SuperStar 2015

Ročník od ročníku trapnější záležitost, tuhle éru si budou všichni pamatovat hlavně díky naprosto nemožné moderátorce ("Kolik máte babiček?" "Normálně dvě." "Jé, tak to byl stěr." - kultovní rozhovor). Předtočených dílů bylo ve výsledku asi víc než živých přenosů, počet finalistů hlavouni z televize nepochopitelně snížili na osm, ve finále nebyli dva, ale tři soutěžící. Celý pořad působil velmi uspěchaně a odfláknutě (aby si finalisté přivlastnili píseň spjatou s jiným ročníkem, to tu ještě nebylo). Vítězce jsem nicméně triumf přála. (09.12.2015)

Stále lepšie ako Česko Slovensko má talent - na hento sa hodí spojenie celé zle. Tu máme síce náramne skomercionalizovanú show (coca cola pomaly v každom zábere), porotu, ktorá sa vyžíva v čo najoriginálnejšom zhodení súťažiacich (i keď niektorí si to fakt zaslúžia) a ktorej kritériá na postup so spevom niekedy nič nemajú. A už aj ten Pyco, ktorého som mala za najnormálnejšieho moderátora podobných show, ide dole vodou… ale ešte sa nájdu krásne momenty. Konkrétne vystúpenie Emmy Drobnej a Čerešne v podaní Superstar bandu. To ma vlastne prinútilo napísať tento komentár. (09.11.2015)

Takže, jak udělat ze Superstar znovu sledovaný pořad. Máme pár lidí z ulice, kteří umějí zpívat. Máme celou celosvětovou zásobu hitů, které si televizní divák rád poslechne v podání těch, které každý večer uvidí a ke kterým si tak trochu získává vztah. A ten recept? NECHME TY LIDI PROSTĚ ZPÍVAT. Udělejme pořad, kde bude prim hrát hudba. Žádné krkolomnosti okolo, které nikoho nezajímají a každého donutí spíše přepnout. Není nutné nějaké exotické prostředí. Porotu nechme porotcovat a ne šaškovat. A dejme tam lidi, kteří mají opravdu co říci. Habera je OK, je to profík. Soukup je tak nudný, že kdyby tam místo něho seděl ouřada z dopravního inspektorátu, bude to zábavnější. Marta Jandová, proč? A tu nulu, co doplňuje čtveřici, ani neznám. (11.10.2015)

Tak jsem se mrkla na poslední díl soutěže, aby zjistila, jestli jsem posledního půlroku o něco zásadního přišla nebo ne. Místo, abych spala, tak jsem společně se svou zvědavostí netrpělivě očekávala výsledek pěveckého klání. Tu první část, kdy se odděluje zrno od plev, opravdu nemusím. V tomto má porota můj bezmezný obdiv. Musí přetrpět veškeré exhibicionisty, kteří přišli se svou skřehotavou troškou do mlýna. Já tento typ pořadu neodsuzuji a nepálím mu odpady jak na běžícím pásu. Je to pro mnoho talentovaných, mladých lidí způsob, jak o sobě dát vědět. Takový startovací můstek pro jejich budoucí uplatnění a kde dostat nejlepší fýdbek než od lidí, kteří v hudebním šoubyznysu něco znamenají. Pokud člověk talent má, někdo si ho všimne. (07.12.2015)

Apodiktický efébos s mírnou astázií servilně přikládá mikrofon k ústům plných akné a tklivě kokoktá černošské písně, Pyča na to čumí, je to, vole, rauch. Altista se nevzdává, bojuje. Udělá kotrmelec, je za šaška, aby zaujal. Quantum of poluce, porotce na place, hladce a obrace, servilní adorace panice. Pak se jelo někam do Benátek na Jizerou nebo kam a ten boj paniců o nejnovější největší nezajímavou superstar se už fakt nedal, vole, sledovat. (28.11.2015)