Režie:
Kenneth BranaghScénář:
Michael GreenKamera:
Haris ZambarloukosHudba:
Patrick DoyleHrají:
Kenneth Branagh, Gal Gadot, Armie Hammer, Tom Bateman, Letitia Wright, Emma Mackey, Sophie Okonedo, Russell Brand, Annette Bening, Ali Fazal, Rose Leslie (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Smrt na Nilu, jehož předlohou je slavný detektivní román Agathy Christie z roku 1937, je odvážným tajemným thrillerem režiséra Kennetha Branagha o emocionálním chaosu a smrtících následcích vyvolaných milostnou posedlostí. Dovolená belgického detektiva Hercule Poirota na palubě okouzlujícího říčního parníku v Egyptě se změní v děsivý hon na vraha, ve chvíli, kdy idylické líbánky dokonalého páru postihne tragédie. Příběh nespoutané vášně a paralyzující žárlivosti, zasazený do prostředí impozantní pouštní scenérie, dech beroucích výhledů a majestátních pyramid v Gíze, sleduje osudy skupiny kosmopolitních cestujících, přičemž nečekané zvraty a zápletky udržují diváka v napínavé nejistotě až do konečného rozuzlení. (Falcon)
(více)Videa (5)
Recenze (528)
Obvykle sypu plné počty filmům, co se do mě nějak emocionálně zaryjí. Tím nemyslím nutně empatii vůči příběhu, ale emocionální zájem o ten film jako takový. Smrt na Nilu není typ filmu, který by si něco takového nárokoval - je to zábavná detektivka, která po branaghovsku tlačí opulenci na 11 a dopřává plnou mísu žánrové zábavy. Podařilo se najít téma (exces vs cit), podařilo se vybudovat dojem hmotného světa, ne ale v míře, která by stála v cestě ideální, ucelené vzrušující zábavě. Perfektní produkt (není to dekonstrukce typu Knives Out, tohle je real deal). Takovéhle filmy bych chtěl místo marvelovek. ()
Budou spoilery. Málokdy si přeju, abych mohla dát filmu ještě nižší hodnocení než odpad. Kennethova Smrt na Nilu je takovým případem. Nepochopil, o čem je předloha a co je v ní důležité, což by se teoreticky dalo omluvit, kdyby přišel se smysluplnou vlastní variací. To se nestalo. Ani se mi nechce rozepisovat, co mi všechno přišlo v příběhu nesmyslné, nemožné, a zbytečné. Řeknu jenom, že mě nepříjemně zaskočilo, jak málo celkového času se věnovalo vraždě, filtrování falešných stop od těch relevantních a jejich sledování ke skutečnému pachateli. Herculovské příběhy jsou samozřejmě hlavně o vztazích mezi postavami a vždycky to má nějakou vnitřní souvislost navzájem, s ústředním zločinem, a s potenciálními motivacemi. Tady ale postavy mimo oficiální rozhovory s Herculem vůbec neexistují, jenom tam sedí a čekají, až na ně přijde řada. Jacqueline, která má být hlavní hnací silou celého dramatu, ve filmu skoro není. Plnohodnotný dějový oblouk raději dostanou Herculovy kníry. Milenci naplánují vraždu pro peníze a ani si nezajistí, aby celé dědictví připadlo jim. Mladou zmanipulovanou novomanželku hraje ženská, které táhne na čtyřicet. Výletní loď z Egypta třicátých let je zařízená jako pozadí pro video nějakého začínajícího lifestylového youtubera. Dvě hlavní ženské postavy nenosí dobové účesy ani make-up. Budoucí oběť leží v posteli převlečená a v hlubokém spánku ani ne dvě minuty po odchodu ze společnosti. A tak dál, a tak dál. Jsem sice fanatický obdivovatel verze s panem Suchetem, takže teoreticky podjatá, ale tenhle nesmysl přece nemůže bavit ani Agathou nepolíbené normíky, ne? ()
Chvíli vypadá Death on the Nile jako moderně inscenované divadlo, občas jako vesměs působivé omalovánky. Avšak pro film takovéhoto charakteru nevhodně působící. Celá tahle show jede tak trochu prkenně, upoceně, na sílu, potažmo na efekt. Branaghův Poirot je OK, ale zbytek osazenstva veskrze pajdá a přicmrndává kolem něj. Chybí opravdový vizuál, poctivé kamerové záběry, reálná výprava a hlavně, lépe vykreslená zápletka. ()
Film je médium vizuální, na což se často zapomíná. Dvakrát na lodi dojde na rybí oko, co je už tak trochu v dnešních filmech pozapomenuté. Uvítal jsem očekávanou obrazovou opulentnost, která mi umožnila vychutnat si notoricky známý příběh, již dvakrát úspěšně zfilmovaný, a i když je Peter Ustinov skvělý herec, tak já mám raději verzi s Davidem Suchetem. Tedy známý, Branagh si ho trochu pozměnil, a to mě potěšilo. Přeci jen sledovat okénko po okénku příběh, který znáte, není úplně to pravé ořechové. Sympatické osazenstvo rozehraje příběh lásky a smrti, kde hned vedle lásky jsou na první příčce peníze. Krokodýl požírající ibise, balonky opouštějící loď, noční nasvícení, svítání a ohromující Abú Simbel. Ačkoliv barvy prozařují film africkým sluncem, tak v černobílé, jak je prequel, by to možná nebylo rovněž špatné. Chápu ortodoxní fanoušky a ty, co nemají rádi Branagha, já si ovšem tuhle smrt (smrti) mezi pyramidami užil. ()
// Jak byl první film vizuálně oslnivý, dvojka bohužel řve green screen dobrou půlku stopáže. Ano, je výpravnější a rozmáchlejší, už od skvělého intra, jenže příběh znovu nezaujal, takže zbyly jenom postavy, které tentokrát neměly až takový šmrnc jako posledně. Možná kdyby Emma Mackey, která v tomhle filmu byla vysloveně ďábelsky svůdná, dostala více prostoru namísto prkenné Gal Gadot, viděl bych to o něco líp. Tak aspoň, že jí patřil úvod i závěr. 6/10 ()
Galerie (47)
Zajímavosti (13)
- Většina herců ve filmu nemluví svými rodilými přízvuky. Američani Annette Bening a Armie Hammer mluví ve filmu britským přízvukem, britští herci Sophie Okonedo, Letitia Wright, Jennifer Saunders a Dawn French mluví americkou angličtinou a další dva Britové, Rose Leslie a Kenneth Branagh, mluví s francouzským přízvukem. Ind Ali Fazal ve filmu mluví s britským přízvukem. Izraelská herečka Gal Gadot, která je jedinou herečkou, u níž angličtina není jejím rodným jazykem, mluví ve filmu svým vágně izraelským akcentem jako ve většině svých rolí. (hansel97)
- Když bylo poprvé oficiálně oznámeno obsazení filmu, nacházelo se v něm i jméno Jodie Comer, která však v té době ještě neměla podepsaný kontrakt. Kvůli nabitému diáři se nakonec ve filmu neobjevila. (NiWi)
Reklama