Furiosa: Sága Šíleného Maxe

George Miller počkal od Zběsilé jízdy devět let, mezitím si natočil nezajímavý romantický fantasy a pak si opět vystřihl jeden z nejlepších akčních filmů posledních let. Furiosa je totiž dle očekávání opět totální pecka, byť v mnoha ohledech jiná, než předchozí díl. Vypráví epický příběh Furiosy, která si jde za pomstou a nezastaví ji ani jeden z nejbrutálnějších filmových světů, který se na plátně vůbec kdy objevil. Jenže brutalitu tu střídá absurdistán a tak to tu diváka chtě nechtě musí bavit. A to i přesto, že se na plátně dějí momenty, které divák nechápe, že se v mysli někoho vůbec mohou zrodit. Popravdě jsem měl místy pocit, že sleduji nějakou Tarantinovku na steroidech. Hlavně v druhé polovině během plánované pomsty to bylo hrozně znát. Chris Hemsworth si ale svojí roli dokonale užil. Anya Taylor-Joy a její mladší já Alyla Browne tu také byly skvělé, ale nejsympatičtěji (což je v tomto světě jev prakticky nevídaný) tu na mě působil Tom Burke. Všichni do jednoho jsou pak součástí příběhu, který je opět velice drsný, efektivní, zábavný, ale i místy nelogický a hlavně na rozdíl od Zběsilé jízdy už to není takový šok. Proto čtyři hvězdičky. Každopádně čtyři velice silné hvězdičky a už teď tuším, že se bude jednat o jeden z nejlepších filmů roku 2024. (04.06.2024)

Byl jednou jeden George Miller. Zjevil se skoro z ničeho na začátku 80. let a všechny šokoval natočením jednoho z nejlepších akčních filmů dekády za relativně malé prachy v australské divočině. Po úspěchu mu přistály od studií mnohem větší peníze na další díl. George najal hvězdy, ubral plyn a rozmáchl se tak moc, že nedostál tempu předchozího dílu a zároveň nedokázal dostatečně zaujmout novými směry. Byl jednou jeden George Miller, zjevil se skoro z ničeho v druhé dekádě 21. století a všechny šokoval... (10.06.2024)

Naštěstí jsme tentokrát nemuseli čekat tak dlouho a pokračování nového příběhu z kruté Pustiny je na světě, a dokonce nejde už "jen" o další zběsilou honičku, ale dostává se nám jak relativně bohatšího vyprávění nejen osudů jedné bojovnice silnic, tak i širšího vykreslení celého prostředí, jemuž vládnou naprostí šílenci, a to aniž by tím byla jakkoli nepříznivě poznamenána kvalita a vynalézevavost akce, která je znovu nesmírně působivá. 90 % (19.06.2024)

George Miller je bůh a servíruje další vynikající Postapo nářez. Jestli Fury Road byla Desítka, tak tohle je velmi solidní Devítka!Další velký vizuálně opulentní cinematic zážitek, kterých už letos moc nebude, tak neváhejte s ničím a vyražte!Vypráví se tu Revenge příběh mladé Furiosy v atraktivním postapo světě- všechny ty frakce a jejich fungování je velmi zábavné a zajímavé ( líbily se mi všechny kostýmy a vizuál všech postav, který byl správně šílený), má to intenzivní a adrenalinové tempo, ikdyž první velká akční scéna příjde někde před půlkou, tak i do té doby je to slušně napínavé a poutavé, nuda zkrátka nehrozí. Anya Taylor Joy jako vždy výborná a tady nemusela pořádně ani mluvit, stačil její pohled, kterým vyjadřovala veškeré emoce dokonale. Thor aka Dementus předvádí nejlepší herecký výkon své kariéry, opravdu si šílence užívá dokonale. Vizuálně je to opět velmi dravé, hudba krásně trhá uši, akční scény překvapují čím dál šílenějšími nápady a divák si užívá každý záběr i okamžik. Potěší i jedno malé cameo a závěr se živoucím stromem byl masakr! Furiosa s Dunou 2 a Opicemi je jasnéj král letošních blockbusterů. Je tu spousta epických momentů, kvůli kterým si Furiosu zopakuji velmi rád znova. 9/10. (22.05.2024)

A víš co je na tom nejlepší ? Frajerovi, který takovejhle biják udělal je 79 let !! A teď si to porovnej s těma blevajzema co nám servírujou borci o 40 let mladší. Film, má neskutečný vizuál, akční scény, které mají nápad, nadhled a na rozdíl od milionu dalších akčních scén v milionech akčních filmů, tyhle jsou neokoukané, netuctové. Dobývání auta trvá asi 30 minut a já si při této pompézní práci s kamerou připadal jak když žeru svatební dort - pořád nemám dost a pořád nejsem v nejyvšším patře u třešničky a moc se těším až  u ní budu,protože jí sežeru i s peckou. Přesně takhle na mě působí veledílo mástra Geroge Millera. S chutí žereš každej záběr, ale už se nedočkavě třeseš na další patro. (22.05.2024)