Cobra Kai

It's not lame ass karate. It's Cobra Kai! Hlava nebere, jak to může být vůbec dobré; natož TAK dobré. Vždyť je to nikým nechtěné vizuálně laciné pokračování (točené pro Youtube a vycházející z oblíbené fanouškovské konspirační teorie o původním filmu) guilty pleasure kultu specifického pro jednu generaci v podobě "středoškolské soap opery s karate kopy a osmdesátkovou nostalgií". Navíc v hlavních rolích s těmi, kteří ani tehdy žádnými hereckými kvalitami (natož charismatem) neoplývali a, buďme upřímní, dnes už po nich ani pes neštěkl. Světe div se, nejen že je to dobré, je to přímo vynikající. A začíná to u toho, že ti dva dorostli v herce. Především pak ze Zabky, který uhraje i nejsložitější emoce čistě očima a charisma z něj prýští. Stejně jako Stranger Things nejsou dobré "jenom kvůli nostalgii po osmdesátkách", ale především samy o sobě, kde nostalgie je třešnička na dortu, která by to sama o sobě nespasila, tak ani Cobra Kai není dobrá díky nasazeným nekritickým fanouškovským brýlím, skrze nostalgický opar či v guilty pleasure rovině "na to, že to vychází z Karate Kida, tak to vlastně není zlé". Ano, veškeré ty aspekty (vykoupení, nostalgie, nalajnovaný syžet soubojových filmů, zaláskované strasti dospívání à la 90210, depresivní krize středního věku, chybějící otcovské vzory) celkové kvality podporují, ale není to dobré kvůli nim, ale i díky nim. Zdaleka nejlepší na tom jsou však postavy a práce s nimi. U jedné každé se pracuje s motivacemi, u každé je jasné, z čeho její činy vychází (jakkoli s nimi třeba nelze souhlasit) a aspekt "cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly", který podvratně smazává hrany z žánrově tradičního klaďas/záporák/(ne)sympaťák, je tu využíván nejlépe široko daleko. Všichni chybují, ztrácejí nervy, ale zároveň se snaží "být lepší". Což je nejlépe vidět na jin-jang dualitě a tenzi ústředního kvarteta. Výsledkem je, že postavy nejsou divákovi ukradené a díky tomu to funguje ve vážných momentech, v emočně vypjatých, ale i v častých komediálních. Tedy v rovinách, o kterých se původní sérii (ani většině seriálů) ani nesnilo. Druhá řada je uprostřed poněkud přešlapující na místě již vyřčeného, jinak stále výtečná, především díky postavám. Jakkoli už je to trochu béčko, tak uvědomělé a záměrné; speciálně pak finální hromadná bitka. Třetí řada má ke své škodě až příliš z prstu vycucaných přes koleno lámaných změn v loajalitách a celkové vaty. Ke svému štěstí má však také dosud nejvíce silných momentů a nejlepší souboje. A stále je to mrtě koukatelné, dramatické, zábavné, uvědoměle meta a chytlavé. Čtvrtá řada jde v turnajových šlépějích té první. A její největší předností je, že kromobyčejně dobře zúročuje veškeré čtyři řady ústrků, škorpení, pnutí, rozbrojů, emocí... Díky tomu každému o něco jde; ať již o ideály, pomstu, sebepoznání, uznání. Každý o něco hraje. Navíc se to i dále veze na vlně výrazně zlepšených karate segmentů samotných (choreografií i výkony ansámblu) a během finálního turnaje tomu v tomto ohledu nelze vyčíst ani ň. Pátá řada nepochopitelně odsouvá většinu postav na vedlejší kolej a věnuje se primárně dospělákům (včetně konfliktů na katany apod.). Co hůře, většina postav z předchozích sérií si k sobě našla cestu čili veškerá pnutí jsou v háji. Tato řada má tendenci na podzápletky na jednu dvě epizody, na které se pak zapomene. Finále je přehlídka "nevíme jak dále, tak jednu každou postavu necháme dělat činy a rozhodnutí, která by nikdy neudělala a pro které jsme si nepřipravili cestu". A co je na tom vůbec nejhorší? Stal se z toho fanservis. Ano, ten to byl celou dobu, ale s citem i mírou a především směrem k původním filmům, nikoli sebestředně k předchozím řadám. Ovšem Silver je záporák k pohledání, postavy stále sympatické a otevřená vrata pro (snad již) finální řadu nesporně nosná. Není to špatná řada sama o sobě. Pořád je to zábava mixující emoce, motivace a karate-přes-držkovanou. Je špatná "pouze" v kontextu seriálu. | S1: 5/5 | S2: 4/5 | S3: 4/5 | S4: 5/5 | S5: 3/5 | (06.09.2020) (méně) (více)

1. seria: Fanusikovia pôvodnej trilogie budu z tohto pokracovania po rokoch nadseni. Ja sice jej fanusikom nie som, ale tento serial je rozhodne najlepsim pocinom tejto serie. Predstavte si, ze zoberiete nejaky pribeh, ktory je podany naivne a postavy su cienobiele a pretocite to seriozne s postavami ktore nie su ciernobiele a maju dokonca dostatocnu hlbku. Zaroven to cely cas ctí predosle diely a obsahuje mnozstvo odkazov a pomrknuti. Takze zopakovat si pred serialom celu trilogiu nakoniec nebola strata casu aj ked ma po rokoch uz vôbec nebavila. O to viac som sa zasmial, kedze som chapal jednotlive narazky. Ale nie je to len sranda. V prvom rade to je dost depresivny nahlad na postavy po rokoch. Jak sa vyvijal ich zivot plny nesplnenych snov. Z Johnnyho je absolutny luzer a aj ked sa Danielsanovi profesne celkom dari, tak ma tiez dost starosti pri vychove svojich deti. Najlepsi na serialy je neustaly vyvoj postav od dobreho k zlemu a naopak. Pritom to pôsobi cely cas uveritelne. V tomto smere je najzaujimavejsi prerod Johnyho postavy, ktory neustale bojuje so svojimi demonmi a prchlivostou. Bitky su tiez na kvalitnej urovni. Sem tam sice vidno, ze su chvaty nacvicene, ale pôsobia dobre. Jedina vec, ktora ma stvala boli viacere konflikty, ktore vznikli obycajnym nedorozumenim a namiesto toho, aby si ich postavy vysvetlili behom jedneho rozhovoru, tak urazene a zo zlosti radsej vymyslali spôsoby ako sa pomstia. Pôsobilo to jak z nejakej telenovely. Nejake uveritelnejsie konflikty by nebolo zase tak zlozite vymysliet. Ale to sa da prekusnut hlavne vdaka poslednemu dielu, ktory je neskutocne napinavy a skvele zakonceny. Fanusikovia Cobry Kai budu konecne spokojni. Vdaka nemu sa tesim na druhu seriu a som zvedavy jak do nej zakomponuju navrat dalsej slavnej postavy. 7/10. 2. séria: Oproti prvej sérii tu absentujú rôzne nedorozumenia a náhle prechody postáv od zlého k dobrému a naopak. Vývoj postáv je oveľa uveriteľnejší pretože k nemu dochádza pomaly. Vďaka tomu má táto séria oveľa pomalšie tempo. Viac sa sústredí na Danielsana, čo mňa bohužiaľ príliš nebavilo. Je to tak strašne veľký dobrák od kosti, že mi proste lezie na nervy a svojimi radami spôsobí neraz viac škody ako úžitku. Z Johnnyho sa stal naivka, ktorého väčšinu série navrátilec Kreese vodí za nos jak nejakú pipinu z telenovely, aby sa nakoniec v poslednom diely odhalil a diabolsky sa mu vysmial. Muhehe. Napriek tomu realistickejšiemu pojatiu väčšiny serie sa nakoniec naplno ukáže, že je to proste béčko s tými najobohratejšími klišé, ktoré začnú vybublávať v deviatej časti a naplno sa zúročia v poslednej epizóde. Ale o tom až za chvíľu. Odkazy na pôvodnú sériu mi tentoraz pripadali doslovnejšie a tým pádom menej nostalgické. Z pôvodných postáv ma bavil Hawkov vývoj a som rád, že Miguel dostal rozum. Johnny mal peknú epizódu so svojimi kamarátmi zo strednej. Danielsan, Robby a celá tá banda kladných hrdinov mi svojím poučovaním liezla na nervy. Z nových postáv pobaví tučniak Paul Walter Hauser v podobnej úlohe namachovanca akú mal vo filme I, Tonya. John Kreese je riadny parchant ale v určitých momentoch táto úloha poskytla Martinovi Kovemu možnosť predviesť výkon aký už dávno nepredviedol. Nové Miguelové dievča Tory je pekné, ale od začiatku mi pripadala divná. Pomaly sa odvíjajúci dej tejto série oživujú hlavne bitky, ktoré sú špičkové. Hravo strčia do vrecka väčšinu MA borcov, ktorí sú už dávno za zenitom a poctivým kaskadérskym prevedením bez akýchkoľvek vylepšení alebo trikov tromfnú aj väčšinu súčasnej kinoprodukcie. Je neskutočné čo choreografovia dokázali vydolovať jak zo starcov ako je Kove tak aj z detských hercov. Bitky rozhodne nie sú nejaké detské oťukávačky ale riadne drsné a bolestivo vyzerajúce fighty. Väčšinu série sú dávkované striedmo až do poslednej epizódy v ktorej sa vykašlú na prirodzený vývoj a po pár šialených zvratoch sa rozpúta nonstop hromadná bitka, ktorá trvá skoro celú epizódu. Síce k predošlému deju absolútne nepasuje, ale sakra dobre sa na ňu pozerá. V poslednom zábere nás čaká navnadenie na návrat ďalšej postavy. Veľká škoda, že ju na pár sekúnd neukázali, ale rozhodne sa teším na tretiu sériu. Druhú hodnotím rovnako ako prvú 7/10, ale hviezdičky zaokrúhlim tentokrát smerom nadol za to pomalé tempo. 3. seria: Klady: najviac sa mi páčilo, že sa tvorcovia postavili čelom k tej šialenej hromadnej bitke na konci druhej série a jej aktéri boli tak akurát potrestaní, aby zároveň ostali v seriáli. Takisto sa seriál venuje následkom, ktoré bitka zanechala na obetiach a hneď sa na ňu nezabudlo. V tomto smere seriál hodil spiatočku z tupej zábavy zase k civilnému dramatickému pojatiu. Ďalším plusom tejto série je, že sa postavy nemenia z kladných na záporných a naopak každé 2-3 diely, ale absolvujú tu uveriteľnejší vývoj, ktorý trvá celú sériu. Trochu ma mrzelo, že vo veľkej miere odstavili Robbyho, ale zase sa aspoň vďaka tomu donekonečna neriešil nejaký otravný milostný trojuhoľník. Nostalgici si užijú návraty ďalších postáv a navštívime znova aj Japonsko. Návrat Ali je pre dej viacmenej zbytočný, ale rozhodne potešil. Bolo vtipné keď Daniel a Johnny museli na začiatku nedobrovoľne spolupracovať. Bolo z nich zábavné buddy duo. Ale veľmi rýchlo túto líniu uťali. Medzi neutrálne body by som dal odhalenie minulosti Johna Kreese ohľadom toho jak sa z neho stal taká kokot. Keďže sa s týmto motívom v súčasnosti nijak nepracuje a Kreese je ultimatívny kokot bez ohľadu na dôvody, tak jediným prínosom je to, že zistíme pozadie vzniku názvu Cobra Kai. Negatívom je primitívny zdroj konfliktov jak z nejakej soap opery. 99% konfliktov tu vzniká z afektovanosti postáv, ktoré chcú hneď zničiť, či už fyzicky alebo aspoň slovne, oponenta. A je jedno, či sa jedná o tie akože kladné alebo záporné. Všetci hneď štartujú jak besné psy. Tento neduh sa síce tiahne seriálom od začiatku, ale už mi to začína dosť vadiť. Snáď to bude snaha o nastavenia zrkadla súčasnej spoločnosti v ktorej nikto nepočúva druhú stranu a chce ju umlčať, zakázať, proste odstaviť za každú cenu. Snáď. Všetko, čo som napísal platí až na posledný diel v ktorom znova postavy chytí rapel a dočkáme sa zase veľkolepej bitky za ktorú by si už fakt viacerí z nich zaslúžili natvrdo basu. Ale vyústenie bitky je tentokrát nádejnejšie a čakanie na ďalšiu sériu nebude tak neznesiteľné. Bitky stále patria k špičke a ja úprimne nechápem, že v nejakom seriáli predvádzajú títo mlaďasi pôsobivejšie kúsky ako v mnohých blockbusteroch. 7/10. 4. séria: Kvality série sa nijak výrazne nemenia, ale už ma prestalo baviť fandiť postavám. Komplet všetci sa tam správajú jam malé deti. Všetkých ovláda ego a ide im len o to koho kung-fu je lepšie. Aj na tupý akčniak to je príliš tupé a toto sa naviac berie strašne vážne. Najviac ma serie jak sa postavy zakaždým dozvedia niečo nepekné tak, že si náhodou vypočujú nejaký rozhovor alebo niekoho načapú spolu. Následné prebehnutia postáv zo strany dobra k zlým a naopak, sú už čistá komédia (vrátane finálneho Kreesovho, ktorý sa asi bude rozoberať v ďalšej sérii, čo ma privádza k myšlienke, že v úplne poslednom diely celého seriálu sa všetci určite objímu a povedia si, čo sme si, to sme si a odteraz budeme kamaráti). Telenovela je oproti tomuto intelektuálny seriál. Jediná postava, ktorá sa tam zachová dospelo, je navrátilec Terry Silver. Ale aj to len v prvom diely, keď pošle Kreesa so všetkými tými kecami o Cobra Kai do prdele. Následne sa z neho ale znova stane tupý zloduch. Mrzelo ma, že v prvej polovici série dosť upozadili kopa detských postáv a riešili tam nejakého otravného černoška. Takisto Robby bol celý čas na vedľajšej koľaji, až kým na konci zázračne znova po miliónty krát neprezrel. Už ma to prestáva baviť. Za niečo našťastie stále stoja skvelé bitky a nejaké tie retro odkazy, či už na pôvodnú trilógiu alebo 80s popkultúru. Stále čakám a dúfam, že sa aspoň na pár dielov objaví Julie Pierce z Next Karate Kida. To by bola pecka. Inak je to stále, čím ďalej tým viac, hovadina u ktorej sa bavím na účet tvorcov. 6/10. Piata séria je za mňa doteraz najlepšia z celého seriálu. Konečne tvorcovia ubrali na ten neznesiteľne otravnej afektovanosti, ktorou trpeli prakticky všetky postavy, akonáhle došlo na konflikt. Tentoraz sa viackrát pri konflikte zachovali ako normálni dospelí ľudia. A dokonca si z tohto neduhu tvorcovia párkrát urobili srandu a akonáhle došlo na vypätú situáciu, tak to postava zhodila vtipom. Postavy naviac už nemenili strany každých pár dielov ale mali pekne zmysluplný a dramaticky funkčný vývoj behom celej série. Z línií ma najviac bavila tá Johnnyho. Z časti z neho urobili vtipnú figúrku typu Joey z Priateľov, ktorý je v dnešnej dobe úplne mimo, ale zároveň dozrel čo sa týka vzťahov a ostatní, vrátane Danielsana, si k nemu začali chodiť po radu. Za idiota, ktorý nezvláda situáciu bol tentoraz Danielsan, ale akonáhle v druhej polovice série spojil sily s Johnnym, tak sa zase vzchopil. Záporák Terry Silver stratil všetky zábrany a s nadšením som čakal na finálne zúčtovanie, ktoré stálo za to. Dokonca aj Kreesea sa tvorcom skoro podarilo urobiť ľudské bytosť, ale zlodušské gény sa nezaprú. Dočkali sme sa pár ďalších návratov. Všetci tí herci za zenitom, po ktorých sa zľahla zem, musia byť šťastím bez seba, že môžu po dlhej dobe predviesť kvalitný výkon v niečom úspešnom. Záver série je u všetkých postáv a vzťahov natoľko dobre uzavretý, že by sa koniec tejto séria dal kľudne akceptovať aj ako záver seriálu. Som zvedavý s čím prídu v ďalšej sérii. Snáď len bitiek bolo v prvej polovici série pomenej ale finále nám to vynahradilo do sýtosti, takže celkov som spokojný. Pobavilo aj niekoľko ďalších vtipných popkultúrnych pomrknutí typu Môj bratranec Vinny. 8/10. (30.05.2018) (méně) (více)

Motto: Cvičí celá rodina! Unikátní počin uchopit pubertálně-naivní historickou předlohu o mládeži hledající ideály v karate umění za pomoci svých senseiů a aktualizovat filmovou trilogii z pohledu hlavních představitelů, co by se asi mohlo dít, kdyby se z těch kluků stali fotři. Spoustu diváků může odradit fakt, že Karate Kid byl opravdu taková dětská variace na Rockyho a nějakých pořádných fightů jsme se nedočkali. Vzhlíželi jsme spíše ke Karate Tygrům nebo Krvavým sportům. Myšlenka, kdy se z outsidera, šikanovaného stane karatista, bojovník, mstitel a ochránce, co pokoří ty zlí, tak to bude vždy moje oblíbené téma. Na tomhle tématu je také z velké části vystavěno Cobra Kai. Unikátnost tohoto seriálového eposu spočívá ve shromáždění většiny původních herců a tím naprosto emočně - nostalgicky rozsekat diváka pamětníka. Přitom zachovat původní charakteristiku postav (i když k nějakému mentálnímu rozvoji a proměnám dojde) a opět dát i mladým divákům až kultovní dílo s příběhem o zrodu karatisty z utlačovaného školáka. Seriál má tedy linii vhodnou pro mládež a i tu dospěláckou, obě jsou však velmi dobře propojené a nenudící. Postav je opravdu velmi hodně, ale na každou je napsán výtečný charakter. Díky seriálovému principu si tak divák zvyká na všechny a začíná jim fandit, žije s nimi. Mladí postupně jak jde čas a přibývají další série, tak rostou, mají víc svalů, někdo zhubne, jiná přibere a začínáte jim i to karate věřit. Souboje jsou takové americké karate, tedy nelze očekávat nějaké vrcholné kumite, spíše opakující kata sestavy. Což je v pořádku, neboť bylo rozumné ponechat souboje na úrovni uvěřitelné výkonnosti žáka okolo 6. kyu. V páté sérii však dochází k technologické změně (víc peněz od producentů) a souboje i kamera, střih jsou o několik levelů výše. Seriál lze obvinit z naivního neoriginálního příběhu, de facto je to telenovela se vším všudy, ale už dlouho jsem se u žádné televizní tvorby necítil tak na pohodu, mile se usmíval, a těšil se, co zase ti malí i velcí uličníci provedou. Oblíbené/Zajímavé postavy: 1) Johnny Lawrence - vzor všech chlápků, co si posrali život, moderní vymoženosti jim nic neříkají, milují starý věci, filmy a hudbu mládí a vydrží fyzicky víc, než by podle občanky měli. Absolutně dokonale napsaný charakter z kterým se musí ztotožnit každý normální chlap. Mistrovský naturální životní herecký výkon Williama Zabky! 2) John Kreese - bravurní role pro překrásný pěstěný ksicht oblíbeného hajzla, který dozrál do podoby za kterou by se nemusel stydět ani ve společnosti Henryho Silvy. Příchod a hlavně finální scéna páté série, to je díky image Martina Kove velký zážitek! Chlape já tě žeru. 3) Chozen Toguchi - díky němu se roztomile zabavíme, což lze říct i o "Rejnokovi". 4) Tory - líbila se mi její zarputilost. Na seriál jsem si dlouho netroufal a i když v něm došlo k různým obratům, které mě úplně nenadchly, tak výsledek beru jako velkou poctu chlapům mé generace, myšlence pro mladý, že i slabší jedinec se může vypracovat a ubránit a že současná generace má nudný život pokud nemá za tatínka senseie! Oblíbená scéna: Johnny, Daniel a Chozen zpívají v limuzíně Eye of the Tiger. (10.02.2023) (méně) (více)