Sunset Boulevard

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších romantických filmů - 100 Greatest Romance Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Snímek byl postaven Americkým filmovým institutem na 12. místo ve stovce nejlepších filmů všech dob. Úspěšný příběh neúspěšného scénáristy (William Holden), který svou práci i život spojil s psaním scénáře pro zapomenutou filmovou hvězdu němého filmu (Gloria Swanson). Stále temnější příběh byl jako stahující se pavučina. Nejlepší snad byl závěr - šarmantní sestup Normy Desmond po schodišti ve svitu reflektorů a za zvuku kamer: http://www.youtube.com/watch?v=VhlhE32SoXs . Co mne opravdu fascinovalo je to, že se podobný příběh zapomenutí velkých hvězd opravdu mnohokrát stal. I zde hrajícím hercům - královně němého filmu Glorii Swanson a režisérovi němého filmu Erichu von Stroheim. P.S.: Všimli jste si Friga hrajícího bridge? Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=UwxGbhclIGw (18.07.2009)

Fascinující nadčasové dílo, které svoje generace snad ani nemohla pochopit v celé své kráse. Billy Wilder dokázal natočit snímek, kterým se neuvěřitelným způsobem vysmívá celému Hollywoodu. Skvělé herecké výkony, scénář, kamera, hudba a parádní režie Wildera udělali z tohoto filmu klenot žanru noir. Tenhle film by neměl utéct nikomu....... (15.12.2007)

K prvnímu nahlédnutí do film-noir, jsem si lepší snímek vybrat nemohl. (13.05.2021)

"Já jsem velká hvězda! Jen filmy jsou teď nějak malé." Několikaměsíční soužití umělkyně němé éry, jejího sluhy a druhořadého scénáristy přivedlo hvězdu nečekaně zpět před kamery, sluhu na režisérský post a scénáristu do bazénu. Já jsem v tom hollywoodském nastavování zrcadel sama sobě viděl pouze bulvární hříčku, která byla výjimečná pouze tím, že se odehrávala na prominentní adrese. Za skutečně originální považuju pouze to, že vypravěčem je mrtvola, ale to nic nemění na skutečnosti, že se mi Sunset Blvd. jeví jako nejméně zábavný film jindy mimořádně vtipného vypravěče Billy Wildera. (14.04.2016)

Je paradox, že tahle ostrá hollywoodská střelba do vlastních řad skončila jako absolutní hollywoodská klasika? Opakované zhlédnutí silný dojem jen zintenzivňuje. (23.08.2010)

Po všech těch ódách o nadčasovosti, které mi už lezou krkem, protože jsou minimálně dvakrát zmíněny u každého známějšího starého filmu, musím uznat, že v případě Sunset Blvd. to fráze skutečně není. Film směle spěje kupředu vhodným nepříliš únavným tempem, dynamika děje je krásně hladká a celistvá, přestože konec zůstane otevřený. V jádru je film strhující lidský příběh o zaslepené touze po slávě a nezdravé lásce k sobě, resp. své ikoně před mnoha lety, ale obal je ryze noirovský, ať už co se týče temné atmosféry, silného, cool mužského charakteru, či kriminální zápletky tradičně končící smrtí vlivem femme fatale (tohle není spoiler, díky retrospektivnímu vyprávění, je nám smrt známa hned od počátku)... Až se stydím, že na pět hvězd to jaksi "necítím". 9/10 (08.03.2009)

Ostrá satira překvapí jak cynickým humorem, tak pohnutým osudem Normy Desmond. Dokonalá filmařina ve všech ohledech. (24.04.2010)

(1001) No, mám v hlavě docela zmatek. Ponejvíce asi z postavy Williama Holdena (místo kterého bych neskutečně raději viděla původně obsazeného Montgomeryho Clifta - viděla jsem jednu jeho společnou fotkou se starší herečkou a jeho tehdejší milenkou Libby Holman a okamžitě jsem měla dojem, že mi byl ukraden mnohem jedinečnější film). Ta živá figura, kterou Holden představuje, je cynik, nebo spíše oportunista, ale jeho mrtvý hlas už žádnou další kvalitu nemá, respektive já ji tam nevidím a dle mého výslednému dílu jeho komentář nic nepřidává, jen zdvojuje již viděné. Ráda bych viděla film bez něj, působivost a výmluvnost všech scén by byla mnohonásobně zvýšena. Několikrát jsem si během sledování Sunset Blvd. srovnávala s Tramvají do stanice Touha, protože oba filmy vznikaly zhruba ve stejné době, oba pojednávají o propadu své protagonistky do šílenství a poslední scény obou filmů jsou téměř identické, včetně památné věty pronesené v pomatení smyslů. Zároveň jsem četla, že Billy Wilder o dalším osudu Normy Desmondové nic neví, kromě toho, že se nadobro zbláznila, zatímco Tennessee Williams o Blanche řekl, že po skončení hry/filmu v blázinci dostala pozornost, kterou potřebovala, rozkvetla a dosáhla životního štěstí. I to ilustruje, jaký rozdíl mezi filmy cítím, a tak, přestože jsem si Sunset Blvd. užila, bych vždycky dala přednost Tramvaji. Protože když si představím, že by Tramvaj celou dobu provázel nezúčastněný informativní voiceover Stanleyho Kowalského, tak by v mých očích ten film okamžitě zestárl o několik generací a ztratil by svou absolutní nadčasovost. A právě tak vnímám Sunset Blvd. (06.01.2017)

Zkušenost s Pojistkou smrti mi napověděla, že v případě Wilderovy tvorby není důležité co, nýbrž jak. Dějová linie je jednoduchá, v tomhle případě není třeba mít obavu ze spoileru. Už v prvním záběru spatříte mrtvolu muže, který vzápětí začne z pozice vypravěče líčit, jak ke svým kulkám v těle přišel. Po čtvrthodině je bystrému pozorovateli jasný i motiv. Nemá smysl snímek řadit do žánru krimi, jde spíš o psychologické drama v noir provedení, o studii postupné psychické sebedestrukce člověka, který se dobrovolně izoloval od společnosti a žije v sebeklamu. Vytvořil si iluzi, jejíž udržování ho stojí stále víc psychických sil a křiví jeho charakter. Wilder se zaměřuje na atmosféru, nezadržitelné okorávání postav je podobné chátrání luxusního sídla, kdysi kypícího životem a nyní stejně zbytečného jako život jeho majitelky. Pompéznost rekvizit, na které bez užitku padá prach, jen podkresluje bezvýchodnost postavení filmové hvězdy, která se marně snaží zastavit čas. Prakticky všechny postavy jsou tak či onak spjaté se světem kinematografie a Wilder s dokonalou znalostí prostředí popisuje nemilosrdnou mašinérii filmového průmyslu, kde v dravé konkurenci uspějí jen málokteří, a doba na výsluní bývá bolestně krátká. Srdcem filmu není hrdina - vypravěč, ale Norma, polozapomenutá diva éry němého filmu nadaná odpudivou sebestředností, afektovaná a čím dál víc svou posedlostí získat ztracenou slávu i nebezpečná. V tom mikrosvětě luxusní vily ještě může hrát roli hvězdy, byť jí zbyl jediný oddaný fanoušek. Reálný svět mimo tuto enklávu je jí lhostejný a každý, kdo by se pokusil jí sejmout klapky z očí, je nepřítel. Ledová královna se nevědomky, ale neúprosně chystá na svou poslední roli. Wilder svůj film natočil vynalézavě, s precizností, citem a rozmyslem, takže se po právu stal jednou z legend žánru a vlastně i světového filmu oné éry. Celkový dojem: 90 %. (27.02.2013)

Noir se potkává s gotickou story a filmařským filmem. Pozoruhodný žánrový mix, který šlape díky silnému scénáři a silné filmařině. (19.01.2020)

Po prvních minutách jsem to viděl na průměrný, nic moc zajímavý film. Pak se to však začalo rozjíždět...když jsem poprvé viděl Glorii Swansonovou a hlavně pak Ericha von Stroheima, hned mi bylo jasné, proč náš hlavní hrdina za půl roku zemře (spíš mě překvapilo, že až za půl roku). Ale to byla odbočka. Je to prostě příběh o člověku, který byl sám zaslepen svojí slávou, obklopil se věci, které mu to nalhávaly a odmítal podněty o tom, že už to tak není. Smutný konec, a to v každém směru. (20.02.2008)

„Sláva je jako plamen ohně. Rychle se rozhoří a nějakou chvíli krásně hřeje a jasně září. Ale jednoho dne začne slábnout, až pohasne úplně a zůstane jen mrazivý chlad...“ Moudrá to slova, co říkáte? Pokud se ptáte, kdo za nimi stojí, jsem to já. Stejně bezvýznamný pisálek, snílek a zkrachovalec jako je Joe Gillis.. Z Wilderova Krasavce a pomateného zvířete vytéká jizlivost a i když už uběhlo více než 60 let, ten únik nejde zastavit.. (13.02.2017)

|| Scenár: Billy Wilder, Charles Brackett, D. M. Marshman Jr. | Hudba: Franz Waxman | Produkcia: Charles Brackett | Distribúcia: Paramount | Štúdio: Paramount | Rozpočet: 1,75 miliónov $ | Tržby: 5 miliónov $ || Remeslo na najvyššej úrovni, s vynikajúcim scenárom. Holden je naviac poker face ako sa patrý. Swansonová zas vyvoláva tak temné emócie, že nemôžem hodnotiť naplno - moje pocity ku koncu filmu sa už totiž vôbec nedali nazvať príjemnými. No i to je súčasť demonštrácie sily vplyvu filmu na človeka. Ps: Zháňam divadelný záznam rovnomenného muzikálu od Andrew Lloyd Webbra - odmena istá :) 85% | HD, THX, EN DTS | (04.10.2013)

K majstrovským legendárnym snímkom sa vždy staviam s troškou rezervy, aby neboli moje očakávania príliš vysoké, no teraz musím priznať, že 'Sunset Blvd.' do umiestnenia vo všetkých tých svetových filmových rebríčkoch právom patrí. Možno nie tak stopercentne jednoznačne a moja osobná topka sa týmto filmom nemení (Wilder si však miesto v režisérskej topke definitívne potvrdil), no aj tak je to takmer dokonalý film, ktorý myšlienku o nevečnej sláve vyburcoval do najtrefnejšej podoby. Tam kde slávou ľudia trpia najviac a kde neprítomnosť slávy dokáže strpčiť život ešte viac. Každý niečo podobné za život určite zažije, som však rád, že tento film u divákov svoju slávu nikdy nestratí, bola by to veľká nespravodlivosť. 95%. (10.11.2008)

Po obrazové stránce krásné i z pohledu člověka žijícího v druhém desetiletí jednadvacátého století. Po příběhové stránce velmi inteligentně poskládané, protože s každou novou scénou působí Sunset Boulevard komplexněji. Po stránce herecké jeden z nejosobitějších, nejjedinečnějších portrétů šílenství, jaký byl kdy představen. A k tomu všemu má naprosto jedinečnou temnou noirovou atmosféru. Nicméně ani před všechny klady, kterými ho racionálně můžu ověnčit, i přesto, že jsem si užívala odkazy na skutečný Hollywood, a i přesto, že mě bavilo ho sledovat, jsem si k němu zatím nevytvořila ono hluboce osobní citové pouto, které by mě nutilo vidět ho co nejdřívě znovu a které by vysvětlovalo mé nejvyšší hodnocení. [Glasgow Film Festival] (23.02.2013)

V sobotu dopoledne jsem dorazil nějakou práci a chtěl si dát oddych předtím, než se budu učit na zkoušku z japonštiny. Chyba. K žádnému odreagování nedošlo. Formálně hodně propracovaný film, většinu času dovede mluvit upřímně, a přesto nepotřebuje vše vyslovit, pracuje hlavně s nápovědou... Skvěle postavená situace lidí, kteří vlastně ani nemohou jednat jinak, než úplně všichni se navzájem využívat... protože jsou v Hollywoodu. Viděl jsem filmů na toto téma více (např. Křídla slávy jsou pozoruhodná), nicméně zde je zpracováno hned několik iluzí, které si lidé raději nepřipouštějí, najednou. P. S. styl vyprávění -- kdy víme, jak vše dopadne, tedy se soustředíme na vyprávění samotné -- je zde perfektní. Zdá se mi, že všichni tu velebí hlavně herce (a nic proti), ale za mě patří absolutní maximum Billy Wilderovi -- je vidět jeho pevnou ruku a jasnou vizi. (24.11.2012)

Norma Desmondová je převlečená smrt, slepě sobecká, lačná, všežravá. Jakmile kdo podlehne zhoubnému soucitu s jejím lstivým, avšak naivním bojem o zadržení běhu života v určitém bodě, tekuté písky se dají do pohybu a oběť jí propadá životem. ** Na skvostně budovaných scénách s jedinečnou mrazivou atmosférou, kde na všech frontách laskavá ironie bez boje ustoupila nemilosrdné jízlivosti, jež krutě stíhá předžvýkané zápletky ("S vámi lektory je ta potíž, že už znáte všechny zápletky.") jak z filmařského zákulisí, tak z milostného či manželského života, sledujete nejen působivou proměnu vyprávěcí perspektivy, ale spíše její dokonalé prozření, sledujete osvícení. A osvěcuje se tu smrt. ** V prvním záběru máte mrtvolu krátkozrakého nýmanda, o níž se s opovržením mluví ve třetí osobě jako o špatném scénáristovi, vydržované oběti laciného, tuctového skandálu. A pak se díváte, jak se z něj krok za krokem stává hrdina, který má vlastní zvučný hlas, který je nakonec schopen sám převzít uštěpačný komentář nad vlastním osudem, a avizovaný závěr, jenž na počátku vypadal tak obnošeně, získává v první osobě nečekaně silný obsah, smysl a význam. ** Je to otázka života a smrti: filmovým reflektorem si tu svítíme na to, kdo je doopravdy živý, oddělujeme živé od mrtvol. Jestliže mrtvý může s jistotou vyprávět příběh o živých, protože jsou to všechno zápletky, které už zná, pak nejen Norma Desmondová, ale všichni v tom děsivém dramatu, herci, režiséři, novináři, kriminalisté, lektoři i milenci, všichni, kdo prožívají jen předem známé zápletky, jsou mrtví, život jen kašírují. ** A v závěrečné scéně pak tito mrtví s hrůzným mrazením sledují Normu scházející po schodišti, jak zaměňuje natáčení obehraných filmových scén se životem, jak je uctívá jako jediný pravý život, a dívají se na ni jako do neúprosného zrcadla, jež jim všem odhaluje jejich vlastní mrtvolnost. ** Jediný skutečně živý člověk mezi nimi je tak ve skutečnosti Max, překvapivý režisér tohoto finálního dance macabre, s neokopírovatelným životním příběhem. A Norma Desmondová není mrtvá, Norma je smrt, hlavní hvězda Maxova dramatu, zrcadla, jež je namířené i z plátna ven, k vám, divákům natočeného filmu, kteří s mrazením v zádech sledujete ty pózující mrtvé. Co tam vidíte? Jak je to s obehranými tanečky ve vašem životě? Co ukazuje Norma (norma) vám? Toužíte dát se obsazovat do kašírovaných, předem známých zápletek? Nebo jste živí. (11.11.2011)

Černá duše filmu. (20.02.2007)

Sunset Blvd. patří mezi ty filmy, které musím v sobě neustále přehodnocovat, protože příliš mnoho lidí se ho snaží reinterpretovat a znásilňovat jeho premisu. Já bych doporučovala více studovat kariéru Glorie Swanson, bez ní nemáte šanci tuhle Wilderovu hříčku uchopit, i když se třeba budete patlat s analýzou narace dle vlastního vkusu až do svítání. (25.01.2017)

Tááák, po prvním shlédnutí jsem tuhle černobílou nádheru ještě nechtěl hodnotit, teď už si tu výsadu neodpustím. Tak zaprvé - scénář. Z toho prostě mrazí. Kdyby se dal bokem sebereflexivní (hollywoodský) aspekt příběhu, který patří spolu s Rickmanovým Hráčem k nejlepším jaké kdy vznikly, pořád by nám zůstal neuvěřitelně silný motiv seboupohrdajícího mladého muže, trochu proti své vůli zneužívajícího obdivu polonepříčetné, zámožné ženy, na který je navěšeno několik podzápletek (sluha Max, nezkažená Betty), které by sami mohly sloužit jako pilíře průměrného filmu. Postavy jsou prvotřídně vypiplané, výborně odehrané (přesně funguje zj. duo Swansonová - Holden, ale potěší snad všechny výkony) a vržené do prostředí obrovského prázdného domu, kde se na dvacet let zastavil čas. Wilder, který by byl slavný i kdyby nenatočil nic jiného než tenhle film, si navíc hraje s paralelami se skutečným světem s lehkostí mistra. Erich von Stroheim (Max) totiž skutečně patřil ve dvacátých letech spolu s DeMillem a Griffithem k největším režisérům a opravdu točil filmy se Swansonovou (Norma), velkou hvězdou němého filmu, v době natáčení Bulvardu dvacet let vyhaslou. Film, který si Norma v jedné scéně promítá - Queen Kelly - byl skutečně jejím filmem, který pro ni znamenal osudový konec kariéry a jeho režisérem byl právě von Stroheim. Holden byl před snímkem podobnou zkrachovalou existencí (ne tolik, byl pozapomenutou hvězdou) jako jeho scénárista Joe. A samozřejmě - C. B. DeMill, wax works a Buster Keaton (jeho dvě repilky pronesené jak jinak než s kamenou tváří - "Pass." "Pass." mě dostaly). Film, který si užijete ještě jednou tolik, pokud víte něco o Hollywoodu 20. a 50. let. Film, který tvoří pomyslný mezník mezi starým a novým Hollywoodem, který je velkým (i když poněkud hořkým) pomníkem jak éře němého filmu, tak mašinérie studiových systémů. Skutečný FILM. 100% P.S.: Líbí se mi Geminiho komentář:"Až teď jsem pochopil co je to noir-film. Slečna Desmondová je skutečně děsivá." - podepisuju v plném rozsahu, OPRAVDU děsivá! (29.06.2006)