Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Slavný válečný film Wolfganga Petersena z roku 1981 vypráví o mladých mužích, často ještě chlapcích, kteří byli svedeni nacistickou propagandou a zlákáni zázrakem techniky. Do boje je často vedla chlapecká touha po dobrodružství. Skutečná realita je ale zaskočila. Na moři musí čelit krutým silám přírody a bojovat s neviditelným nepřítelem. Řada z nich je bez zkušeností. Zažívají hrůzy války, samotu a zoufalství. Jejich možnosti jsou děsivé: buď se vynoří bez škrábnutí, nebo zemřou. Pod hladinou moře nemají zranění šanci. Za II. světové války se ze 40 000 mužů bojujících na palubách německých ponorek vrátilo zpět pouhých 10 000. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (610)

Hellboy 

všechny recenze uživatele

Tak jsem to včera (27.3.) v Klubovně viděl poprvé v životě, na velkém plátně, a hned režisérský sestřih 3,5 hodin. Paráda. Jen občas se to až moc opakovalo (záběr zespodu na projíždějící trup torpédoborce, po němž následují exploze hlubinných pum - když se to opakovalo asi po páté, tak jsem si říkal, že mohl režisér zvolit i jiný postup)... Ale jinak úžasný zážitek, celých 210 minut jsem ani nedutal..! ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Pozdě, ale přece se kaju, protože jsem se tomuhle snímku programově vyhýbal, už jen kvůli jeho neskutečné délce. Chyba lávky, hutný film mě i přes omezený prostor, ve kterém se odehrává, (nebo právě kvůli němu?) dokonale pohltil. Nicméně, délka vyprávění se vždycky počítá, takže jsem v režisérském sestřihu nutně nějaké méně zajímavé momenty prostě našel. 90%. ()

Reklama

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

U románu Das Boot Lothra-Günthera Buchheima by se dali nalézt jisté styčné plochy s Na západní frontě klid Ericha Marie Remarquea. Stejně jako Remarque, který na svých zážitcích z 1. světové války založil svůj nejslavnější román, Bucheim svůj román napsal dle osobních zážitků z 2. světové války. Filmové adaptace z roku 1981 se poté chopil Wolfgang Petersen, kterému po několika televizních i celovečerních filmech konečně Ponorka dopomohla k proslavení a vážené režijní pozici. S odstupem času se tomu vůbec není možno divit, kdy i po 41 letech Petersenova Ponorka funguje jako mrazivá podívaná, která v sobě má i zakořeněné protiválečné poselství, kterým opět nechává vzpomenout na Západní frontě klid.  Petersenova Ponorka je obětí několika prodloužených verzí (po kinoverzi se 149 minutami nabízí speciální edice verzi s celkem 293 minutami, režisérská verze je o ždibec skromnější s 209 minutami), kdy platí, že je Ponorka filmem, který není úplně divácky vděčným. Atmosféra se tu buduje s pokorou po špetkách, Ponorka mnoho informací neservíruje na povrch a často je důležité vše podstatné vyčíst z gest postav. Přesto Ponorka buduje atmosféru podmaňujícím způsobem, kdy je vše založené i na dlouhých momentech ticha. Petersen tehdy natočil jeden z nejdražších filmů, který v německé kinematografii vznikl a na výsledku je to rozhodně poznat i skrze realistické kulisy, kdy je stísněnost prostor ponorky prodávaná i skrze ruční kameru Josta Vacana.  Na jednu stranu se v prostorách titulní ponorky nachází naivní muži, které zaslepila nacistická víra, na druhou stranu je tu ovšem kapitán v podání Jürgena Prochnowa, který nacistickou ideologií otevřeně pohrdá, je zhnusen průběhem války a v jeho přítomnosti jde vycítit nádech zahořknutého a krapet zlomeného muže, ve kterém ovšem nadále převládá dobrý člověk, kterému jde především o bezpečí své posádky.  Ponorka byla na Oscarech nominovaná nejen za nejlepší režii, adaptovaný scénář, kameru a střih, ale také za střih zvukových efektů i samotný zvuk, kdy se není čemu divit, protože je Ponorka filmem, který stojí na práci se zvukem. Nejen v momentech, kdy dochází k bitevním sekvencím, ale především v práci se zmíněným tichem, které přeci jen musí jednou skončit. Samotná ruční kamera skutečně dopomáhá autenticitě a snadno se vyvolává pocit, že je divák členem posádky, kterou za chvíli může potkat neslavný konec. V Ponorce nehraje prim válečný konflikt, ve kterém se události Das Boot odehrávají, ale snaha o přežití 42 členů posádky. Členové posádky jsou sice členy německé armády, dvakrát ovšem v tomto případě nesejde na tom, že všemu velí dle svého úsudku nedoceněný malíř. Na jednotlivých členech posádky je vidět, že nacistická ideologie v jádru ničila i německý lid, za oběť padali nevinné oběti systému a za vlast se tu bojovalo jen oficiálně.  Úmyslná volba té nejdelší verze Ponorky možná není nejrozumnější, kdy v průběhu 5 hodin vlastně Ponorka svou intenzitou málokdy vyvolá skutečný pocit zdlouhavosti, v jistých momentech se ovšem přeci jen ukáže, že je 5 hodin 5 hodinami. Delší verze filmu sice více pracují s vývojem postav, přidá několik momentů navíc, jde ovšem o ten zlatý případ, kdy není nutné na prázdný talíř odevzdávat zbytky a do Ponorky se ponořit i bez dodatečných materiálů. Především i proto, že Ponorka je v jistém směru svého vyprávění repetitivní a pozdější sestřih do šestidílné minisérie od BBC v tomto ohledu rozhodně dával větší smysl. Sám Buchheim poté nebyl s Petersonovou Ponorkou nadšený, kdy sice ocenil výpravu, dle Bucheimova úsudku ovšem Petersen antiválečný román proměnil v křížence amerického dobrodružného filmu a německého propagandistického žurnálu. Jde přesně o ten zajímavý případ, kdy by bylo zajímavé sledovat nějakou konfrontaci autora zdrojového materiálu a strůjce adaptace onoho materiálu a jejich vzájemné argumenty. Bucheim má v tomto ohledu rozhodně pravdu v tom, že Petersenův film snese srovnání s tehdejšími velkými americkými filmy (i to pravděpodobně zvládlo Petersenovi otevřít dveře do Hollywoodu), na druhou stranu je ovšem velmi diskutabilní prohlášení o onom propagandistickém deníku, především i díky faktu, že se tu nutně nepodkuřuje ani Spojencům 2. světové války a ani uskupení Osa. Sám Petersen chtěl realizovat film, který by divákům představil, o čem válka jako taková je. A dnešní pohled většiny by se shodl, že se mu to podařilo. V rámci autenticity, napětí i realistického pojetí se skutečně Ponorka řadí mezi nejvýraznější válečné filmy všech dob. Klíčové je ovšem právě u Ponorky nejspíš volba té ideálně dlouhé verze, kdy každá z nich s diváckou trpělivostí bojuje vděčněji či méně vděčněji. Tak či onak je ovšem Ponorka bravurní prací, která dodnes právem patří mezi nejuznávanější německé filmy i důvod, proč se na Wolfganga Petersena vzpomíná s takovou úctou. Mnozí se přitom dušují, že Petersen již následně sám sebe nikdy nepřekonal (další diskutabilní téma), i jedna výjimečná podívaná ovšem někdy na zapsání do historie stačí. A Petersen se do ní skutečně zapsal již v roce 1981.... () (méně) (více)

Davies182 

všechny recenze uživatele

Hodnocení Director´s Cut (216 min) verze: Brilatní v ohledu autentického a nepříjemně realistického pohledu na "život v ponorce". Díky tomu, že kamera v podstatě celý snímek neopustí klaustrofobicky úděsný prostor podmořského plavidla, servíruje divákům altruistické pocity každou minutu. S posádkou smrtícími torpédy vybavené ponorky ráno divák vstává, dopoledne dělá průzkum, v poledne obědvá, pak sepisuje hlášení, a nakonec s vynervovanými mladíky opět usíná do dalšího nejistého dne. A co může být pesimističtější než čekání na zatopení v uzavřeném prostoru s lidmi, kterým věříte? Na špatné věci tu nikdo raději nemyslí a je důležité, brát všechno jako práci. Petersenovi se maximálně povedlo zprostředkovat děsivé akční scény do té míry, že jsem byl celou stopáž napnutý jako struna a upřímně se obával toho, s čím vyrukuje smrtelně nebezpečný oceán příště. A to jsou hlavní hrdinové nacisti! Takhle jsem se naposledy bál o rodinku Toma Cruise ve Válce světů... Nezdálo se mi to zdaleka tak dlouhé, jako mohou odradit minuty v profilu. A ten konec! ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Já se na tenhle film podíval jen kvůli stejnojmenný písničce od U96 a on se z toho vyklubal zřejmě nejlepší ponorkovej film, co jsem viděl. Skoro mam nutkání dát maximální hodnocení, ale 5 hvězdiček nedávám, protože jsem se u toho přecejenom chvílema nudil. Jinak když tady vidim SE: 293 min, Director's cut: 216 min, tak to si fakt nedokážu představit. Podle mě 2,5 hod bylo až, až... ad Ivoshek: Já to do toho dotazníku původně chtěl napsat taky, ale nakonec jsem tam napsal, že bych chtěl sloužit u popravčí čety. Mimochodem dostal jsem modrou :-) ()

Galerie (103)

Zajímavosti (51)

  • Hudebník a DJ Alex Jörg Christensen v roce 1991 zakládá elektronický projekt pojmenovaný podle ponorky U96. Jeho první singl, stejně jako debutové album, pojmenoval „Das Boot“. Pro videoklip použil pasáže z filmu. (Moonrise)
  • Výbuchy hlubinných pum byly vytvořeny tak, že se odpálily menší pumy v hloubce 5 metrů a následně se točily rychlostí 1500 snímků za vteřinu. (HellFire)

Související novinky

Zemřel režisér Wolfgang Petersen

Zemřel režisér Wolfgang Petersen

16.08.2022

Ve věku 81 let zemřel slavný německý filmař Wolfgang Petersen. Režisér se proslavil v roce 1981 snímkem Ponorka, který obdržel šest nominací na Oscara. Tento úspěch vedl o tři roky později k dětské… (více)

Neeson a drogová ponorka

Neeson a drogová ponorka

25.03.2015

Liam Neeson nedávno prohlásil, že hodlá zhruba do dvou let seknout s akčními rolemi. Koneckonců už mu je 62 a nemá fyzičku jako třeba Stallone, není tedy divu, že se pomalu přesouvá k o něco… (více)

Reklama

Reklama