Dům v růžích

"Dom v ružiach", rozľahlé, staré sídlo rodu Rimebauerovcov, navštívi vysokoškolská profesorka Joyce s tímom amatérskych parapsychológov za účelom preskúmať podivné javy, ktoré sa v ňom behom rokov stali. Ukáže sa, že to nebol zrovna najlepší nápad. Stephen King napísal zaujímavý scenár o strašidelnom dome uprostred Seattlu. No po technickej stránke je to dosť rozporuplné dielo. Chviľami výborné, atmosferické a miestami zasa až príliš lacné. Forma televízneho miniseriálu tomuto príbehu dosť uškodila. *** (04.01.2012)

Po OSVÍCENÍ nás King bere do dalšího strašidelného domu, jehož základy tentokrát staví na schématu známém z duchařských klasik STRAŠENÍ (1963) a LEGENDA PEKELNÉHO DOMU (1973) a sice "skupina vědců se vydává do strašidelného baráku zkoumat paranormální jevy". Kinga je tu cítit na sto honů už od úvodní scény, v níž autistická holčička ovládající telepatii, telekinezi a kdovíco ještě, přivolá na sousedovic domek déšť kamení. Ano, Kinga evidentně mrzelo, že se tahle scéna z literární Carrie neobjevila v její filmové adaptaci a tak ji vrazil sem (a podařilo se ji velmi pěkně natočit). Líčení historie titulního domu mi zase připomnělo famózní kronikářské mezihry z Kingova To a pak ty postavy, chytré a vtipné dialogy a hromada zajímavých nápadů, prostě King kam se podíváš (a doslova pak, když dojde na jeho velmi vtipné cameo, kdy je sprcán jednou ze svých postav). To vše navíc dobře typově obsazené (s parádní barabiznou v hlavní roli) a solidně natočené, takže jsem se od začátku do konce slušně bavil, třebaže to v lecčems drhne - z postav jsou hlouběji rozpracovány jen Joyce a Emery (pro mě zábavně nesympatický, ale obávám se, že pro většinu ostatních diváků pouze nesympatický), vraždy většinou probíhají stylem, že někdo někam utíká, pak kvůli něčemu vykřikne a střihne se jinam, a počítačové triky jsou místy dost slabé. Ale přes to všechno, i přes dojem, že tu bylo zaděláno na víc, jsem spokojen a rád si to zase brzy zopakuju. (21.07.2016)

Určitě jde o ohromnou zajímavůstku! To temno a to mystično je k sežrání. Tak proč vlastně hodnotím průměrně? 1) Film trvá tolik co půlka směny obyčejného zaměstnance a stejně tak jako v práci, tak i zde se to táhne jak noční můra pod širákem. Nepomohlo tomu ani rozdělení filmu na tři části. 2) Ty efekty, ty záběry, které měly přinést hrůzu jí přinesly doslova. Opravdu hrůza. Přihlížel bych ke stáří filmu, ale to dámy a pánové při roku 2002 nejde. Tam se toho dalo udělat tolik lépe... No po této stránce slabota, ovšem pokud jde o příběh, krása! Už jen otázka s odpovědí "Kolik má vlastně dům v růžích místností? Nevíme, pokaždé se napočítaly jiná čísla.", tak to je lahůdka... 65% (05.04.2015)

Ačkoliv jsem si tuto minisérii pustil již několikrát, nikdy jsem ji neviděl celou. Ne snad proto, že by šlo o špatnou podívanou, ale zdlouhavost jednotlivých částí byla vždy silnější, než moje trpělivost. Nyní v době marodky mám však času habaděj, no a jelikož jsem se v poslední době začal soustředit na filmy podle Kinga, nemohl jsem samozřejmě opomenout ani Dům v růžích. Ta více než čtyřhodinová stopáž je opravdu vražedná, ale nakonec jsem to přežil ve zdraví a docela jsem si to i užil. Přece jenom v sobě tajemný příběh skrývá více pozitivních prvků, než těch negativních, takže Craig R. Baxley nakonec ode mně dostane palec směrem nahoru. První polovina filmu se točí okolo seznámení s jednotlivými postavami, z nichž některé stály vskutku za větší pozornost (samotná Annie, Nick nebo mrzout Emery), ale nemůžu se zbavit dojmu, že většina ostatních tu byla absolutně zbytečná a více méně jen do počtu. Což by nebylo špatné, kdyby si je dům „vzal“ hned v první části, ale my se s nimi musíme trápit skoro celý film, což mi lehce lezlo na nervy. Na to že film trvá tak dlouho, si s nimi mohl samotný King více vyhrát (jak u něj bývá ve většině případů dobrým zvykem). Zas na druhou stranu se mi líbilo postupné rozplétání historie samotného domu a jeho obětí (v té druhé polovině našeho příběhu), které sebou přineslo svěží a místy i dost ponurou atmosféru. Která byla občas okořeněna i o docela zajímavé speciální efekty. Přesto si neodpustím poznámku, že to klidně mohlo být o polovinu kratší a zřejmě by se nikdo nezlobil. Některé pasáže jsou totiž dost nevyvážené (co se zajímavosti týče), občas i trochu nudné a nezáživné. 70% (13.02.2018)

Chápem režisérov úmysel dostať do mini série partiu nesympatických, hlúpych ľudí vo strašidelnom prostredí, dôsledkom čoho jeden herec prehráva toho druhého a rozhodnutie je s prepáčením na smiech, ale určite to má svoju výhodu. Dom v ružiach sa nás snaží vystrašiť lacnými trikmi, inokedy zase zabaviť, ale vždy ostáva na začiatku a z biedne znejúcim príbehom nás aspoň prekvapí hustou atmosférou 80 percent. (07.05.2010)