Komentáře uživatelů k filmu (1 177)

  • DaviD3141
    *****

    V násilnej budúcnosti sa spoločnosť nachádza na pokraji rozpadu. Na odsúdenom vrahovi Alexovi (M. McMdowell) otestujú nový revolučný proces s rozporuplnými výsledkami, ktorý sa má využívať na nápravu kriminálnikov za čo najkratší čas. ___ Kritici reagovali rozporuplne: zatiaľ čo technickú dokonalosť a estetickú rafinovanosť jednomyseľne oceňovali, zároveň Kubrickovi vytýkali povážlivú oslavu násilia. Film je podľa Reinhardta Baumgarta „dekoratívny a perverzný zároveň“. „Technická oslnivosť reklamných spotov“ sa podľa neho v A Clockwork Orange snúbi „s fašisticky zafarbeným strachom z budúcnosti“. Kubrickovo podobenstvo sa vymyká jednoznačnej interpretácii a nekladie dôraz na žiadne morálne stanovisko. Mnoho divákov reagovalo problematicky neisto, snímok ich fascinoval i znechucoval zároveň a podobne ako Brigitte Jeremiasová sa pýtali: „Čo má táto orgia násilia znamenať? Čo tým chce vlastne Kubrick povedať?“ ___ Z literárnej predlohy – ale len v obmedzenom množstve – prevzal Kubrick svojrázny, rusizmami a anglizmami nasiaklý jazyk „Nadsat“ (česky - „jazyk Týnů“) a tento zvláštny žargón mladistvých sa pokúsil vizualizovať: filmové triky, spomalenie, zrýchlenie, používanie širokouhlého objektívu a ručnej kamery vytvárajú subjektívne skreslenú perspektívu, ktorá umožňuje zároveň odstup aj identifikáciu. ___ Stanley Kubrick totiž nikdy nezrežíroval film, ktorý by nebol z istého hľadiska kontroverzný, ale A Clockwork Orange priniesol so sebou viac polemiky než všetky jeho doterajšie filmy dokopy. Obviňovaný za všetky vtedajšie zločiny (najviac v The Daily Mail), film nakoniec na žiadosť režiséra na takmer tridsať rokov stiahli z premiéry vo Veľkej Británii, ale len potom, čo sa jeho rodine začali vyhrážať smrťou (technicky ho však nikdy nezakázali). Obvinenia, že tento film podporuje násilie, sú smiešne, hoci narušení sociopati tých čias napodobňovali oblečenie a dialógy hlavnej postavy. Našťastie, podobné obvinenia nijako neovplyvnili skutočný úmysel a silu tohto filmu. Varovanie spisovateľa Anthonyho Burgessa pred nefunkčnou spoločnosťou, kde bandy kriminálnikov a násilní výrastkovia slobodne rabujú bez strachu, že by museli pykať za svoje činy, sa ukázalo oveľa prorockejšie, než si vôbec vedel predstaviť (rovnako aj násilie zobrazené v tomto filme nie je nič mimoriadne v porovnaní s násilím v dnešných filmoch). To zaručuje, že hlavná myšlienka filmu je aj dnes veľmi aktuálna. Štýlový, hrozivý, vplyvný, brutálny. Je len málo prídavných mien, ktoré sa nedajú použiť v súvislosti s týmto filmovým (kultovým) klenotom. ___ Vízia sveta v A Clockwork Orange ako u väčšiny filmov science fiction nepôsobí zastaralo, ale naopak ako nadčasovo platná. Vedľa umeleckých kvalít za to film vďačí aj rezignácii na explicitne formulovanú výpoveď. Kubrick dôsledne odmieta akúkoľvek vlastnú interpretáciu, zatiaľ čo autor románu prehlásil, že on by „dal prednosť svetu plného násilia, ktoré je vykonávané vedome, pred svetom, ktorý je podmienený len tým, čo je dobré a neškodné“. Podobné stanovisko zastáva – v konflikte s ministrom vnútra – väzenský duchovný: človek musí byť slobodný, aby sa mohol sám rozhodovať, aj keby sa mal rozhodnúť pre zlo. Kubrick predvídal kritiku svojho filmu, a preto doň vložil vtipnú narážku: Alexova prevýchova prebieha v kine. Vedci ho pripútajú pred plátno; s násilne otvorenými očami musí celé dni sledovať horory. Následne je vyliečený. 95%(30.12.2011)

  • Houdini
    ****

    Oscar 4 nominace: Nejlepší film, Režie, Střih, Scénář - A(23.2.2004)

  • Lima
    ****

    Hodně ulítlá záležitost, která nepřipraveného diváka může ze začátku šokovat, případně odradit od dalšího sledování. Ale sotva se děj přesune do nápravního zařízení, začne to být velice zajímavé. Zdánlivě bezúčelné násilí na začátku přechází v příběh, který nutí diváka přemýšlet. Jo, jo. Kubrick prostě věděl, jak na to.(4.1.2003)

  • Galadriel
    ****

    Jsem přesvědčená o tom, že vím, co chtěl pan Kubrick tímto filmem sdělit, na co upozorňoval a o čem vlastně vyprávěl, ale napsat to tu nemůžu, protože bych spoilerovala až hrůza... Takže se zkusím vyjádřit bez popisování děje - věci, které jsou pro Kubricka typické opět nezklamaly - výrazná vizuální stylizace, pečlivě volená hudba, skvělí herci, to vše zde je a funguje. Ale těžce stravitelný děj, který je sice nápaditý, ale místy hodně překombinovaný, napínavý, někdy vyznívající až nepřirozeně komicky (byl to úmysl?), depresivní, ale tak nějak podivně, prostě šel tak trochu mimo mě (i když ty hlavní důvody popsat nedokážu). Ty 4* jsou hodně slabé...(11.7.2006)

  • Gemini
    ****

    Vizuálně a morálně poutavý film, který vás donutí se zamyslet. Pokud tedy nejste útlocitnější povahy, to totiž možná skončíte s žaludkem v krku. Mně osobně to až tak hnusné nepřišlo, a tak se můžu uctivě sklonit před nechutnou zhýralostí Malcolma McDowella, před kterým by zbledl závistí i onen příslovečný obraz Doriana Graye, před panem Kubrickem, který opět vypustil do světa pěkně kontroverzní kus, a před (tehdy ještě) Walterem Carlosem, jehož elektronické předělávky "Ludwiga Van" skutečně nemají obdoby. Bravo, bravo.(9.12.2005)

  • Tosim
    ***

    Upřímně nevím, co o tom mám napsat. Vím, co chtěl snímek sdělit, ale Kubrick pro mne nikdy nebyl "filmařský bůh", takže způsob, kterým myšlenky film podal, se mi jeví jako chladné a nedotažené a na druhé straně zbytečně hystericky a manýristicky podané. Tomu filmu jsem nevěřil. No a to je všechno.(19.10.2004)

  • Matty
    *****

    „Co teda jako bude, he?“ To jsem já, Alex a můj tragický příběh o jedný strašný nemoci, kterou mě ti soďácký bračny nakazily. Se svýma třema frendíkama – to jest Pítrsem, Džoržíkem a Dimem, který byl opravdu tupej – jsme drinkali plus-mlíko a decidovali, na kom zrobíme trochu poctivýho ultranásilí. Venku byla zima jak v prdeli a většina bajatů a ptic dala před sojlovatými stríty přednost teplu svých houmů. Jenže, ach, bratři moji, návštěva jednoho takovýho houmu plného ketek, kde jsem ztolčokoval ouldanou tabatěrku se my stala osudnou. Přeguljal jsem se něčím, co bylo čuděsně horibl. Byl to konec ultranásilí. Když mě banda ouldanejch neduživců ztolčokovala, až mi z fejsu začala stříkat rudá blažka, začal jsem fírovat, že to bude moje smrt. Radši se nechat mlátit než mít pocity na zvracení a cítit tu příšernou bolest. Ale chorošný píply z vlády – ti kteří mě „nakazili“ – přispěli k tomu, že se hepenulo co se hepenout mělo a já už sem nebyl balnoj. Vyléčili mě! 100% Zajímavé komentáře: Eodeon, Pacco, Ony, Tayen, Baudelaire, MacGyver(19.8.2005)

  • Radyo
    ***

    Musím se přiznat, že tenhle film byl na mě snad až moc složitý a těžce stravitelný. Malcolm McDowell sice předvádí hereckou exhibici, ale stejně je to mírně řečeno zvláštně natočené. Jinak Kubricka velmi uznávám a jeho filmy řadím mezi absolutní světovou špičku, ovšem tohle mě poněkud minulo.(6.6.2003)

  • J*A*S*M
    ****

    Rozporuplné pocity z toho mám. Kubrick má lepší zářezy.(8.8.2009)

  • Malarkey
    *****

    Jeden z mnoha fantastických filmů samotného mistra Kubricka. Pro tehdejší dobu těžko stravitelný snímek pro dnešek ztvárňující dokonalost samotnou. Sám film v té době překonal veškeré hranice ve filmech ať už ze strany násilí nebo sexu. Řada lidí ho nedokázala pochopit, tak jak nedokázala pochopit Kubricka, že dokázal něco takového stvořit. Samotní kritici v té době na to koukali z jiné stránky než dnes. Bohůžel se kritika od nich nesla i na Kubrickovi a on byl z toho velmi špatný...až po čase nabýval film kvalit a dodnes je toto dílo oceňováno jako jedno z nejlepších jeho děl vůbec. Dále mě velice zaujala hudba jak je do filmu podávána s citem, ale přesto agresivně. A tak mohu řici už jen jedno: Stačí jen jedna věc k dokonalosti, zapnout si devátou od famózního Ludwiga Van.(1.10.2006)

  • Enšpígl
    ****

    Bohužel se mě stalo, že nedokážu přenést to co mám v hlavě v souvislosti s tímto filmem do komentáře . Film je opravdu dobré sledovat ze zapnutým mozkem a to hlavně čím více ho máte za sebou, tím více myšlenek se na Vás valí. Film mě dal zcela nový rozměr pro skaldbu Singing in the Rain. No a to že byl zakázáný -----Zakázaný kousky jsou barometr doby podle nich se pozná co koho kde bolí ! !toliko text jedné kapely:)(12.10.2006)

  • Djkoma
    *****

    Tento film je vážně směsice něčeho skvělého, geniálního, ale i naprosto absurdního a abstraktního. Velmi zajímavé, ale trochu nudnější než jsem očekával. Příběh o hříchu, zapomněn, ve snahu o antinásilí, světě bez násilí a přeměně . V toho kým být mám, ale díky společnosti nejsem. Ta se to pak snaží změnit. Jsem chyba, která by se měla napravit. Příběh Alexe A jeho ultraviolence s hudbou Ludwiga van .... :) Silné kafe, ale Kubrick a nemít 5*? To nejde PS: od této doby si občas vzpomenu na písni Zpívání v dešti :)(18.6.2004)

  • T2
    *

    Rozpočet $2,2miliónaTržby USA $26,589,355Tržby Celosvetovo $42,089,355║ Na tak ospevovaný film nehorázne veľké "samoúčelne brutálne" sklamanie. Kubrick ma ešte ani raz nepresvedčil že by mal talent. /15%/(15.8.2007)

  • gouryella
    ****

    Urcite jeden z tech lepsich Kubrickovych filmu. Naturalisticke liceni nasili dosahlo v tomto filmu extrtemni hladiny nejen na svou dobu.(30.7.2002)

  • RedAK
    ***

    Knížku jsem jako správný pologramot přelouskal během dvou dekád a po přečtení veskrze nudné slátaniny jsem cítil povinnost shlédnout film a k Alexovi, který se choval obdobně jako každý průměrně zdegenerovaný romský pubescent, se již nikdy nevracet. Je pravdou, že jsem ve svém širokém okolí považován za autoritu a drsňáka gigantických rozměrů, co bez ostychu s výrazem terminátora vchází do Lidlu východem, na vlakáču si cvaká lístek až na poslední chvíli a Capri Sonne pije zásadně bez brčka, avšak navzdory tomu všemu musím poníženě uznat, že mě tento film dostal svoji formou do nečekané depresivní dimenze. Při sledování tohoto paranormálního díla jsem se cítil nepříjemněji víc, než když jsem si sám vyšetřoval prostatu kuchyňským mixérem, dělalo se mi fyzicky nevolno a chvílemi jsem měl pocit, že vyvrhnu do klína svoji sedmou večeři. Nejsem si úplně jist, z jakého důvodu jsem film vnímal natolik depresivně a upřímně doufám, že za to může ten opiátový vývar, co jsem vysrkal ke svačince. Brrr.(27.11.2013)

  • Pohrobek
    *****

    Neuvěřitelně nebezpečný film! Singing in the Rain pro mě už nikdy nebude nic než úžasně cynický a geniální doprovod jedné nepřekonatelné filmové scény. Koncepce doktora Brodskeho snad nakonec přece jen zvítězila. Nejúděsnějším násilím a sexem jsme válcováni takřka vždy, když zapneme televizi. Akoráť toho Beethovena je zoufale málo!!(30.9.2004)

  • Superpero
    *****

    Skvělý film a dost dobrá adaptace Burgesova románu. O to víc je pro mě záhadou proč Kubrick ufiknul konec knihy a vlastně TO HLAVNÍ do filmu nezařadil. Takže je to sice fajn hypernásilnej film ale bez knižního filosofického poselství. Budiž, furt je to zábava.(16.2.2005)

  • mandes
    ****

    rozpočet : $2.2 million tržby americké : $26,589,355(11.1.2007)

  • Dever
    ***

    // Distribútor: Warner Bros. // Production Companies: Warner Bros, Hawk Films //(25.4.2012)

  • Subjektiv
    *****

    Komentář obsahuje SPOILERy, ba mraky SPOILERů. Mechanický pomeranč proti sobě velmi srozumitelně staví koncepty zacházení se zločinci - trest, nápravu a prevenci - a činí tak promyšleně. Vznešeněji to můžeme nazvat jako otázku zločinu a hlavně TRESTU. V první části nám je hlavní hrdina představen jako člověk, který se své oblíbené zábavě, ultranásilí, věnuje v podstatě jako koníčku na zahnání nudy. Kromě něj ho baví již jen sex a Beethoven. Snaží se nám tu Kubrick sdělit, že kulturní vzdělání člověka neimunizuje před sklony k primitivnímu násilí? Snad. Konečně kterého milovníka Beethovena by nepíchlo u srdce, že taková zrůdička, jakou Alex je, zbožňuje tohoto génia? V první půli se značná část divácké obce bez problémů zbaví všech sympatií, které by jinak k Alexovi možná chovala, divák přijde o nezúčastněný nadhled. Ultranásilí totiž není efektní cool zábavou na páteční večer, je veskrze hnusné a je tak i zobrazeno. Zločiny však nezůstanou nepotrestány, společnost se vyšinutým jedincům brání, např odebráním svobody. Vězení má účely různé. Snaží se zločincům zabránit v dalších zločinech a to, po dobu jejich setrvání ve věznici, funguje. Snaží se je napravit. A také je trestá. Trest, ač se to nahlas často neříká, slouží k uspokojení obětí, jejich příbuzných, ba celé společnosti. Stávající vězeňský systém dobře plní bod první, jakž takž bod třetí, a v případě jedinců jako je Alex, nemá šanci v bodě druhém. Tady ovšem vstupuje prvek sci-fi, který nabídne řešení: "Zabráním všem budoucím zločinům, i když neposkytnu nápravu duše. Vždyť společnost přece chce hlavně zabránit zločinům, že?" Pokažený stroj Alex je tedy seřízen jako... inu jako stroj. Dokonce se mu jako byproduktu dostává i trestu v podobě fyzického utrpení při poslechu milovaného Beethovena. Ovšem obětem to není dost, svým chováním říkají: "Chci aby trpěl tak jako jsem trpěl já!" a snad na to i mají právo. A divák, který dokázal alespoň trošku procítit utrpení obětí, si to může myset též. Alex neschopen násilí se nedokáže bránit, appeasement selhává. Jiné složce společnosti vadí, že Alex je ochuzen o právo morální volby. Ochrana potencionálních obětí se stává druhotnou. Není divu, že tato věta je vložena do úst křesťanského kněze, neboť právě v křesťanské teologii hraje koncept svobodné vůle zcela zásadní roli. Zjevně existuje spousta pohledů na to, co s Alexem provést. V závěru filmu vítězí pohled nejabsurdnější: představit Alexe jako oběť zrůdného experimentu vládnoucí garnitury. V rámci vytřískání politických bodů společnost ráda pozapomene na zločiny, které spáchal. Co však divák? Které řešení bude nejlepší pro něj? Jak on by s Alexem naložil? Chce, aby se Alex napravil bez práce? Chce, aby trpěl a pak se napravil? Stačí mu, aby už nemohl škodit? Či snad chce, aby nemohl škodit a k tomu navíc trpěl? Film na tohle odpověď nedává; jen sadu možných přístupů představuje a ani jeden neshledává kazuprostým. Já bych se třebas přimluvil za "seřizování s trestem", ale věřím, že jiný divák bude mít zcela jiný názor. I v tomhle aspektu vnímám Mechanický pomeranč jako dobrý film. MP však není jen film představující koncepty zacházení se zločinci (takto bych tento film redukovat nechtěl, nezaslouží si to - tento aspekt rozebírám hlavně proto, že ho ostatní uživatelé moc nezmiňují) , je také kritikou společnosti (a je jistě i lecčíms dalším). Společnosti, která hlásá, že chce zločince napravovat, ale úspěšně převychovaného násilníka není schopna přijmout. Formální stránku moc hodnotit nehodlám. Je na ní tradičně vidět Kubrickův perfekcionismus, cit pro detail. Skvělý je třeba interiér baru Korova či oblečení ultranásilníků - buřinky, hůlky, suspenzory. Říkají nám suspenzory skrze zvýraznění pohlavních orgánů, že primitivní násilí je bližší spíše mužům? Nebo snad to, že primitvní násilníci se cítí jako pořádní chlapi? Jedna z těch možností to, myslím, bude. V podobném rozebírání různých detailů by šlo pokračovat donekonečna. Mechanický pomeranč je pro mě druhým nejlepším Kubrickovým filmem (prvním je 2001: Vesmírná Odysea). Snad je to proto, že Kubrick v nich nevypráví o jednom člověku, ale o společnosti, společenských jevech, lidstvu... A to mu jde.(25.2.2008)

  • novoten
    *****

    Tak sugestivní film, až je to chvílemi fyzicky nepříjemné. Singing in the Rain, léčení, Alexovy oči a šok z toho, že nemám slov, chci skrývat pohoršení a zároveň nedokážu odtrhnout zrak. Jsem šťastný, že Kubrickova snaha ukázat světu něco, na co nemohl být ani trochu připraven, vyšla do posledního puntíku. Tím spíš, že takhle komplexní zážitek už i přes svůj vklad do historie filmu nikdy nezopakoval.(15.3.2006)

<< předchozí 1 2 3 4 16 30 45 59
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace