Bowling for Columbine

Moja prva Mooreovka. Čakal som viac. Najviac ma sklamalo to, že som čakal kruto sarkasticku záležitosť a miesto toho Moore často padá do sentimentu. V druhej polovici sa to navyše až nebezpečne začne podobať citovo vidieračským dokumentom. Vtipy v úvode s dobieraním si systému (banka) vyzerali sľubne. Chcelo to viac odvahy, viac investigatívnej žurnalistiky, viac skrytej kamery, viac zosmiešňovania ... maybe later, Michael ... (12.03.2007)

Hodnotit objektivitu Michaela Moora by bylo asi jako hodnotit mírumilovnost Manuela Noriegy. Po shlédnutí Bowling for Columbine byste sice možná oběma nadšeně zatleskali a poděkovali za jejich vůli postavit se USA, pak ale začnete trochu přemýšlet a tento "dokument" se vám začne bořit před očima jako kuželky, když hodíte strike. Po Fahrenheitu sice musím hodnotit kladně fakt, že si Moore tentokrát úplně nevymýšlí, pořád ale ve svých teoriích zapomíná divákům sdělit několik "maličkostí", které mohou vést k docela jiným závěrům. Stačí se podívat jen na okamžik, kde vyjmenovává americké operace ve světě... 80. léta, Spojené státy podporují Saddama Husajna... Ano, pravda, ale nezachovalo se stejně několik dalších zemí? Namátkově: Velká Británie, Francie, Itálie. Nepostavila se OSN také na stranu Iráku? ...1989, Spojené státy sesazují generála Noriegu, který s nimi nechtěl spolupracovat, a výsledkem je ztráta 3000 lidských životů... Nebylo by třeba dodat, že Noriega byl zločinec a diktátor? Že pašoval drogy na Floridu? Že je dodnes ve vězení a že na něj vydala zatykač i Francie? Nebylo by fajn se zeptat, co říkají na americkou invazi panamští občané? Já jsem to před lety v rámci jednoho výzkumu udělala a to jsem ani neměla Oscarové ambice. A nejčastější odpověď? "Za Noriegy byla Panama jako Kuba za Fidela Castra. Je dobře, že k převratu došlo." A dalo by se pokračovat dál a dál a dál. Ne, nesouhlasím s druhým dodatkem americké ústavy, podle kterého si může i ten největší šílenec pořídit bez problémů zbraň. Nesouhlasím s tím, že se Amerika uchyluje k řešení násilných konfliktů dalším násilím. Nesouhlasím s trestem smrti. Ale stejně tak nesouhlasím s tímto typem dokumentů, kde se několik autorových myšlenek a názorů vydává za jedinou a absolutní pravdu. (25.06.2008)

Kdyby se Michael Moore vyhnul svým tradičním nešvarům, tzn. zjednodušování, fabulaci a mystifikaci, bylo by to spolehlivých pět hvězdiček, protože téma jím zpracované je v Americe nadmíru palčivé a většina informací až bolestně sedí. Celkový dojem: 75 %. Divácky atraktivní dokument, byť v poněkud populistickém balení. (18.06.2006)

Nebudu zde hodnotit to, jaký pohled na věc mi Bowling for Columbine a Michael Moore vnucují. Nebudu zde hodnotit ani celkový obsah. Tentokrát budu hodnotit formu. Způsob, jakým Moore dokáže přesvědčit spousty lidí o tom, jak to ve "skutečnosti" je. Celkové zpracování je totiž bezchybné. Vše, co se během dokumentu na obrazovce objeví má ve filmu své pevné místo, všechno zapadá do krásného celku. Celku, který budou všichni ti paranoici a zastánci fantaskních teorií uctívat. Moore jim totiž dal to, po čem tak dlouho prahnou. Neříkám, že mě na dokumentu nezaujalo vůbec nic, to není pravda (část s Charletonem Hestonem byla skvělá, ovšem s tou fotkou už to opět Moore hnal někam jinam). Každý by si na věc měl udělat svůj vlastní názor. Bowling for Columbine je přesně takovým - vlastní názor. Michaela Moorea. (13.07.2008)

Zatímco ve Fahrenheitovi byl porušena základní dokumentární premisa vyáženosti, v Bowlingu nesděluje Michael Moore téměř nic k tématu celého filmu, jeho dokument je roztříštěný, nevyrovnaný, nemá žádný vývoj, nenachází vztah příčiny a důsledku. Pár divácky efektních nápadů (vrátíme kulky do Kmartu) jej nezachrání... (27.08.2008)