Nastala chyba při přehrávání videa.
  • claudel
    ****

    K adaptacím slavných literárních děl zaujímám velmi skeptický, především těch amerických. Souhlasím s názorem, že národní literární klenot může úspěšně natočit pouze ten stát, jehož občanem byl autor onoho díla. Od W.M.Thackerayho jsem bohužel žádnou knihu nečetl, vzpomínám si jen z gymnaziálních let, že byl představitelem realismu v Anglii a tepal šplhounství, kariérismus, pokrytectví, snobství a sobeckost. Jarmark marnosti je jeho nejznámějším dílem a podle filmu soudím, že do něj všechna svá témata zahrnul. Pokud mám tedy hodnotit film neznaje knihu, líbil se mi velmi moc, dialogy byly propracované, několik nadčasových pravd bilo do očí a sešla se zde pestrá herecká sestava. Reese Whiterspoon už pro mě tedy není jen Pravá blondýnka, světice z Nebezpečných známostí a duch z A co když je to pravda?, ale také Rebecca Sharpová, žena inteligentní, bystrá, vzdělaná, ovšem bez urozeného původu, což v Anglii devatenáctého století hrálo velkou roli. Na povrchnost vyšších vrstev chtěl určitě Thackeray poukázat, nepřekvapuje mě, že právě v anglické literatuře vystupuje silná a obdivuhodná ženská hrdinka. Velmi se mi líbila také Romola Garai, ne nadarmo si ji do svého Scoop vybral Woody Allen, ten se nikdy ve výběru herců nemýlí. Rhys Ifans a Jonathan Rhys-Meyers odvedli svůj standard. Takových zfilmovaných klasik bych si dal líbit klidně víc a víc.(16.9.2008)

  • IdaHutt
    ****

    Thackeray, druhý nejvýznamnější představitel anglického kritického realismu po Dickensovi, zobrazil Becky Sharpovou jako rozporuplnou osobnost a při četbě jsem měla silný pocit, že sám autor se vlastně nedokázal rozhodnout, co je Becky zač. Film si vybral z literární Becky kladnější podobu jejího charakteru - a svým způsobem tak vytvořil postavu hodnověrnější a pochopitelnější. Logicky proto dospěl k optimističtějšímu a příjemnějšímu závěru, než je tomu v románu. Reese Witherspoonová zde podala sympatický výkon. Nehledala jsem nikde doplňující informace, ale působila na mě, jako by byla při natáčení těhotná. Snad proto ta kyprá ženskost, skvěle se hodící k nádherným kostýmům.(18.1.2011)

  • fredisek
    *****

    Jeden z mých nejoblíbenějších filmů. Charakter Becky Sharp je perfektní, není to kladný hrdina, je ochotná udělat cokoli pro lepší společenské postavení, což je na ní zajímavé (kolik takhle záporných hrdinů se vyskytuje v literatuře 19. století?). Kniha je stejně skvělá jako film, který je navíc velice dobře výtvarně zpracovaný, odpovídá reáliím, působí autenticky, což už často historickým filmům chybí.(27.3.2011)

  • Alf
    ***

    vizuálně velmi působivý snímek se zajímavým dějem, který ke konci bohužel trochu trpí roztříštěností a snahou tvůrců ukončit všechny osudy včas (a zkratkovitě) bez ohledu na to, že to může působit poněkud nepravděpodobně, ale i tak nelituji, dlouho to bylo za 80... mimochodem - na rozdíl od mnohých si myslím, že by filmu prospěla větší délka, ovšem smysluplná...(18.5.2006)

  • Orlau32
    ****

    Film natočen podle románové předlohy Williama M.Thakeraye. Jedná se o klasický světový román - pohled na anglickou společnost na počátku 19.století,kdy se společnost dělila na ty, co mají peníze a šlechtické tituly a pak na ty druhé. Neříkám, že by film nebyl zajímavý (mě kostýmové filmy baví), ale chvílemi mě nudil. Přemýšlela jsem proč tomu tak je, když jsou tam příjemní herci, krásné ženy, zámky a krása vůbec. A víte proč ? Málo dialogů, plytký scénář. Pořád se sice mluvilo, ale v podstatě o ničem. Dokonce jsem si některé související věci musela domýšlet nebo dokonce hádat (na př.příbuzenské poměry v rodině). To mě při zážitku u filmu ruší a dost mi to vadí. Chápu, že těžko může film do slova a do písmene kopírovat knihu, ale přece jen se měla scénaristka více držet již vymyšlených dialogů světoznámého klasika.(19.3.2010)

  • - Režisérku spojuje s autorem předlohy dětství strávené v Indii, ona se tam narodila a Angličan Thackeray strávil první roky svého života v Kalkatě. (imro)

  • - 23-milionové kostýmní drama vydělalo během úvodního víkendu (3.-5.9. 2004) 6,2 mil. dolarů. Vzhledem k počtu kinosálů, ve kterých se promítal (1051), to byl slušný výsledek. Ze severoamerického kontinentu potom odkráčel s celkovým ziskem 16,1 milionů. (imro)

  • - Pro dosáhnutí něžnějšího vzhledu postav byla většina kostýmů ušitá v menší velikosti, než bylo potřebné. (imro)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace