Režie:
František FilipScénář:
Otto ZelenkaKamera:
Rudolf Stahl ml.Hudba:
Jiří SrnkaHrají:
Radoslav Brzobohatý, Jan Pivec, Antonie Hegerlíková, Jaroslav Marvan, Václav Voska, Eva Vosková, Jiřina Štěpničková, Dana Medřická, Jana Brejchová (více)Epizody(13)
-
Malý František Věk (E01)
-
Student (E02)
-
První láska (E03)
-
Mozartovy dvacetníky (E04)
-
Divadlo (E05)
-
Návrat domů (E06)
-
Kněz, nebo kupec! (E07)
-
Úspěšný kupec (E08)
-
Klavír (E09)
-
Slovař český (E10)
-
Korunovace (E11)
-
Svatba (E12)
-
Naděje (E13)
Obsahy(2)
Televizní ztvárnění rozsáhlého románu Aloise Jiráska z období našeho národního obrození je dílem autora Otto Zelenky, režiséra Františka Filipa a dlouhé řady dalších významných umělců. Historie pokořeného a ujařmeného národa, který hledá a nalézá svou ztracenou tvář, získala po vstupu armád Varšavské smlouvy v nových politických souvislostech nový smysl. Divák v ní právem nacházel podobenství s tím, co právě prožíval. A tak se staly pro schvalovatele jakékoliv zmínky o národním sebevědomí a duchovní síle víry nepřípustné. Při premiéře v roce 1971 nesměl být poslední díl F. L. Věka uveden. Teprve po roce 1989 bylo poprvé možné uvést seriál v jeho původní podobě. (Česká televize)
(více)Recenze (220)
Na tu dobu uchvacující seriál. ()
Tak tomuhle seriálu jsem nikdy nepřišla na chuť. Vždy jsem to snaživě rozkoukala, ale nikdy jsem nenašla dost síly si tu ságu odkroutit celou. Ovšem nezapomenutelné scény ten seriál bezesporu má. Především český buditel v podáni pana Sováka a jeho "hlubozník" ... ()
Kdo mne zná, toho nepřekvapí, že jsem to fakt přečetla, ba co víc, že mám stále doma kompletní vydání. F.L. Věk byl za totality v TV zjevem, neskutečným zážitkem. Kdo něco znamenal, ten v tom hrál. A doufám že rád (Když si jen představím, že se za pár let poté začal natáčet Zeman). Není možné vyzvednout jen někoho právě pro to obrovské množství hvězd, které se třeba jen mihly v epizodních rolích. Věkovo češství je velkolepé a ušlechtilé a je myslím obrazem doby, kterou nám Jirásek předkládá. A já doufám, že to tak tehdy i bylo. Navíc ve Věkovi se ještě kamera dostala do míst, která už dnes neexistují nebo kam se vlastně nesmí. A všimněte se, skoro každý jen trochu vzdělanec, i slečinka ze střední třídy, umí na něco hrát, ovládá cizí jazyky – a čte. ()
Hudba: Jiří Srnka ()
Jeden z nejzářivějších klenotů české televizní tvorby, který by se dneska prostě už nenatočil. Jako český patriot shledávám období českého národního obrození velmi přitažlivým, a možná právě proto nedám na tenhle seriál absolutně dopustit. Celý Věkův příběh je podaný takovou příjemně laskavou formou, takže věřím, že i po čtyřiceti letech je přitažlivý i pro dnešní mladou generaci (byť možná ještě ne teď, ale časem se k němu dostanou). V seriálu se představí celá plejáda těch nejlepších český herců své doby a myslím si, že pro samotného Radoslava Brzobohatého byla titulní úloha jedním z vrcholů jeho kariéry. Osobně považuju F. L. Věka za nejlepší český seriál všech dob (a při pohledu na dnešní tuzemskou seriálovou produkci dost pochybuju, že se mu někdy něco byť jen přiblíží). Btw nechápu, co komančům tak strašně vadilo na tom posledním, třináctém dílu, že se nesměl vysílat. Možná ta Věkova věta: „Copak se dají myšlenky zakazovat?“ - to se soudruhům asi fakt nelíbilo... ()
Spíše než seriál jsem byl nucen F.L.Věka přelouskat jako povinnou četbu - asi i díky proto mě to nějak dvakrát neupoutalo.................moje hodnocení = 6 z 10. ()
Perfektni serial z dob narodniho obrozeni. Videno mnohokrat, vzdy potesi. Ubiram hvezdu ze podivnou Hegerlikovou, ktera mi pokazdy jde nejak proti srsti...a taky, ze ta historie neni uplne muj salek kavy. ()
Jiráska číst, ne sledovat v televizi... ()
Zásadný historický seriál. Pamätám si, že vtedy sa vnímal ako boj proti okupantom. Na druhú stranu prekrásna prehliadka fantastických českých hercov. 80%. ()
K tomuto seriálu mě dohnala lenost. Do školy jsme měli přečíst knižní předlohu a když jsem viděla, jak je tlustá, raději jsem šáhla po seriálu. Čekala jsem nudu a místo toho jsem dostala nádherný seriál, který pokud běží v televizi nevynechám jediný díl. Pěkně zmapované období obrozenců. ()
Úžasný Pivec. ()
Pro mě bylo národní obrození ve škole (základní i střední) probíráno vždy neuvěřitelně nudně (asi špatní učitelé) a společně s povinnou četbou mě dokázalo od Jiráska spolehlivě odradit. Přitom šlo o zajímavé období našich dějin. Nicméně jsem se k tomu musel dopracovat sám. Jako malý jsem seriál často zahlédl v televizi u našich a u babičky, vůbec jsem jej ale nevnímal. Proto není překvapivé, že jsem se k seriálu F. L. Věk dostal až jako dospělý a tuhle mezeru jsem si doplnil. Stálo to za to. F. L. Věk je kvalitní seriálová tvorba československé televize bez komunistických vlivů, taky jim to soudruzi spočítali a znepříjemnili. Jako dospělý jsem si seriál vychutnal a nechci moc rozebírat jednotlivosti. Velmi dobře fungoval jako celek a to je to hlavní. Možná jen ten zpěv, u jinak skvělého Radoslava Brzobohatého, tahal za uši, mohli najít někoho s podobným hlasem. To je ale jen drobná vada na kráse v jinak krásné atmosféře seriálu. Sám rád dám čtyři hvězdy. Dokážu ovšem pochopit i nižší hodnocení a zejména mladší publikum ze seriálu nadšené být nemusí. ()
Pro mě pořád nejlepší seriál z éry komančů. Kloudný příběh, přehlídka vynikajících herců a jednoznačná nadčasovost (život v totalitě, boj s chudobou, nevzdělaností atd.). ()
Tenhle seriál to je pohlazení na duši.Nedocenitelný pro skvělou rekonstrukci jedné z nejdůležitějších proměn českých zemí. ()
Jeden z nejlépe natočených seriálů, navíc z historického období hledání české identity. Excelentní zejména Radoslav Brzobohatý, který podle mě tímto natočil svůj nejlepší počin herecké kariéry. Neuvěřitelně rozsáhlé, co do informací a překvapí i veliké využívání dobových kostýmů. Kdo chce nakouknout pod pokličku základů češství, musí to vidět. ()
Skvělý historický velkoseriál, který mi dokázal přiblížit díky ZŠ neoblíbeného Jiráska. ()
Nevim no, v komentech čtu, že se jedná o nejlepší seriál všech dob a takto naladěn jsem se odhodlal ho konečně na starý kolena zkouknout. Vydržel jsem 4 epizody, abych dokázal zodpovědně vyslovit své zklamání a názor, že je to strašlivě nudná šestáková hovadina. Hrozně se to vleče, postavy se courají sem a tam svými nezajímavými životy a na pozadí významných dějinných událostí občas muzicírují. Nemyslím si, že by ostatně bylo možný atraktivně natočit seriál s tématikou počátku národního obrození, a kdyby to šlo, tak jistě ne podle předlohy Aloise Jiráska, protože kdo kdy četl jeho dílo v rámci povinné školní četby, musel ho zákonitě nenávidět pro tu výše zmíněnou rozbředlnost, nudu a vůbec sračkovitost. ()
Česká perla, které dodává třpyt Jana Brejchová v jedné z nejlepších rolí. ()
JIráska nemám rád.. ()
Související novinky
Zemřel režisér František Filip
Ve věku 90 let zemřel český režisér a scenárista František Filip. Zprávu o úmrtí plodného tvůrce televizní produkce přinesla Česká televize. Absolvent pražské FAMU má k dnešnímu dni na svém kontě na… (více)
Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012
Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)
Jsou díly, které se musí skoro celé přeskákat, aby se člověk neukousal nudou, ve zbylých aspoň ty pasáže, kde naprosto nemuzikální Brzobohatý předstírá s dřevěnými lokty hru na klavír. Celá pointa tohoto "díla" mi došla až v okamžiku, kdy F. L. Věk obhajuje výdobytky francouzské revoluce - prosímvás, my to tady bereme jako kdovíjak vlastenecký seriál, a zatím nám spiknutí světového židovstva nasadilo do naší národní identity jen další kukaččí vejce zednářství převlečené do vlasteneckého hávu. ----------------------Stále zatajovaná pravda o Aloisi Jiráskovi - napsal Jaroslav Lhotka na severu virtually.cz --- Chceme-li se dopátrat pravdy o oslavovaných velikánech národa, musíme jít k prameni, kde blahodárně působili za svého života. Historik města Litomyšl dr. František Lašek píše ve své knize „Oživené litomyšlské paměti“ o všech význačných osobnostech za posledních 200 let. O Aloisi Jiráskovi je tam jen to, že se přistěhoval do města roku 1874 a učil zde 14 roků, dne 12.8.1879 se oženil s Márinkou Podhájskou, o 8 let mladší, její otec byl mlynář v Poličce. Zdeněk Nejedlý se ještě zmiňuje ve svém díle „Tisíc let života českého města“, že Jiráskovi měli 4 dcery, Boženu, Marii (ta zemřela a je pochována na litomyšlském hřbitově), pak Lidušku a Miloslavu. Bydleli v čísle 25 a v čísle 27 bydlela Božena Němcová. To je vše, co napsali oba historici. Tedy nic moc a jen mlha, nic o tom, kde žila jeho manželka, z čehož nám plyne poučení, že ani Nejedlému Jirásek patrně moc nevoněl, jinak by mu věnoval více prostoru a ne jenom pár řádků. Alois Jirásek byl záhadná osoba, v Litomyšli po celých 14 let života pendloval mezi Litomyšlí a Hradcem Králové, kam jezdil na jakési jednání, když ho jeden místní bohatý žid nechal vozit svým kočárem do Chocně na vlakové nádraží a pak mu jel, když Jirásek přijel z Hradce Králové, naproti k nádraží. Více o Jiráskovi věděl profesor Šouta. Ten se znal se synem Pátových, kterážto rodina v Litomyšli udržovala styky s Jiráskovými. Starému Pátovi byly podezřelé časté jízdy Jiráska do Hradce Králové. Vypátral, že tam byla zednářská lóže Jan Amos Komenský. Někdy se vracel v doprovodu vousatého muže s černým kloboukem na hlavě a mluvili spolu německy, totéž s místními židy v hospodě nebo vinárně „Buřvalce“, ačkoliv uměli česky. Toto se místním lidem nelíbilo a kritizovali Jiráska, že podlézá židům. O majálesu r. 1887 začali studenti Jiráska provokovat. Šli ve skupině za ním v háji a skandovali: „Jirásku, Jirásku, visíš zde na vlásku, jsi jak rulík zlomocný, židům sluha pomocný. Blíží se už čas, že tě vezme ďas, nám zůstane po tobě, jen Mařenka ve hrobě.“ Prý se tehdy Jirásek stranil lidí a rozhodl se pro odchod z katolického gymnázia, když studenti začali házet lejna v papíře na okna. Odstěhoval se z města v noci, v roce 1888. V litomyšlské čtvrti „Bělidla“ žila patrně sestra paní Jiráskové. U Pátů jí říkali „teta Amálka“ a měli uschovány dva z jejích dopisů, adresované mladému Toníkovi Pátovi, aby vyřídil Lojzovi, že do noci vysedává s židy v hospodě a potom špiní církev, která mu dává obživu na katolickém gymnáziu. Aby přestal s vynášením husitů, kteří Litomyšl vydrancovali a pomordovali její občany. Jiráskovi žáci z litomyšlského gymnázia potom zjistili, ještě za života Jiráska, že za napsání pamfletu „Temno“ dostal přes 1 milion korun. Zemřel jako nejbohatší spisovatel, s 5,5 miliony na knížce. Kdyby na domě, kde žil, nebyla umístěna pamětní deska, dnes by nikdo nevěděl, že tam žil, neboť Litomyšl byla odjakživa protihusitská, národovecká. Velikána z něho udělali až komunisti po roce 1950. Nejedlý vycítil, že je třeba chytit vítr do svých plachet, a proto jako ministr školství a kultury rozvinul iniciativu se shora dolů. Byla totiž naděje z toho vytěžit. Viděl, že komunisti u moci si berou příklad ze svých loupeživých předchůdců a bratrovražedných husitů. Zdeněk Nejedlý dostal nápad, že v Litomyšli, kde stojí socha Smetany od Štursy, bude sedět bronzový Jirásek v křesle, a to na Olivetské hoře u zámku, kde ale stál velký misijní kříž. Ten že musí zmizet, aby neclonil soše Jiráska. Na odstranění Kříže se nikdo z místních nepřihlásil. Tak naverbovali několik brigádníků mezi vojáky. Jeden z nich byl při pádu Kříže zabit, neboť Kříž při pádu narazil na větev a dostal jiný směr pádu. Nesmělo se o tom mluvit, protože šlo z komunistického zákonu o šíření poplašné zprávy a za to bylo vězení několik let. Potom, několik set metrů od Jiráska, stál na podstavci Zdeněk Nejedlý, jeho ctitel. Když přišel rok 1968, někdo přilepil na Nejedlého podstavec: „Sestup dolů, nemravo, a táhni do Moskvy!“ Nejedlý měl totiž za totality největší sbírku porno literatury. Proto se mu též říkalo vošoust. Pamětníci vědí, že Jirásek byl štamgastem „Buřvalky“ a potom hospody „Za vodou“. Jeho žáci ho před smrtí (1930) pozvali na setkání a tam padla otázka, kolik dostal od židů za napsání pamfletu Temno. Jirásek neodpověděl, rychle vstal, popadl klobouk a kabát z věšáku a rychle se vytratil, když mu žáci řekli pravdu. Dodnes mnoho lidí nezná pravdu o Koniášovi, kterého Jirásek vykreslil jako lotra, ale opak je pravdou, neboť Koniáš sice pálil knihy, ale ty nemravné, které do Čech pašovali z tiskárny žida Harnacka tajnými cestami evangelíků ze Saska, aby rozkládal katolickou morálku. Stačí se podívat na tento tisk, předchůdce dnešního porna. () (méně) (více)