Minamata

Solidní drama o boji amerického rebelujícího fotoreportéra za japonskou spravedlnost. Zní to trochu divně, ale příběh se opravdu stal a tenhle film je dobrej způsob, jak se o něm dozvědět. Depp se snaží bejt přesvědčivej, ale mohl trochu přidat na naléhavosti, protože tenhle smutnej příběh si to zasloužil. (25.06.2021)

V případě Minamata by bylo asi dost naivní si na jednu stranu nepřiznat, že jde o tak trochu víc emočně vyděračský film, na stranu druhou je ovšem nutné si zároveň i položit otázku, proč se tomu nepoddat? Ano, tvůrci zde sice od začátku nekompromisně a především otevřeně útočí na lidský soucit a empatii s druhými, a když se pak ve valné většině navíc jedná o děti, je to složité asi pro každého, ovšem zároveň je zde důležité i podotknout, že to zde tvůrci dělají poměrně chytrým a pro diváka vděčným způsobem a nejedná se tak jen o nějaké plytké tlačení na emocionální notu, ale podávají to prostřednictvím poctivého a silného příběhu, poukazujícího na jeden z mnoha globálních problémů, kdy je úplně jedno jestli se to odehrávalo v roce 1971, jelikož podobné sračky se dějí po celém světě stále a pořád, takže proč ne? Sem s tím. A že to někdo bude označovat za propagandu je úplně jedno, tady jde přeci v první řadě o filmový zážitek, a ten je silný, působivý, dojemný a ano, klidně i jako propaganda funkční, ostatně tak jako celý film. Navíc tu v hlavní roli předvádí další ze svých výrazných výkonů Johnny Depp, kterého je radost pozorovat, jelikož i přes silné namaskování je jeho herecká mimika opět na té nejvyšší možné úrovni, za skvělou se dá pak považovat ale i poměrně nevlídná atmosféra a samozřejmě se musím vrátit k emocím, které působí skutečně silným dojmem. Abych ale zas jenom nechválil, tak je určitě i pravda, že tomuto snímku chybí jakákoliv dramatičnost, nějaké vyhrocenější momenty a v neposlední řadě i spád celého filmu je převážně nudnějšího rázu než toho záživnějšího. Minamata je zkrátka filmem, který určitě neosloví masy, jelikož se jedná spíš o intimněji a komorněji laděnou podívanou, nesoucí ovšem rozhodně silné poselství, a je prakticky jen na každém jednotlivci, zdali se tímto snímkem emočně vydírat nechá, či ne, za mě osobně to tu každopádně tvůrci zvládli určitě důstojným způsobem, který není ani křečovitý, ani zbytečně násilně kýčovitý, takže po této stránce to funguje, nicméně je i pravdou, že to není ani nějaká velká zábava, či strhující zážitek. (03.04.2024)

Skvěle načrtnutá komorní záležitost, jež nám skrze depresivní obrazy předává šokující svědectví o zničených lidských životech a aroganci mocných. Snímek Minamata režiséra Andrewa Levitase se rovněž může pochlubit stoickým hereckým projevem Johnnyho Deppa či komorním scénářem, který působivě dotváří osudovou mozaiku této dodnes trvající tragédie. Pokud Vás tedy, stejně jako mě, vždy zajímalo pozadí vzniku jedné z nejslavnějších fotografií magazínu Life, či zrovna nevíte na co si zajít do kina, vězte, že tento hluboce lidský příběh si Vaši pozornost zcela určitě zaslouží. (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) „Focus on a photograph you want to take.” (02.09.2022)

Film, který má sice silné téma, ale vůbec ho nedokáže prodat. Takhle jednoduše by se dala shrnout Minamata. Tvůrci zvolili velmi chladnou a odtažitou formu vyprávění, takže se diváka nepodaří za celou dobu do děje více zainteresovat. Depp to taky zrovna dvakrát nepodrží, ale je pravda, že s takhle unylou rolí se nedalo vyčarovat mnohem víc. Vypadá to pěkně a není ti zbytečně dlouhé, ale nic víc než je v anotaci, si divák stejně neodnese, což je velká škoda. (02.09.2022)

MINAMATA je jeden z těch vzácných snímků, u kterých máte pocit, že vám vůbec nepřísluší je hodnotit. Ne protože by to byl tak výjimečný film, nýbrž proto, že věrně zachycuje utrpení desítek skutečných lidí. Filmařsky to není nejlepší film roku. – Kamera je špičková, když ji svírá Gene Smith, ale sklouzne do šedého průměru, jakmile ji od něj převezme kameraman Benoît Delhomme. Herecké výkony jsou slušné, když vezmu v potaz Minami, oscarové, přimhouřím-li nad oko Deppem… ovšem ostatní herci nejsou bezchybní a ani scénář jim prodání postavy dvakrát neulehčuje. Hudba je barvitá, podmanivá, často se vám zařezává hluboko pod kůži a stupňuje emoce, jindy však jen klouže po povrchu. Hlavním pilířem Deppova nového dramatu je téma. Soucit a lidskost, které ve vás probudí, si prožijete společně s ústředním fotožurnalistou. A dojem, který ve vás Minamata zanechá, budete z hlavy dostávat ještě hodně dlouho! Více ZDE. (26.08.2022)