Smrt na Nilu

Jsem opojen vizuální stránkou filmu i soundtrack Patrick Doylea se mě velmi líbil. Rovněž režie si dává tu dobovku vysloveně jako luxusní dezertík, co ale těžce vydýchávám jsou slzy Hercule Poirota i kdyby, i kdyby tak aby si takový detektiv vylíval srdíčko první poběhlici v případu, to nemůžou myslet tvůrci vážně, přitom ten čb prolog z minulosti Hercula mě zaujal, ale city uměle vytvořený pro sentimální publikum s plnou hubou poprcornu a kýblem coly v ruce, to tě není důstojný Kenny. (23.02.2022)

Vražda v Orient Expresu mě moc nebrala a překvapivě Smrt na Nilu je na tom lépe. Není to sice žádný kvapík, ale líbí se mě prostředí. Zpočátku vše vypadá jako příjemný výlet a hodinu se čeká na vraždu. Napadla mě na začátku taková myšlenka, kdo měl motiv zabít Gal Gadot, s hrůzou jsem zjistil, že můj tip na tak nějak vyšel. Nebudu prozrazovat :) 65% (30.05.2022)

Ultraprecizně vyvedený whodunit, u něhož jsem zažíval i dost zvláštní a vítaný paradox - knihu jsem nečetl a vyústění neznal, ale viníka jsem zde odhadl poměrně záhy po osudném činu, přičemž mi to absolutně nevadilo a ani mi to nepřišlo jako slabina, nýbrž jako úmysl. Branagh totiž báječně směřuje pozornost spíše na proces hromadění vodítek nežli na prohlubování záhady. Celý film jsme ve vědění takřka kompletně srovnáni s Poirotem, jenž vše vidí nebo slyší (a když už leží opilý mimo dění, vše se doslechne od nevinných a spolehlivých svědků) a dedukujeme společně s ním - a společně s ním také můžeme tušit, kdo za vším stojí, ale soustředit se jen na shánění důkazů, které jsou rozprostřeny i všude po mizanscéně (respektive v ní chybí - červená barva na malování, ztracený šátek). A které scénář skvěle a rytmicky zvýznamňuje, stejně jako tradičně zacuchanou vzájemnou minulost aktérů. Odhadnutí konce tedy není chyba filmu, ale snad i jeho dominanta - že dokáže být takhle zábavný a rafinovaný jen v tom, jak propojuje diváka s vyšetřujícím protagonistou (a to i emocionálně díky rámujícímu prologu a epilogu), za to bych Kennetha fakt poplácal po zádech. Moc pěkný vizuál a skvělá kamera, která se v důmyslnosti rozebírání prostoru vyrovná i dílům Stevena Spielberga. Už teď jsem zvědavý na dojmy po další projekci. 90 % (13.02.2022)

Není to tak prvoplánová nablýskaná přehlídka hvězd bez přidané hodnoty, jako byla předchozí Vražda v Orient expresu, která mě nechala naprosto chladným. Tento snímek jsem si oproti tomu v kině užil. Tvůrci se zde nebáli lehce pozměnit děj, a tak i se znalostí vyústění příběhu jsem byl nakonec lehce překvapen jeho vývojem, kdy se můžeme dočkat i nevybíravého, lehce pesimistického vyznění. Za to palec nahoru. (18.04.2022)

„Som Hercule Poirot. Mne nemusí nikto nič hovoriť.“ Komorný veľkofilm. Už Suchetova televízna verzia z r. 2004 mi pripadala priemerná a toto je pravdupovediac podobné. Páči sa mi, že sa chladnokrvný a „bezcitný“ profesionál Poirot zrazil s fenoménom lásky. Je to zaujímavá poloha, ktorá mu prekvapivo svedčí. Bavilo ma, ako Branagh jemne rozširuje univerzum (čierno-biely úvod, zamilovaný Poirot) a nebojí sa pokračovať v trademarkoch započatých vo Vražde v Orient exprese (krátke akčné sekvencie). V mnohom je prístup, ktorý zvolil, skvelý a osviežujúci. Žiaľ, tieto  pocity nadšenia veľmi rýchlo opadnú a film sa následne prepadne do studne priemeru. Z nej sa po chvíli síce na chvíľu vyšplhá a ponúkne parádny moment alebo výbornú scénu, humor i dojatie, ale potom do nej ZASE spadne. A takto celé dve hodiny. Čo je dosť. Niekomu bude vadiť, že zápletka sa naplno rozvinie v podstate až v druhej polovici (!). Samozrejme, detektívky sú špecifické tým, že sa musia dlho rozbiehať a venovať sa postavám a zdanlivo nepodstatným scénam, aby to postupne do seba všetko zapadlo. Pretože, ako všetci vieme, dobrá detektívka je postavená na čom? Predsa na nenápadných drobnostiach. Napriek tomu verím, že pomalší rozbeh Smrti na Níle mnohých nenadchne. Keďže si Kennetha dobre pamätám ešte z 90. rokov, kedy bol známy ako shakespearovec a špičkový expert na divadelné hry, plne som chápal, prečo si vybral Smrť na Níle. Jasné, je to atraktívny, exotický príbeh s parádnym parníkom. Ale zároveň je ukážkovo divadelný. Jednotlivé kulisy pripomínajú divadelnú scénu, či už kajuty, bar atď. Fakt by som si to bez problémov vedel predstaviť ako divadelnú hru. Občas mi snaha za každú cenu komorný námet vizuálne zatraktívniť pripadala pritiahnutá za vlasy v zmysle, že to bolo za každú cenu veľkolepé (krokodíl, podvodné zábery, pyramídy). Komorný veľkofilm za 90 miliónov z produkcie Ridleyho Scotta. Rozpočet sa vyšplhal až na 9O a celosvetová tržba šla k číslu 137, napriek tomu prekvapivo bola odklepnutá trojka. (22.05.2022)