La Traque
Il sapore della paura
The Track
Ako štvaná zver
Režie:
Serge LeroyScénář:
André G. BrunelinKamera:
Claude RenoirHudba:
Giancarlo ChiaramelloHrají:
Mimsy Farmer, Jean-Luc Bideau, Michael Lonsdale, Michel Constantin, Philippe Léotard, Jean-Pierre Marielle, Michel Robin, Françoise Brion, Paul Crauchet (více)Obsahy(1)
Mladá Angličanka přijíždí na francouzský venkov, kde se právě chystají místní lovci na hon. Při náhodném setkání je znásilněna v rozbořené kapli bratry Danvillovými. Než stačí z místa odejít, vrací se násilník pro zapomenutou pušku. Mladá profesorka využije svou jedinou šanci a muže vážně postřelí. Starší z bratrů jí nabízí dohodu za mlčení. Protože na ni nepřistupuje, stává se z ní štvaná zvěř. (borsalino)
(více)Recenze (50)
Nebe se zasmušilo nad pohasínajícím dnem a jen polehlá tráva promáčená lesními jezírky. To byl zase jednou zážitek! No, nezbývá mi říct, že večer po zkouknutí to moc příjemné nebylo. To, co je nejvíce znechucující, je bezpáteřnost místních lovců. Co se příběhové linky týče, je to hodně depresivní. Nicméně poté, jsem si vlastně řekl, je to jenom film. Co se určitě povedlo, je opět český dabing. ()
Strašáci, Vysvobození... a Jako štvaná zvěř. Další z řádky sedmdesátkových thrillerů, který mě ovanul až děsivě silným, vyčerpávajícím prožitkem. Přitom úplně stačily dvě vyloženě drsné scény, které ani nejsou bůhvíjak naturalistické, ale samotná perfektní atmosféra s rozehraným napětím a vzrůstajícím psychologickým dusnem tady mistrovsky vynahrazuje jakoukoliv brutalitu. Podzim, les, větve, rybník, trstiny a parta ozbrojených mužů s pušky a psy... Zapojení celého kolektivu do pokusu o vyváznutí ze spáchaného činu spouští v kruhu spřízněné sešlosti proměnu jedinců na stádnou zvěř, nerozvážně honící svou oběť. Z lidí budících na začátku dojem sympatických kumpánů klíčí nestoudné zrůdy, schopné v závěru i zničení jednoho nevinného lidského života s cílem oklamat a zadupat vlastní špatné svědomí a zbavit se již tak rozrůstlé viny. Nutno uznat, že ztvárněné a natočené to bylo nesmírně sugestivně, Mariellovi jsem toho chlápka s drtivou proměnou na extrémního hnusáka neměl problém uvěřit a jako obvykle mě herecky (navzdory onomu nepříjemnému pocitu) fascinoval. Ufff, až mi bylo poslední třetinu téměř nevolno, tak mrazivý existencialismus v čisté formě všichni protagnonisti spolu s tvůrci vystihli, tenhle film teď jen tak nevytěsním z paměti. Serge Leroyovi určitě nezazlívám, co nám zde rozehrál, jenom někdy nedokážu pochopit, kde se v tak prostém, obyčejném člověku může náhle zrodit a objevit tolik bezmezného zla. Podnětů k přemýšlení a také skrytých náznaků pro doskládání psychologie (např. i drsná legrace při jízdě s auty či brutalita na uloveném divočákovi) však film ukrývá vícero. [90%] ()
Tenhle film je z mého pohledu strašná škoda a nevyužitý potenciál! La Traque je spíše nudnou, ukecanou drámou, osobně nevím, jaká exploatace zde proběhla, jelikož krev, násílí a napětí zde vůbec nebylo i ono Znásilnění bylo velmi nepřehledné, rychlé a zkratka to nemělo vůbec štávu. Velmi jsem se při filmu nudil a těšil se na konec. ()
I v mé duši zanechal hluboký šrám, po pouhém jednom zhlédnutí před mnoha lety. Tento zoufale obyčejný, zváleným senem zaprášený příběh, ale jako řetěz omotaný kolem krku těžký film, při jehož finále jsem cítil, jak se i já propadám do bezedné bažiny... Do poslední chvíle jsem nevěřil tomu, že se zachovají jako zrůdy. Vždyť to byli všechno tak tuctoví a obyčejní lidé ze sousedství. Jako já. Nebo i vy... ()
V rukách eurohororových mäsiarov, či amerických exploitation básnikov, by sa to vyvinulo v tvrdú žánrovku. Ale francúzsky režisér Serge Leroy pristupoval k takejto látke o dosť inteligentnejšie, ale o to viac neexplicitne. Takže ak radšej umeleckejší prístup, skúste toto. Ináč sa opäť vrhnite na I SPIT ON YOUR GRAVE. ()
Reklama