Krvavý příliv

"JSME TU, ABYCHOM DEMOKRACII CHRÁNILI, NE JI PRAKTIKOVALI." Neuchvátil mě ani HON NA PONORKU, ani KRVAVÝ PŘÍLIV, ale upřednostnil bych z nich ten druhý, protože kromě svižnějšího tempa (které ale v prostředku zakolísá) stojí na ukázkově čistém a sakra dramatickém a napínavém střetu dvou kvalitně napsaných, kvalitně obsazených a kvalitně zahraných postav. (12.02.2014)

Striktní plnění rozkazů vs. jejich odmítnutí ve stínu pochybností. Starý despota vs. mladý empatický důstojník. Hackman vs. Washington. Souboj o kapitánský můstek a svět, jaký dosud známe, může začít.. Ponorkové drámo, jenž si i přes svůj závěrečný myšlenkový odliv zaslouží pozornost minimálně ze dvou důvodů. Začala tady Scottova nebývale produktivní spolupráce s nástupcem Sidneyho Poitiera a šílenec z videopůjčovny Tarantino je podepsán pod některými dialogy. Nutno podotknout, že se přitom moc nerozšoupl, protože Gene nechal mrzáka v kajutě a Denzel nekřepčil v Králičí soutěži mazaného twistu. A pokud by se snad dámská část publika podmořským soubojem eg nudila, může se dívat na fešného Vigga a rozjímat, jaké by to bylo, kdyby jim doma svou miniaturní žehličkou na uniformu přežehloval bavlněné spodní prádlo.. (16.01.2012)

Dost jsem se u toho nasmál. Nejlepší bylo, jak se Washigton s Hackmanem pořád v ponorce přetahovali o kormidlo. A to vše nebyla parodie, ale vážně míněné drama. Režisére Tony Scotte, zkuste někdy natočit parodii. Třeba Disaster Movie XY, protože cítím, že jsi kluk, co by parodie zvládal na jedničku. 20% (22.02.2009)

Ta nejlepší věc v souvislosti s tímhle filmem byla moje konverzace po ICQ se známou z Ameriky těsně poté, když jsem na dotaz, co dělám, odpověděla: "Just after Crimson Tide. Dreadful!" Jaksi jsem pozapomněla, pro jaké příjemné životní období je crimson tide a další zajímavé výrazy básnickým opisem a byla jsem proto poněkud zmatená, když Alyssa reagovala: "So sorry for you, sweetie. But always look on the bright side. At least you're not knocked up." Uvažovala jsem, zda chlapské renomé bří Scottů je natolik opodstatněné, že vám i ve svém věku dokážou naštěkat do boudy i přes obrazovku, a pravý stav věci mi docvakl až ve chvíli, kdy se Alyssa ptala, zda mám taky vždycky v "tomhle čase měsíce" chuť napřed se rozbrečet a pak vyvraždit všechny lidi v okolí. No, brečet a vraždit se mi dík kvalitě filmu chtělo též. Ale Vigga bych nechala žít i pod hodně prudkým atakem crimson tide. Pokud by mi nosil bylinkové čaje a plakal se mnou u reklam na kočičí konzervy. (19.08.2010)

Schyľuje sa k VZBURE, nie na klasickej plachetnici BOUNTY, ale v americkej nukleárnej ponorke ALABAMA, v ktorej nebude núdze o poriadnu klaustrofóbiu, určite aj to, najskôr si treba našponovať nervy, pretože kapitán Ramsey, je strašne akosi iniciatívny, najradšej by vypálil na Rusov jadrové strely, čím by automaticky rozpútal 3. svetovú vojnu, pričom výkonný dôstojník Hunter, je toho názoru, že je potreba všetko vopred preskúmať a zvážiť, lebo následky by boli extrémne deštruktívne ! A keď si takto budú brnkať po nervoch, skôr, či neskôr sa situácia začne vyhrocovať, aby im nestačilo, že sa nachádzajú v uzavretom priestore pod hladinou mora, tak si skáču do vlasov, ako malí chlapci ! Špičkový, na tú dobu, polovica 90. rokov, THRILLER, režiséra Tonyho Scotta, pod záštitou absolútne renomovaných producentov Jerryho Bruckheimera a Dona Simpsona, ktorý sa predčasne predávkoval liekmi, a tak mohol ešte spolupracovať na ďalších veľkých kino - hitov. Hans Zimmer, ako hudobný skladateľ, už patrí k uznávaným profesionálom, obdržal nedávno Oscara za najlepšiu prácu na Leví kráľ, aj vďaka jeho pričineniu, je snímok stále pomerne dosť stráviteľný, lebo má aj chytľavú réžiu, produkciu a scenár, ešte doplním kameru varšavského kameramana Dariusza Wolskiho, ktorý de - facto v Hollywoode iba začínal. K celkovému filmovému dianiu sa taktiež hodí poznamenať, že počujem parádny zvuk + šikovný strih pre oko, i mám k dispozícii kvalifikovaných hercov : Genea Hackmana a Denzela Washingtona, ktorý sa stáva dvorným hercom režiséra Scotta, presnejšie Tonyho. Pôvodne som chcel ponechať štyri hviezdičky, ale smrdí to typickým americkým pátosom, scottovsko - bruckheimerovským, vlastne všetky Jerryho produkcie, v deväťdesiatych rokoch, pôsobia práve týmto dojmom, niekedy viac ( M. Bay ), niekedy zase menej ( Brest, občas i T. Scott ). Nakoniec nie som až tak filmovo ochudobnený, ako sa môže zdať. (27.07.2017)