Pure Devilry
Čertoviny
Režie:
Zdeněk TroškaKamera:
David PloyharHudba:
Miloš KrkoškaHrají:
Jakub Prachař, Dominick Benedikt, Karel Dobrý, Oldřich Navrátil, Sara Sandeva, Richard Jaroslav Müller, Andrea Hoffmannová, Jaromír Nosek, Jana Bernášková (více)Obsahy(1)
Stalo je jednou, že se v pekle uklízelo. Čerti se jen hemžili, ale protože si k práci neuměli šikovně zajít, navzájem si překáželi a klopýtali jeden přes druhého, prostě hotový blázinec. Toho zmatku využili dva mladí čerti, kteří schválně ještě víc při uklízení překáželi. A pak se to stalo. Jeden zakopl, padl na druhého a oba povalili kotel s hříšnou duší. Toho využila hříšná duše. Rozběhla se k otevřené bráně, kterou zrovna staří čerti větrali a než se kdo nadál, byla pryč. Bylo zle. Luciper se rozhodl pro trest – čerti musí jít na svět a každý přivést do pekla jednu hříšnou duši. Pak jim bude odpuštěno. (CinemArt)
(více)Recenze (194)
Troška dobrého od Trošky. Pohádka je koukatelná, ne snad pro příběh, který je nenabízí žádné pokusy o překvapivé zvraty nebo zápletky a jen tak nějak plyne. Ale plyne, díky pěkným reáliím a prostředí, hezky. Všechny herecké výkony jsou pěkné a uvěřitelné. Za sebe bych vyzdvihl Karla Dobrého, jehož Lucifer je správně ďábelský a charismatický (v Troškových pohádkách řve kde kdo, ale když zařve tenhle Lucifer, tak si musí děti cáknout) a Jana Bernášková, coby "arogantní kněžna svůdkyně"... No i za těch sto zlatých bych šel! :-) ()
Pohádka by nebyla nejhorší, jen mi vadí ta strašná překombinovanost. Narvat do cca hodiny a půl co nejvíc. Čerti mi jsou na Třošku sympatičtí. Mám averzi na umektaného čerta v podání Blanarovičové. Nosek je tady bravůrní hajzlík a pohádce zvedl body. ()
"Od toho tady jsou čerti, aby tropili čertoviny." - 50%. ()
Pohádka s nevyužitým potenciálem... Bohužel je to asi problém moderní tvorby, působí to prostě děravě. Buď se hodně stříhalo, aby se vešli do přiděleného "vysílacího" času, nebo se málo psalo... Je to jak státní maturita - napište sloh na 300 slov. Úvod a závěr o ničem, hlavní děj ujde. ()
V období vánočních svátků jsme každoročně věnovali hodně času sledování pohádek, pro které právě nastala ta správná doba a tak se na obrazovce naší korejské televize proháněli čertiska, posedávali vodníci a tančili víly. Jednou z nich byla ta s názvem Čertoviny z roku 2017 a jak už vyplynulo z názvu, rohatými se to v nich jen hemžilo. Na začátku 101 minutové pohádky se v pekle uklízelo, ale protože nebyli zrovna moc šikovní, navzájem si překáželi a klopýtali jeden přes druhého, prostě hotový blázinec. Toho zmatku využili dva mladí čerti, kteří schválně ještě víc při uklízení překáželi. A tak se to stalo, že jeden z nich zakopl, padl na druhého a oba povalili kotel s hříšnou duší, čehož využila hříšná duše (Radek Holub) a podařilo se jí prchnout na lidský svět. Lucifer (Karel Dobrý) se rozhodl oba potrestat a tak čerti Popelák (Jakub Prachař) a Uhelák (Domick Benedikt) museli jít na svět a každý přivést do pekla jednu hříšnou duši, aby se mohli vrátit zpátky do pekla. Tím to však celé pouze začalo, když se čerti rozhodli v přestrojení pracovat na statku lakomého statkáře Rybky (Oldřich Navrátil). Jednu hříšnou duši tedy měli, zbývalo najít druhou a ta na sebe nenechala dlouho čekat, když na návštěvu přišel bohatý soused Kopyto (Jaromír Nosek). Právě za něj se měla vdát sedlákova dcera Hanička (Sara Sandeva), která však milovala jejich čeledína Jana (Richard Jaroslav Müller). Luciper uzavřel s čerty sázku, zda je víc bohatství nebo láska a snažil se ji za každou cenu vyhrát. Pekelníci, vystupující v různých převlečeních, obratně manipulovali s pozemšťany, přičemž ti hodní se netajili svými sympatiemi k zamilované dvojici a zároveň chtěli dostat hříšníky do pekla. Milenci museli překonat četné potíže a hříšníci naopak naletěli nástrahám v podobě bohaté kněžny (Jana Bernášková) či mladého hraběte (Dominik Gránský). Vše tedy dobře dopadlo a mohl bych tak být spokojený i vystupováním čertů, kteří patří k mým nejoblíbenějším pohádkovým postavám. Jenže zatímco začátek byl docela zajímavý, postupně rychlost děje upadala až se takřka nic nedělo, i když bylo jasné, kam má vše dospět. Přitom by stačilo ubrat filmu 10 – 15 minut a mohlo to být všechno zábavnější. Jenže režisér Troška vždy rád dlouze vypravoval a to se týkalo i Čertovin. Co naopak oceňuji, byly krásné záběry krásné letní české krajiny, malebnost selských staveb, využití lidových písní a v neposlední řadě i jasně rozdané karty v podobě dobra a zla. Byl jsem tedy spokojen tak nějak napůl a tomu odpovídá i moje hodnocení. Suma sumárum, česká pohádka Čertoviny ode mne získala tři čertovské hvězdy ***. ()
Dost trapný počin o pokus napodobit pohádku S čerty nejsou žerty...sice hezká krajina,ovšem nudný příběh bez špetky humoru. ()
Rozhodně to patřilo k lepším pohádkám. Troška překvapil. ()
Krásné kostýmy, krásné exteriery, krásné chalupy a strašně krásná holka. Napsat scénář v té starobylé řeči muselo být dost náročné. A to je další důvod proč dávám pět hvězd. Navrátil v roli zlého sedláka byl vynikající! Úplně tak převálcoval svou zatím nejlepší roli Nádeníčka v Básnících. Celkově se mi to moc líbilo! A uvítal bych i druhý díl. Divím se ale jak to Troška dělá, že ve všech jeho filmech jsou tak krásný holky. Nechápu jak je dokáže rozeznat od těch ošklivých. ()
Nápad dobrý, ale ti hlavní přestavitelé opravdu hnusní, Hanička té nevěřím ani slovo a skromnost no tak to není jej hlavní vlastnost, a Jan o dvě hlavy vyšší nehezký mladík na roli se vůbec nehodící a k Haničce už vůbec. nejlepší jsou čerti a za ty je ta jedna hvězdička. Hudba taky nic moc možná je to tím, že to zpívá ta hrozná Hanča, fuj. ()
Absolutní propadák, když pohádkové hrdiny hrají seriáloví zlatokopové. Protagonisté jsou nevěrohodní a zatahují do příběhu současné chování i vizáž. Ozvláště Nosek je toho důkazem. ()
Ale jo. Troškovy pohádky jsou docela fajn, jsou vtipné, svižné a dají se dokoukat, ale proč proboha musí ve všech jeho pohádkách vedlejší postavičky tak neskutečně protivně pištět? Ať už vystrašené báby na cestě, flanďák na infarkt, vyděšený rybář nebo holubova zdrhající dušička. Ta navíc zcela nelogicky o sobě mluví v ženském rodě, což přímo rve uši. Ano, DUŠE je ženského rodu, ale byla to duše zámeckého pána, ne? A fakt to zní až úchylně, když o sobě pan Holub mluví v ženském rodě. ()