Atentát v Ambassadoru

Na spletité osudy ľudí, ktorí sa vôbec nepoznajú a ich konečné prepojenie je macher Inarritu. A som rád, že tento neštandardný filmársky postup v poslednej dobe začínajú využívať aj iní režiséri, Esteveza nevynímajúc. Zo začiatku pekne rozostavá figúrky na šachovnici a pomaly nás oboznamuje s prepychovým prostredím Ambassadoru a jeho dočasnými obyvateľmi. Lenže film má 120 minút a až na posledných desať sa tam nič extrémneho nestane. Sú nám len podávané kúskované príbehy jedného dňa mnohých ľudí, ktorí mali "tú česť" byť v tú osudnú noc prítomní. A aj z tých príbehov sú niektoré lepšie, niektoré horšie. Niektoré dojemné a emotívne silné, iné povrchné a nezaujímavé. Tieto kontrasty by sa v takom filme vyskytovať nemali. Všetky príbehy by mali diváka zaujať. Herci sú väčšinou výborní, hlavne tí, ktorý dostali viac priestoru. Mne osobne sa páčil Christian Slater v úlohe rasistického šéfa kuchyne, pri ktorom postava prejde akým takým vývojom. Zaujímavé sú archívne zábery Kennedyho a vôbec to, že tam hraje sám seba 38 rokov po svojej smrti. Čin atentátnika je nejasný ako v realite tak aj vo filme čo podnecuje mnoho otázok "prečo?". Dal by som tri * ale jedna scéna stojí za tou štvrtou a to posledný príhovor Kennedyho k ľuďom podmáznutá neskutočnou skladbou The Sounds of Silence, ktorá je tak silná a ľudská, že dať 3 * by bolo atentátom na tento film. (05.04.2008)

Mám rád sondy do minulosti. Filmy které zachycují určité příběhy, tak jak se možná staly. V první části filmu vidíme mnoho rozdílných lidí, kteří mají své všední problémy a snaží se je řešit. Jsou to problémy mezilidské tak i celospolečenské. Zároveň je však ve vzduchu cítit očekávání něčeho většího, změny celé společnosti směrem k lepšímu. Ta je však ukončena atentátníkem. Líbila se mi ta paralela s Českoslovenkem kde podobná změna jako v USA byla potlačena brutalitou a silou. (03.05.2008)

Drama, které je víc než filmem o atentátu na senátora F. Kennedyho komorní mozaikou osudů obyčejných či výjimečných lidí, kteří byli (ne)náhodou při tom. Ač z plátna kouká jedna hvězda větší než druhá, (ne)děj tak nějak zlehounka plyne, místy i stojí, a zálěží už na vás jestli vám to bude nebo nebude vadit. (10.10.2010)

4. červen roku 1968 se nesmazatelně zapsal do novodobých dějin Ameriky i duší miliónů občanů, kteří v senátoru R. F. Kennedym usilujícím v primárkách o kandidaturu na post prezidenta vidí svého spasitele a demokratického zastánce. Losangelský hotel Ambassador se připravuje na jeho příjezd, zatímco jeho zaměstnanci i hosté prožívají malé války i malá vítězství ve svém každodenním ritmu života. Stárnoucí penzista John se raduje z vítězných šachových partií nad svým soukmenovcem Nelsonem. Cooper s Wadem namísto plnění své úlohy roznašeče volebních letáků objevují novou demokratickou cestu - LSD. Diana se rozhodla vzít si svého spolužáka Williama, aby se vyhnul své povinnosti narukovat do Vietnamu a za demokracii položit svůj život. José je prostým kuchařem. Místo své prodloužené směny v hotelu však touží být přítomen u překonání historického rekordu svého oblíbeného baseballového týmu. Paul je ředitel hotelu a vykonávání velmi náročné funkce mu ulehčuje jeho milenka Angela. Slečna Janáčková je neohrožená reportérka Rudého práva, která se rozhodla zprostředkovat svým utlačovaným spoluobčanům Československa závan americké demokracie. Jack a Samatha jsou manžely již dlouhá léta, přesto obdiv a láska k tomu druhému hoří neměnnou silou. Derryl je správce kuchyňského úseku hotelu, který pro svůj postoj vůči mexickým přistěhovalcům dostal vyhazov. Všechny tyto osoby něco spojuje: byli přítomni v osudnou noc na 5. června, kdy byl R. F. Kennedy krátce po svém proslovu zavražděn palestinským maniakem. ● Neuvěřitelně barvité vykreslení mnoha postav, z nichž žádná není hlavní či vedlejší, jejich názorů i charakteru. Nosným prvkem filmu není osudná noc R. F. Kennedyho, je jím především útok na americký patriotismus všech obyvatel bez rozlišení barvy pleti či společenského postavení. Je o boji za demokracii a lidské svobodě. Je o vyjádření základního vztahu člověka k člověku jako primárního stavebního kamene jakékoliv společnosti. Robert Francis Kennedy nám předal poselství, které nedokázaly utišit ani 3 kulky z revolveru. ║7.11.2010║ (07.11.2010)

74% (08.11.2010)

hodně silné 4*...překvapilo mě, že v podstatě nejde o film o Robertu Kenedym, ale o příběhy lidí, které se protnou v jednom bodě... (20.02.2012)

Takovej výřad Hollywoodských hvězd jsem neviděl asi v žádným filmu, takže zajímavé pokoukání i v tomto směru. Ale jinak hodně slušně natočené a spojit myšlenku filmu s reálnou událostí, která s stala + do toho dobře vložit skutečné záběry, to vlastně nemá chybu. Má oblíbená písnička ke konci filmu vše samozřejmě rozhodla, ale s odstupem času přemýšlím i nad pátou hvězdičkou, ale něco tomu celou dobu chybělo, možná lepší režisér:) 78% (27.03.2015)

Zvlášní paradox... hvězdami nabité drama, které však v přemíře své stopáže nudí. Tuto skutečnost narušuje až závěrečná scéna a to propojením příběhů všech zůčastněných postav v onom okamžiku k němuž celý film směřuje, předchozích mdlých 100 minut už nám však nikdo nevrátí. (27.06.2015)

Nebolo to vyložene zlé, len trochu nuda. Btw. ten Bobby bol teda strašný populista... Keby som mala tie jeho patetické kecy počúvať celý deň tak ho asi tiež zastrelím. :))) (25.06.2007)

Tolik oblíbených herců na tak malém prostoru hotelu Ambassador jsem ještě nezažil. Rodriguez, Lohan, Wood, Hopkins, LaBeouf, Fishburne, Slater (ten mě obzvlášť překvapil)...Navíc velice umně vybraná hudba a strašně silný konec doprovázený proslovem Kennedyho zapříčinily to, že jsem si zase po dlouhé době (tuším, že naposledy u "Into The Wild") poplakal. Pro mě strašně silný film. 5* (21.11.2008)

Fishburne a Mexikáni: jediný důvod, proč se o tom tak rozpovídal byl ten, že režisér je též z Jihu. LaBeouf a kolega: bez nich by to nebylo ono ;-) A zbytek lidí? Moc si ho nepamatuju (a to jsem to viděl před půl hodinou!), tzn. že jejich osudy mě zas až tak nezajímaly, neměly s Kennedyovou vraždou nic společného, nebo jejich problémy byly už zobrazeny ve spoustě filmů před nimi. (13.07.2009)

Spíše film formou dokumentu o atentátu na Kennedyho. Těch 112 minut bylo poměrně dlouhých a zbytečně nudných. Dovršení příběhu nastane až v posledních 5 minutách, kde se defakto stane všechno. Proti scénaři nemám nic, ten je opravdu skvělý, ale režie trochu upadá. Čekal jsem o hodně víc, když je tento film tak hvězdně obsazený, ale ani tyto hvězdy nedokážou udržet alespon průměrné tempo. A navíc prolínaní s autentickými záběry nebyl moc dobrý nápad. Emilio, měl by ses vrátit spíš k herecké kariéře, tím si alespon něco málo dokázal. (30.10.2009)

Film prakticky ukazuje jeden (ten osudový) den v hotelu Ambassador v Kalifornii. Spousta postav, mnoho příběhů a epizod. To vše na pozadí vrcholících voleb do křesla prezidenta Spojených států. Takže se setkáváme s personálem hotelu i jeho šéfy. Jsou zde i novináři (také slečna Janáčková z Rudého Práva!!!), organizátoři volební kampaně a další a další. Vše se odehrává více méně v radostném duchu a s nadějemi, vkládaných do Roberta Kennedyho, který je favoritem voleb. Je ale 4.červen 1968 a veškeré naděje na změnu k lepšímu (?) hatí několik kulek z atentátníkovy pistole. (08.11.2011)

Emilio Estevez se po dlouhé době vrací na filmová plátna nejen jako herec, ale především jako režisér. A to s naducaným hereckým mančaftem, který by mu mohla většina závidět. Prakticky každá postava, která má aspoň jednu repliku je obsazená známým jménem. Téma, které Estevez zpracoval určitě více osloví americké publikum. Na druhou stranu, atentát na RFK zpracoval velice zají­mavou formou, která diváka sblíží­ s postavami, které jsou nakonec ve středu dění­. Jasně... zase je tady nutná dávka amerického patriotismu, ale nepůsobí­ strojeně a koneckonců k danému pří­běhu i patří­. Dobrých 70% (23.11.2011)

Velmi zajímavý film s mrazivým koncem a silným poselstvím. Úvod je bohužel dost zdlouhavý, rozvláčný a dá se říct, že trvá celých devadesát minut, ale na závěrečnou půlhodinku se opravdu vyplatí si počkat. (25.09.2012)

Zajímavá, zpočátku rozespalá bedýnka různě velkých barevných míčků, hopsasících až do konce, přičemž na konci nějakej looser do bedýnky kopne a všechny míčky začnou hopsat chaoticky sem a tam..a nějaký se při tom rozbijou. Estevéz ukázal, že za to umí celkem vzít. Určitě první film od něj, kterej mě zaujal (ne, neni první). Blbý na zfilmování nedávné události je fakt, že to člověk zná. Horší je, že asi nepřekvapí. A nejhorší, že fakt nedokázal překvapit. Záplava známých obličejů potěšila. Neo nebo autoboti by se v Ambasadoru uplatnili jako sekjurity.. (01.07.2013)

Emilio Estevez jako herec bloudí po všelijakých podivných filmech, ale jako režisér se sakramentsky vytáhl. O JFK toho bylo natočeno vcelku hodně, ale co jeho bratr? Emilio tímto filmem vlastně zalepil vzniklou díru ve světové kinematografii a dal si s tím opravdu záležet. Neponechal nic náhodě a jako úctu k němu dal příležitost si zahrát v tomto fenomenálním snímku snad každému, co v Hollywoodu něco znamená. Příběh je stylově doplňován autentickými záběry z oné doby a tak chvílemi není jisté, jestli se ještě jedná o hraný film a nebo už o hraný dokument. Nejlepší moment je chvíle shromáždění, projevu a spáchaného atentátu. Prolínačka hraných a archívních záběrů s následujícím záznamem dechzarážejícího projevu usadí snad každého. BFK je obrovské synonymum pro lidství, morálku, vlastenectví, rovnoprávnosti a hlavně spravedlnosti a míru. A tento snímek je ohromná pocta. (30.06.2015)

Mozaika příběhů zajímavá, plejáda kvalitních a známých herců obrovská, ale nakonec mě to za srdce tak úplně chytit nedokázalo. Jednotlivé příběhy samotné vlastně nejsou nic extra, co by někoho zajímalo, celý film jsem vlastně čekal co z toho všeho nakonec bude. Drtivé finále je ale raz dva pryč a nezastřešuje všechny příběhy tak dokonale, jak by si tvůrci asi přáli. Sledoval jsem se zaujetím, ale není proč se k tomu vracet. (10.07.2015)

Bobby je skvělý film. Tolik známých herců bych viděl rád pohromadě častěji. Je mi jedno jestli třeba hráli jen nějaké štěky, ale je to hezké, když vidíte pohromadě tolik známých tváří. Samotný film ve mě určitě něco zanechal a to obrázek o době, která pro Ameriku nebyla jednoduchá. Lahůdka v podobě československé novinářky mě hodně mile překvapila. Aspoň Američani vědí, že nejsme jen Jágr a pivo. Film měl atmosféru, nabídnul mozaiku zajímavých charakterů a příběhů lidí, kteří prožívali to či ona. Já nemám co vytknout a pro mě je to jeden z nejlepších filmů v letošním roce 2007!!! (09.08.2007)

BOBBY je pro mě překvapení roku-výborný film. (04.12.2007)