle ČT každej rok peníze najde. Nejvíc mě "bavily" popraskaná fosílie Bohdalka a Hrušínskýho drcený repliky. Hvězdička čistě z úcty ke Škorpíkovi s Preissem a pro neutuchající obdiv k Verunčině přirozený kráse. ()
Mám pocit, že český film a česká pohádka od roku 2000 dále musí být opravdové terno, aby přesáhla vůbec šedesát procent. Nemyslím si, že si Duch nad zlato zaslouží pouhých třicet osm procent. Andersenovy pohádky jsou dost náročné a často hodně temné a depresivní, Zelenkova adaptace je dost veselá a typově výborně herecky obsazená. Já jsem byl o Štědrém večeru spokojen. ()
Když to vezmu jako pohádku, tak ano dávám 3 hvězdy. Když bych to chtěl brát jako film, dám hvězd míň. Scénář moc nefunguje a člověk nad ním radši nesmí moc přemýšlet. Postrádá jakousi vnitřní logiku. Napadá mě třeba scéna, kdy Vojta přijde o křesadlo. Stará pomalá babice mu ho vezme a on čumí a nedělá nic. Přitom se za ní mohl krásně rozeběhnout, zkopnout ji, a křesadlo bylo zase jeho. A tak bych mohl pokračovat dál. S tímhle mají bohužel problémy Zelenkovy scénáře obecně. Vzpomínám si např. na podobné u Kouzel králů. Jinak je to příjemná podívaná s nějakou tou pozitivní energií uvnitř, zazní pěkná písnička, sem tam humorná scénka a na princeznu je taky radost pohledět ()
Plně souhlasím s uživatelem Radek99 a navíc myslím, že už je "pohádkovsky přebohdalováno". Paní Bohdalová, jak je už ostatně i vidět, pravděpodobně podlehla kulinářským požitkům, tak by se spíše úspěšněji mohla věnovat nějakému "pečvař" pořadu pro dámy coby moderátorka (pokud už tak nečiní). Díky paní Bohdalová, vážím si Vás za herecké počiny z let dávno i nedávno minulých, ale dnes už v pohádkách to "neustále omílané křemílkovské" šaškování a vykulování očí raději ne. Vaší dlouholeté herecké zkušenosti dnes již více sluší vyzrálé "Vrásky z lásky". .... a České televizi bych chtěl vzkázat jen jedno. Měla by si uvědomit, že český divák se stal během dlouholeté vánoční televizní pohádkové tradice divákem velmi náročným. Tudíž by se i ČT měla konečně stát velmi vyspělým producentem. Dospělého českého pohádkového diváka je velmi těžké o vánočních svátcích uspokojit, ale herecké šaškování (Bohdalové, Hrušínského) do štědrovečerní vánoční pohádky nepatří. Jistý šarm, nóblesnost a hlavně lidskou přirozenost hereckého podání, to jsou aspekty, které ve vánočním pořadu tohoto typu postrádám. Tvůrci! Rozeberte si Anděla Páně či O princezně Jasněnce a létajícím ševci do šroubečku, a analyzujte, proč byly tak úspěšné. Pak se výsledku té analýzy držte při své další tvorbě. ()
Když se národ jednohlasně shoduje v tom, že Bohdalové už bylo dost, proč nám ji pořád cpou? ()
"Tak poklade, a teď už mi můžeš být ukradený !! Ani vidět už tě nechci !!" ;) Nad neveselým stavem současné české pohádkové tvorby jsem lomil rukama v komentáři k nesrovnatelně kvalitnějšímu Strachovu Šťastnému smolaři, který mi vlil novou naději do žil, což se ovšem o Duchu nad zlato, kterého natočil na objednávku České televize rutinér Zdeněk Zelenka, rozhodně říci nedá, ačkoliv režisér vlastně jen vcelku potvrdil svou povadající režijní i autorskou značku, už totiž přišel s jistě zdařilejšími pohádkami s Nesmrtelnou tetou v čele !! I tato jeho zřejmě nejpovedenější záležitost však spatřila světlo filmového světa před víc než dvaceti lety, přičemž se mi zdá, že jak Zelenka stárne, stále více mu unikají "moderní" trendy, které zřejmě viděl jen z rychlíku, a on si prostě jen dál točí po svém a stále více Troškaří, když s tím svým vyčpělým situačním humorem stále více přepadává přes hranu únosnosti, a jeho solidní režijní řemeslo i chvályhodné výpravné lokace, které však mohly být rozhodně využity lépe, se tak dusí pod tíhou stále více otravných postav, které se nedají nazvat jinak než nevkusnými karikaturami, které neomlouvá ani tento zdánlivě benevolentní žánr, o silně nevěrohodných motivacích postav a nepřehlednosti příběhu s velmi kolísavým tempem, kterému v jistých pasážích nepomohou ani ty odkecané zrychlovačky, ani nemluvě !! Nebo že by si Zelenka opravdu myslel, že děti nemají žádný vkus ?? Bizarní příběh o duchu zlatníka, který potrestán za svoje mamonářství a lakotu musí sloužit tomu, kdo právě vlastní kouzelné zlaté křesadlo, se opravdu jen velmi volně inspiruje poměrně temnou pohádkou Hanse Christiana Andersena Křesadlo, kterou Zelenka ve svém scénáři odlehčil, ač rozhodně myslím, že až příliš, zbaběle připsal některé pasáže i charaktery silně parafrázující legendární pohádky jako Princ a Večernice, Obušku, z pytle ven i zmiňovanou Nesmrtelnou tetu, obměnil i stěžejní postavy, když psa nahradil duchem Itala a hlavního hrdinu coby vojáka chasníkem na zkušené, navíc vsadil na osvědčenou hereckou sestavu, v níž tak nějak napůl úspěšně manévroval mezi neustále se opakujícími tvářemi a hereckými šaržemi svých pohádek a naopak zástupci mladé generace, přičemž zásadní problém jsem měl hlavně s debutujícím Františkem Skopalem v roli Vojtěcha, který mi prostě vůbec nesedl, ta jeho nesympatická držka však dost odráží i jeho špatně napsanou postavu, která vyznívá úplně jinak než v Andersenově předloze !! Vojta je sice totiž dobrák od kosti, ale hlavně idiot, který v tom světě moc rozumu nepobral, scéna s vysvobozováním ukazuje i na jeho nešikovnost, celou dobu spoléhá na něčí pomoc a jediné, co mu nemůžete mít za zlé, je fakt, že se zamiluje do princezny v podání roztomiloučké Veroniky Kubařové, která se mi naopak i herecky líbila moc, když pominu pasáž, kdy v převleku zkouší přechytračit Bohdalčinu rádcovou Hermínu !! Chápu, že Jiřina Bohdalová se už většině diváků musí přejídat tak, až jim leze ušima, s tím problém osobně nemám, nicméně Jiřina i přes to, že i s hlasem Rákosníčka zahrát špatně neumí, se mi zde zdála otravná natolik, že jsem si kupodivu až ke konci příběhu uvědomil, jak neuvěřitelně je oteklá !! Rozhodně odpudivějším dojmem na mě zapůsobil retardovaný, rozuměj zdegenerovaný, král Jana Hrušínského, tahle stylizace, v níž ho poslední dobou vídám stále častěji, se mi zdá až nedůstojná, naopak mi příliš nevadil hostinský šizuňk Martina Dejdara !! Nosnou postavou, která příběh fatálně pozdvihá z vod příšernosti, se však v každém případě stal právě duch s až fanfarónským šarmem, jehož jak jinak než skvělý Viktor Preiss učinil jakýmsi zvláštním, byť i díky hercově kvalitě i nadhledu fungujícím, mixem italského bohéma putujícího po vzoru barona Prášila noční oblohou s postelí, která sice neoslní, ale odpovídá oné prášilovské poetice, a Jacka Sparrowa.. Většina dětských herců obstála na výbornou, což poslední dobou také nebývá příliš zvykem, stejně jako moc povedená hudební složka Jiřího Škorpíka.. Můžeme se samozřejmě dohadovat, zda by samotný klasický přepis Andersenova Křesadla nevyzněl působivějším či čistším dojmem, nicméně dostát dramaturgickému zadání vánoční pohádky si v ničem nezadá s bruslením na hodně tenkém ledě, protože obdarovat příběh vkusnou zábavou, dostatečně nosným a poutavým příběhem s lehkou moralitou už nezvládli i osvícenější režijní praktici, když v posledních letech jako jeden z mála obstál snad jen Jiří Strach se svým Andělem Páně !! () (méně) (více)