Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V únoru roku 1815 připlouvá do přístavu Marseille dlouho očekávaná loď Pharaon. Mnozí už v její návrat ani nedoufali. Jen krásná Mercedes nikdy nezapochybovala, že se její snoubenec Edmond Dantes vrátí. Všichni s upřímnou radostí vítají Edmonda, který přivedl loď bezpečně zpět i přes bouři, při které zahynul kapitán Pharaona. Jen Fernand, Caderousse a Villefort se neradují ze štěstí, které Dantese potkalo. Jeden se užírá žárlivostí na Dantesovu lásku s Mercedes, další se nemůže smířit s tím, že po smrti kapitána převzal úspěšně velení lodi a on zůstal stranou, a třetí se bojí o svou kariéru, protože jeho otci zapřísáhlému bonapartistovi přivezl Dantes vzkaz od nepřítele státu z Elby. Udavačský dopis je psán trojí nenávistí a dovede Edmonda Dantese do vězení na ostrově If, kde by zůstal až do smrti, kdyby se tam nesetkal s abbém Fariou a nepodařilo se mu... Ale tento příběh zná celý svět, všechny generace si znovu a se zatajeným dechem připomenou tento věčný příběh o zradě a pomstě, se stejně nezapomenutelnou tváří, kterou hraběti Monte Christovi vtiskl Jean Marais. (Česká televize)

(více)

Recenze (115)

Hightower 

všechny recenze uživatele

Zde je viděti, že filmová podoba si s knižní nemůže v žádném případě rovnat, neboť ji schází (v tomto případě) napětí. Děj je návazný a plynulý, smysluplný, přeste se ale, dle mého názoru, nezbaví kostrbatosti. Krása tohoto filmu spočívá v nečem jiném: v době, v níž byl natočen, způsobem jakým byl natočen, použití rekvizit nebo výběrem herců. ()

martins 

všechny recenze uživatele

Nejlepší zpracování Dumasova románu, na kterém už čas zanechal stopy, ale pořád svěží dílko, Vynikající Jean Marais v titulní roli, ani zde se však tvůrci nevyvarovali chyb, když opomenuli postavu Danglarse, kterou spojili s postavou Vilforda, též Caderus je nejprve námořníkem na Faraonovi a až poté si koupí hospodu. ()

Reklama

Pecival 

všechny recenze uživatele

Sice je to poměrně dlouhé, ale divákovu pozornost si to udrží bez problémů. Hlavní zásluhu na tom má (samozřejmě kromě parádní předlohy) Marais, který jako idealistický floutek moc neoslní, ale jako zapšklý, tajemný, prachatý hrabě doslova válí. Knihu jsem četl před staletími, takže si nic nepamatuju, stejně jako neznám jiné verze příběhu, ale myslím, že touhle verzí divák nic nezkazí. A řekl bych, že moc nestárne. ()

PaRi 

všechny recenze uživatele

Ano, tohle zpracování je klasika, ale přeci jen je na ní znát doba, kdy byla natočena. Všechny postavy dnes působí poněkud divadelně a dobou postižen je i hudební doprovod. Dodal bych jen, že bych urazil ruce technikům z Barrandova za příšerný přepis této jinak stále dobré adaptace. Nebo jim Francouzi prodali takto ojetou kopii či videozáznam? To bych se divil. Takhle vypadaly přepisy z filmů na video, když jsme dělali amatérský přepis z filmů 16 mm videokamerou přímo z plátna ke konci osmdesátých let minulého století. Malíři mají tu výhodu, že jim žádný technik nemůže zprznit jejich dílo, pouze v reprodukcích fotograf a tiskař, pokud je to takový neumětel jako ti barrandovští. Škoda, že na to není nějaký paragraf. ()

MirkaP 

všechny recenze uživatele

Poměrně věrná adaptace mojí oblíbené knihy. (Poprvé jsem ji četla v cca 12 letech, naštěstí zcela nedotčená jakýmkoliv filmovým zpracováním či jinou povědomostí o tom o co v knize jde, takže zážitek z četby a z odhalování tajů zápletky byl absolutně dokonalý a nikdy se mu žádná adaptace nevyrovná.) Dějová linka této adaptace se soustředí přísně na Dantese, veškeré odbočky a rozvětvenosti původního románu byly potlačeny. Ráda bych dala 4*, ale prostě mi to v momentech, kde mají lítat emoce, přišlo ploché. Jean Marais pojednal svého Edmonda dost pateticky. Každopádně díky ČT za odvysílání této filmové památky. Oceňuji práci restaurátorů původního filmového materiálu i nasazení dabingu z roku 1966. ()

Galerie (19)

Zajímavosti (3)

  • Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Alexandra Dumase staršího. Jedná se o první adaptaci slavného románu v barevné podobě. (Terva)
  • Pevnost na ostrově If, ležící od města Marseille 13 kilometrů, vznikla na obranu v polovině 16. století, záhy se stala i vězením, průměrné dožití vězňů ve strašných podmínkách bylo 9 měsíců. Takže 14 let káznice Edmonda Dantèse (Jean Marais), pokud bychom brali v úvahu reálnost příběhu, není pravděpodobná. (sator)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno