The Haunting - Záhadné sídlo Bly

/// U mě překvapivě vede první polovina, ve které je toho strašení spíše sporadicky. Užíval jsem si příběh, nenucený humor, skvěle napsané postavy. Ona se druhá řada snaží původ duchů vysvětlit opravdu důkladně, v osmém díle to vyznělo až trochu pateticky. A možná proto naprostá většina hororů na taková vysvětlení rezignuje - působí to trochu zvláštně. Možná mi je Bly sympatičtější než Hill House, který mě ze začátku neskutečně mátl. A tady jsem si k postavám vybudoval silnější vztah - navzdory očekávání jsem si však nazaplakal :D (29.10.2020)

Bly Manor bylo jako na houpačce. Každý díl mě bavil úplně jinak, takže celá tato série byla oproti Hill House dost nekonzistentní, což mě štvalo asi nejvíc. Vždycky mě nějaký díl hrozně bavil a z dalšího jsem měla zase rozpaky, ba dokonce jsem se nudila. Herecky to bylo ale super. Victoria Pedretti se mi vryla pod kůži a bylo skvělý hádat, co se s ní bude dál dít. To je další věc na téhle sérii, je strašně těžké jí předpovídat. Někdy jsem nevěděla pořádně, jestli jsem v obraze. Na druhou stranu je tam dost věcí, které si tak nějak zasloužily dovysvětlení, nebo aby se jim věnovalo více pozornosti. Přišlo mi, že se každou chvíli otevřela nějaká nová kapitolka, aniž by se dokončila ta předešlá. Tím se dostávám k tomu, že některé ty linie byly zdlouhavé a nezáživné. Hill House měl prostě asi větší spád a držel se tak nějak pořád na jedné koleji, za to Bly Manor neustále odbíhalo do různorodých koutů. Netvrdím, že to bylo špatně a byla jsem na to tak nějak nachystaná, protože Flanaganův rukopis už mám nastudovaný poměrně slušně a ne vždy ho dokážu řádně zkonzumovat. Režijně je to ale skvělý, exteriéry a interiéry byly radost, ale po hororové stránce bych asi ještě řádně přitlačila. (03.02.2021)

Pro duchařiny mám velkou slabost. Obvzlášť stará sídla plná stínů, temných zákoutí, kleteb, duchů a podivných lidí, které je obývají. A to sídlo Bly rozhodně splňuje. Ač nedosahuje kvalit Domu na kopci, stále je to velmi koukatelná záležitost s opulentní výpravou a atmosférou, to Netflix umí na jedničku. Herecké obsazení výborné i když nedisponuje extra velkými jmény. O to je to lepší, neokoukané tváře jsou velkým plusem a Olivera Jacksona Cohena není nikdy dost. Samozřejmě nesmí chybět děsiví spratci s psychotickýma výrazama v ksichtech, od kterých nevíte co máte čekat. Ti tomu dodávají ty správný grády, když se nečekaně zjeví za zády stejně ujetých dospěláků a vypadají, že je v příští chvíli nějakým sadistickým způsobem zlikvidují. Ideální pokoukání v sychravém podzimním počasí. (12.09.2021)

V relativně krátké době je to třetí adaptace Jamesova románu, kterou jsem měl možnost vidět a podle očekávání je to ta nejlepší. Nicméně ani tak mě Flanagan neušetřil mírného zklamání. Stejně jako v první sérii i tady ukázal, že dokáže s přehledem ukročit mimo svůj erbovní žánr, ale zatímco v Hill House dokázal prvoligově strašit, tady se víc soustředí na vztahy a jednotlivé milostné linky. Ano, duchové jsou všudypřítomní, ale tvoří spíš jen kulisu. Nicméně jako gotická romantika funguje druhá série na výbornou a příběh, byť se někomu může během těch mnoha skoků zdát matoucí, na mě působil přehledně a promyšleně. S chutí jsem přistoupil i na hru na schovávanou, kterou Flanagan s divákem hraje a stejně tak mě oslovila mytologie skrývající se v minulosti sídla. Postavy, podobně jako v první řadě, byly napsány na jedničku a stejně tak i zahrány. Zejména děti byly fantastické a nezklamala ani Victoria Pedretti. Líbilo, ale doufám, že s dalším příběhem Flanagan zase trochu přitvrdí. 80% (17.10.2020)

Jsem rád, že druhá řada nepokračuje v první a že přichází s novým příběhem, s novým sídlem a také s novou atmosférou, která tentokrát není tak stoprocentně hororová a duchařská, ale zároveň není o nic méně záhadná nebo napínavá. Skvělé postavy, skvělý scénář, který postupně odhaluje vše potřebné, a jistá režie (případně dohled nad režií) Mika Flanagana, který si se záhadnem všeho druhu obdivuhodně tyká. (11.10.2020)