Jarmark marnosti

Rozhodne najlepšie na filme sú kostýmy a vlastne aj celá výprava. Tiež príbeh ma aj napriek tomu, že je tu pár uťahanejších, nudnejších miest, očaril a zanechal vo mne takú neurčitú, príjemnú spomienku. Neviem to presnejšie vysvetliť, film akoby vysielal takú zvláštnu, hrejivú auru, ktorá na mňa veľmi dobre zapôsobila. Myslím, že si tie červené čísla zaslúži. Je o chudobnej dievke, ktorá sa chce dostať do vyššej spoločnosti. Nemá však titul ani peniaze. Má však vytrvalosť, šarm a chytrosť. Bolo zábavné potom na konci sledovať ako sa to celé zvrtne. Bum-bác, a sme na začiatku :) Niekedy sú cesty osudu v živote tak kľukaté a nevyspytateľné, že aj nás samotných to riadne prekvapí. A niekedy príde šťastie práve vtedy, keď sa oň prestaneme snažiť. Proste príde samo. Pozitívny film, doslova. 75/100 (22.04.2014)

Nadmíru sympatický James Purefoy a Rhys Ifans. Ďábelská Reese a nepříliš kladný, ale charizmatický Gabriel Byrne. Obsazení vskutku hvězdné, ale přesto nedokázalo vybočit z průměru daného žánru. Možná dlouhou stopáží, možná tím, že hlavní hrdinka ke konci ztrácí divákovy sympatie a sledovat její honbu za postavením je celkem náročné, když uvážím, co všechno je pro to ochotna obětovat. Reese předvádí dobrý výkon, ale její mužští "spoluhráči" se mi líbili více. (30.07.2009)

vizuálně velmi působivý snímek se zajímavým dějem, který ke konci bohužel trochu trpí roztříštěností a snahou tvůrců ukončit všechny osudy včas (a zkratkovitě) bez ohledu na to, že to může působit poněkud nepravděpodobně, ale i tak nelituji, dlouho to bylo za 80... mimochodem - na rozdíl od mnohých si myslím, že by filmu prospěla větší délka, ovšem smysluplná... (18.05.2006)

Nemůžu si pomoc, ale všechno v tomhle filmu mi přišlo jako slabší odvar z Barryho Lyndona... Ústřední postava je v podstatě totožná (až na to že nosí sukně a k prolézání sociálním žebříčkem má proti Barrymu ještě další, nezpochybnitelné zbraně), téma filmu jakbysmet - oba filmy ostatně spojuje autor předloh W.M. Thackery... Rozdíl tedy spočívá jednak ve vizuální stránce, ve které s o třicet let starším snímkem projíždí na plné čáře, v režisérově pojetí příběhu (který se chtě nechtě musí značně osekávat) - a co si budeme povídat, tady je rozdíl ještě o mnoho markantnější a v neposlední řadě v takových "drobnostech" jako je kvalita hudby... I kdybych pak odhlédl od srovnání s Kubrickovým dílem (které na Jarmarku opravdu nenechává nit suchou), je snímek režisérky Miry Nair jaksi nemastný, neslaný, bez chuti. Reese sice vůbec nehraje špatně, ale celkové vyznění nezachrání. Marně pátrám v paměti po nějaké opravdu povedené scéně nebo obzvláště vypointovaném dialogu... 40% (09.07.2007)

Snímku chyběla logická výstavba, elegance a švih. Některé scény se táhly, ba co víc, pořád dokola se opakovaly (tanec, zpěv), zatímco potom přišel střih a během tří vteřin se hrdinka zamilovává, pak ji někdo žádá o ruku, pak říká, že je vdaná, pak opouští svou nadřízenou, pak přichází milostná scéna s tím, kdo asi opravdu je její manžel. Kdyby před tím dvacet minut zpěvu vystřihli, třeba by něco tak důležitého jako tajný sňatek nemuseli řešit během několika sekund. Navíc Becky má svým způsobem hrát na všechny strany, ale ve filmu si po většinu času drží takovou andílkovskou tvář, takže když pak najednou odkryje masku ďáblice, člověk jí to moc nevěří. Je to moc těžkopádné, černobílé. Spíš to působí, jako by hodné děvče někdo k něčemu nutil, než aby to byla její niterní povaha. Scénář mohl vypadat úplně jinak. Mnoho věcí si divák musí domýšlet, zatímco u dialogů skutečně natočených se nudí, mnohdy nedávají smysl nebo jsou zbytečné. Chtělo by to jinou herečku (já mám Reese ráda, ale tohle jí nesedlo), jiné scénáristy, jiného režiséra...Nebo si prostě přečíst knihu. (25.10.2017)