Temný anděl

"Who is that guy? Some asshole from outer space." Film s takovouhle formou tvůrci v roce 1990 opravdu nemohli myslet vážně. Hues je sice držka, ale na Predátora přeci jen ještě nemá no a ty zabijácké cédéčka... Hlavní lákadlo Temného anděla ale přece jen leží někde úplně jinde. Sledovat to všechno je totiž nehorázná sranda!!! Obarvený Dolpho snad nikdy nebyl takový sympaťák jako právě tady, navíc hláškuje jako o život a když se k němu ještě přidá federálská krysa Benben, nemá prostě suchar albínský alien sebemenší šanci. "Fuck you spaceman!!!" (Update 6.9.2007 Doporučuju verzi v angličtině, českému dabingu se bohužel podařilo zabít všechny lepší hlášky.) (12.06.2007)

No asi takhle - je to film o chlapíkovi, který má blond trvalou, přiletěl z vesmíru, z rukou mu vyjíždějí hadičky, kterými vysává lidem cosi z mozku a občas zabíjí jiné lidi pomocí házení cédéček. Tohohle chlapíka má zastavit nabušený superdetektiv se silným švédským přízvukem. I dobách, kdy jsem měl akční filmy rád, mi tohle přišlo dost nablblý. Pro představu je možná dobré se podívat na trailer zde. (23.08.2008)

Když náhodou potkáte urostlého Dolpha Lundgrena s bouchačkou v ruce, tak vezměte jed na to, že nahání ještě víc urostlého mimozemského vetřelce, co trochu víc ujíždí na endorfinu. Matthias Hues je oním mimozemským návštěvníkem, a kdo si ho pamatuje z béčkových akčních opusů, dá mně za pravdu, že jeho démonický zjev hned tak někdo netrumfne. Tenhle film taky jen tak něco netrumfne. Je centrálou opravdu mimořádně vybroušené blbosti. Sice motorový olej je chytřejší než já, ale tady se stalo, že mě ta blbost přeprala. Lundgren film netáhne, ale Hues ano. Akční scény jsou céčkové kvality, a jako kvalitní scifi si to za rámeček televizní nešika Baxley nedá. Na tomhle filmu se dá dost zasmát víc, než třeba na nějaké komedii. Dost seriozně se to bere, a jako film na tehdejších vhs, to bylo přímo ideální pro zasvinění hlav. Dnes tenhle film možná ztratil i tu úsměvnou kvalitu, co z něj tehdy tryskala. A tak snad jen poznatek o endorfinech, možná obohatí případné zájemce o navození pocitu štěstí. S tímhle filmem to štěstí sedne i na vola. A pro našince ještě sdělení, že Jan Hammer dodal celkem zajímavou a pro něj typickou hudební složku. 0% (04.08.2012)

Kdybych se nerýpal v Dolfiho filmografii, nejspíš by mě tohle prvotřídní béčko navěky trestuhodně minulo, a to by byla fakt škoda. Dolfimu trochu přebarvili palici (povedlo se, vůbec by mě to nenapadlo, kdybych ho neznal), za parťáka mu dali protivnýho a přitom hodně originálního záprtka od federálů, a proti němu postavili nejenom drogovej gang namyšlenejch a hnusnejch yuppie hajzlíků, ale i jednoho fakt impozantního emzáka, kterej sice furt "přichází v míru", ale přitom krágluje jednoho člobrdu za druhým. Kvůli endorfinu. Ale to by bylo na dlouhý vysvětlování, radši si to pusťte sami, doporučuju všema deseti. "I come in peace." "And you go in pieces, asshole!". Boží! (07.02.2024)

"I come in peace" Matthiase Huese z úvodu je geniální. Dvoumetrový Němec, který vrhá po lidech CDčka i hladové jehly, dodává tomuhle prvotřídnímu béčku tu pravou šťávu – skoro takovou, jakou si bere z lidských mozků, aby z ní mohl vyrábět drogy pro svou planetu. Zápletka roku jak dělaná. Každopádně jeden z lepších Lundgrenů. Ten na rozdíl od svých kolegů (Arnie, Sly, Van Damme, Seagal) nemá na kontě ze „zlatých“ béčkových let žádný skutečně dobrý či kultovní snímek (ve čtvrtém Rockym a v Univerzálním vojákovi si střihl záporáky a nebyl za hlavní hvězdu). Tady se ale solidně přiblížil. (14.12.2005)