Válečníci

Ukázka toho, jak jsou peacekeepingové mise na nic, ukázka toho, co se dělo před Rwandou, kdy suverenita státu byla za všech okolností neotřesitelná, kdy společenství a světové velmoci jen přihlížely na masakry. Zoufalé, kruté, pravdivé, strašné a pro nás o to horší, že se to odehrávalo tak strašně blízko, v tak podobné krajině (respektive stejné, páč se to točilo v ČR) a mezi lidmi, kteří nám jsou tolik podobní.....uf, takhle těžko mi už dlouho nebylo, z tohohle budete hodně dlouho odrovnaní ....upřímně, nejsem s to vymyslet ona správná, vhodná a výstižná slova, která by popsala mé pocity....tohle bylo prostě moc :-( (29.01.2011)

Samozrejme, že som v tom 1992-om o tomto vojnovom konflikte vedela. Ale včera, keď som si pozrela Warriors mi bolo, a zostalo, tak nejak ťažko na duši. Veľmi silné, pôsobivé a skutočné. Byť v blízkosti smrti je veľmi ťaživý pocit, neviem si predstaviť, aký je to pocit byť blízko smrti, mať možnosť zabrániť jej, ale nemôcť nič urobiť. (16.07.2015)

Modré přilby, UNPROFOR k zblití... Stejně jako u Hotelu Rwanda, jsem i tady hluboce přemýšlel, nad významem účasti takzvaných "mírových sil" Běhe celých téměř třech hodin, nezkrácené verze, nepadl ze strany Anglánů, jedinný výstřel. Vím, že za to ti kluci nemohli, samotní měli celoživotní traumata, ale politika a bordel zvaný "nevměšování" dokážou člověka fakt zvednout ze židle. Je to jen důkaz toho, že účast na podobných "mírových" akcích, je totální blbost. Pokud si lidský druh, dokáže vzájemně dělat takové věci, mimochodem jako jedinný v živočišné říši, tak budeme dál sedět u takovýchhle filmů a nervama skřípat zubama. Kdyby šlo dát deset hvězd, tak dám jedenáct! Doporučuji plnou verzi 2 hod. 50 min. (03.05.2015)

Takové filmy mě vždycky mučí. A tenhle navíc ještě tím, že se to všechno stalo. Ne zas tak dávno. A ne zas tak daleko. Když vidím nějaký film o takovýchto hrůzách někde z Ameriky, Afriky, přijde mi to daleko. Všechno je tam jiné - jak se lidé oblékají, chovají, mluví, architektura a já nevím, co všechno ještě. Když se ale podívám na takovou Bosnu, zdá se mi, jako by to bylo tady, kousek, sousední ulice, o pár baráků dál. Ne, že by na mě filmy situované do Ameriky, Afriky a jinam nijak nepůsobily, jen mi připadne, že filmy, ve kterých poznávám místa, tu zmiňovanou architekturu, mluvu a oblékání lidí, mě daleko víc děsí. A tenhle film mě opravdu, opravdu děsí. Vždycky si říkám, jak je možné, že se TOHLE děje v civilizovaném světě. Nikdy mě to nejspíš nepřestane udivovat a nikdy si nepřestanu klást otázku, jestli je to všechno nutné. Warriors je další z filmů, který bych pouštěla ve školách. Starším studentům. Myslím, že zobrazuje to, co válka je. A to naprosto surově. Ne jen střílení červených do modrých a naopak, ale genocidu, náboženskou nesnášenlivost, lhostejnost vůči ostatním, bezmoc, násilí vůči nevinným civilistům, a to i dětem a starým lidem, bezcitnost, na druhé straně i ochotu pomáhat, sebeobětování, onu pověstnou lásku k bližnímu, nezištnost. Ukazuje různé charaktery různých vojáků, je opravdu rozdíl mezi těmi, kdo jsou v terénu a vidí na vlastní oči hrůzy, kterých už se nikdy nezbaví, a mezi těmi, co sedí v bezpečí a rozdávají rozkazy, aniž by viděli, co jimi způsobí. Nejsympatičtější mi byla postava Alana Jamese, zdál se mi z nich nejmíň voják, nejvíc citlivý. A jak bylo řečeno - hrdina. Tenhle film má co říct. (27.07.2009)

Na ČSFD mírně nadhodnocené, byť rozhodně pořád velice dobré válečné drama tentokrát zasazené do 90. let bojem zmítané Bosny. Smutný obrázek menšího, ale velmi krutého konfliktu, který je vyobrazen poměrně decentně, ale neméně drasticky. Film je více psychologický, akční skoro vůbec. Omezený rozpočet je trošku znát, ale přesto mě Warriors po tolika zhlédnutých válečných filmech dokázali na 3 hodiny upoutat hezky napsaným a nepřeplácaným příběhem a na válečné snímky neokoukaným prostředím (exteriéry byly točeny v ČR). A jde to i bez patosu. (21.07.2015)