Solaris

Ono to není ani tak moc sci-fi, jako spíš romantický film, který toho s knižní předlohou příliš společného nemá. A tak je jej také nutno chápat. Vůbec mi nevadí, že si Soderbergh z Lemovy knihy vybral pouze okrajový aspekt příběhu - navíc proč by se měl snažit natočit film jako Tarkovskij? Pokud budete srovnávat s knihou, musí se vám Soderberghův Solaris nelíbit. Pokud srovnáte s Tarkovským, musí se vám Soderberghův Solaris rovněž nelíbit. Pokud se oprostíte od těchto předsudků, možná se vám bude Soderberghův Solaris líbit. Film má sice prostinkou dějovou linii, ale díky výborné a výborně použité hudbě (ve spojení s tím, že se zde zas až tak moc nemluví), a také díky krásnému vizuálnímu zpracování, má film úžasnou atmosféru. Jak nemám romanťáky rád, tak tomuhle dávám jasných *****. Ale já mám pro tenhle druh příjemně melancholických filmů slabost. (21.07.2010)

Tarkovskeho original jsem nemel moznost videt drive nez jsem videl tento film, takze nemohu srovnavat, ale bohuzel mi tato interpretace na Lemovu predlohu prisla az prilis pomala bez jakekoli gradace a napeti. Myslim si ze je to skoda a format typu Soderbergha to mohl zvladnout ve vetsim stylu. Takhle pouze za tri. (21.10.2005)

Kromě nahého zadku George Clooneyho je k vidění i zajímavé psychologické drama. Soderbergh až do samotného konce napíná, ale poslední scéna se tak trochu střetává s Fontánou, ve které bylo podobný motiv vyjádřen lépe. (05.10.2007)

Zmatené prolínání skutečnosti s minulostí, se vzpomínkami a chaotické objevování se a mizení postav, vidění a nevidění kámošů, do toho romantický příběh a George, který se nechce vzdát šance na společný život se svou imaginární mrtvou manželkou. Co je realita, co sen, co je oboje, no kdoví...I když se Clooney do této role nehodil, nemyslím si, že by se nějaký jiný herec hodil. Těžko by se našel muž, který by utáhl na svých bedrech takovýto námět. Asi to fakt nejde, s tímhle scénářem,tak jak byl postavený. Možnosti, které planeta umožňuje jsou sice zajímavé, ale do půlky filmu nevíte, jak to vlastně je. Nuda je protkána celou stanicí Solaris, každá píď je tím nasátá. Příběh je takový nezáživný, ospalý a pomalý. Slabé tempo a zvláštní výprava, plná střihů. Ani George není všemocný, jen Bůh je a toho na Solarisu nepotkáte. (22.03.2008)

Esteticky oslňující nuda. (08.07.2013)

Vizuálne a atmosféricky brlilantné,dejovo okresané ale aj napriek tomu to má kúzlo.Veľmi čudná kvazi love story ktorej som prišiel na chuť iba nedávno... (24.10.2005)

Vizuálne zaujímavé, ale obsahovo ide o prázdnu bublinu. (20.07.2007)

Musim zkouknout originál, tohle je nemastný neslaný. (26.10.2007)

Přiznám se. O Solaris jsem před mou první projekcí věděl jen to, že patří do mého oblíbeného žánru a že jde již o druhé zfilmování stejnojmoného románu. Čekal jsem nějakou vyhlazenou soft scifárnu. A on se mi ukázal vymazlený, mystický příběh s filosofickým podtextem. Kostra a podstata příběhu mě přímo vtáhla. Klidně bych přivítal delší stopáž a širší pojetí. Soderbeghova režie je nekompromisní, zároveň však citlivá pro choulostivé situace, kdy herci na plátně prožívají krajní situace. Clooney předvádí konečně naplno své mistrovstí, ukazuje že bez hezounského úsměvu je ještě mnohem silnější a uvěřitelnější, dostal mě. Spojení jeho chlapství a půvabu Nataschy McElhone se ukázalo jako smrtelné a úžasně fungující. Všechny herecké výkony stojí za vyznání absolutoria. I tolik propíraný roztodivný projev Jeremyho Daviese se na konci stane opodstatněným a v důsedku geniálním. Sugestivní hudba jen podtrhuje kvalitu remaku Tarkovského klasiky. Nemám moc, co bych vytýkal, a tak si schovám jednu hvězdičku do zásoby, jelikož o ní nejsem zcela přesvědčen kvůli neúplnému zaražení do křesla. (21.03.2008)

Soderberg je proti Tarkovskému přístupnější. Film je tak předurčen pro širší publikum. Teoreticky. V praxi ho stejně budou sledovat především všichni ti, kteří milují Tarkovského Solaris a budou ho srovnávat - stejně, jako já. (08.08.2010)

Nádhera. Uhrančivá atmosféra. Magická. Film určitě dostal pro někoho nechutný nádech romantiky, ale kdo čekal průser... Musí být zklamán. Jinak jde určitě pouze o předsudky! Výborný film. (24.05.2011)

Úplně jiné kafe, než ta sovětská hrůza. Začátek se mi zdál sice hodně pomalý a hodně „pročumělý“, ale zbytek se mi opravdu líbil už jen tím, jak hrál spíše na strunu vzpomínek a rozporuplných situací, než aby si naopak hrál na technickými intelektualitami protkané sci-fi. Hodně dobře navozena právě ta nejistota, co dělat, když se zesnulá, milovaná osoba najednou zhmotní a člověk si není jist, zda má poslechnout rozum, či naopak srdce. Opravdu vyvedené dílko, které jako takové není ničím extra výrazné, ale dostatečně napne a dokáže v divákovi vzbudit všemožný mix pocitů. 80% (13.08.2017)

Typický Soderbegh. Emocionálne chladné a sterilné sci-fi odohrávajúce sa v budúcnosti, keď životom sklamaný psycholog prichádza na rozvrátenú vesmírnu loď a pýta sa čo sa tam stalo? No a to ničo ho začína pohlcovať. Celkovo scenár v mnohom pripomína absurdné hry S. Becketta alebo E. Ionesca. Teda, že by režisér chcel ukázať odľučtenosť súčasného sveta? Neviem a najskôr to nevedel ani sám. Za 3. (19.06.2006)

Naozaj len veľmi slabý odvar pôvodného Tarkovského. Soderbergh rád experimentuje. Niekedy by sa mal človek asi radšej špárať v nose. Čiste kvôli zdravému fonickému nosovému vývinu a kvalitnej priedušnosti dýchacích dráh. A snáď trochu aj aby nerobil pičoviny. (28.12.2008)

Psycholog Chris Kelvin (George Clooney) dostává nový úkol - má se vypravit na misi k daleké planetě Solaris, kde na vesmírné stanici dochází k podivným jevům, a on může být tím pravým, kdo vše dokáže vysvětlit. Když přijede na stanici, z posádky zůstává naživu jen Snow (Jeremy Davies) a Gordonová (Viola Davis). Hned první noc ale začíná zjišťovat, že planeta nějakým způsobem ovlivňuje myšlenky lidí na stanici, a zhmotňuje jejich sny - v Kelvinově případě je toho jeho žena, která nedávno spáchala sebevraždu ... Původní Tarkovského dílo jsem neviděl, ale jestli má být podobně nudné jako Soderberghův remake, tak potěž pánbu. Tento film se dal ještě vydržet, přece jen hodinu a půl - sice vizuálně atraktivní - ale přece jen nudy lze nějak přetrpět. Dostat to samé v tříhodinové délce (a bez vizuální stránky, pochybuji že měl Tarkovskij k dispozici v roce 1972 podobné vybavení jako Soderbergh) - no nevím. I když jsem tento film viděl podruhé, stejně si pět minut po jeho konci nepamatuji z děje téměř nic - bohužel Stevene, někdy příště.. (15.03.2011)

Dílo Stanislawa Lema se dá rozdělit do několika témat. Jedním z nich je rozvíjení myšlenky kontaktu lidské a mimozemské civilizace. Z původního optimismu se spisovatel postupně propracoval přes střízlivý realismus, zklamaný pesimismus, až do přesvědčeného odmítání porozumění. Solaris je z předestřených vizí asi ta nejdepresivnější a filosoficky nejhlubší. Soderbergh z předlohy natočil melancholický a podmanivý snímek, který sice postrádá údernost originálu, ale naléhavosti sdělení mu to neubírá. Film táhne především forma, s jejíž pomocí kompenzoval jistou plytkost a nedostatečnou filosofičnost adaptace. Kde Lem používá rozum, tam u Soderbergha nastupují emoce. Nedá se říci že by to byl špatný přístup. Solaris je řemeslně zvládnutý, výborně zahraný a dostatečně zajímavý, aby stál za důkladnější prozkoumání. (04.01.2013)

Viděl jsem to už dávno a líbilo. Pozvolna plynoucí. (06.04.2008)

Chvíli jsem si připadal jako na houpačce. V jednu chvíli jsem nemohl vynachválit děj a o pár minut dál jsem byl zklamán. Ovšem jako celek se to nehodnotí lehce a já jsem si jist, že je to minimálně průměrný film, který z určitého úhlu vypadá jako skvělí film, ale po bližším pohledu už si člověk není jistý.... (22.02.2011)

Tento těžce zařaditelný film se snaží navodit atmosféru "Vesmírné odyssey". Obávám se ale, že jediným lákadlem mohl být George Clooney. Upřímně se divím, proč tomuto filmu kývl. Zřejmě čekal něco transcendentálního, kosmického. Já jsem se u tohoto filmu velice nudil a opravdu nevím, co tím chtěl autor říci. Zřejmě jsem asi nedospěl do takových intelektuálních výšin, které by mi umožnily tomuto filmu porozumět. (01.03.2012)

Jestli se něco opravdu podařilo, tak to byla melancholická, téměř hypnotická atmosféra (především v pasážích podbarvených ambientní Martinezovou hudbou). Jinak se snímek potácí mezi dvěma světy (komerce x umění) a neví, kam se přiklonit. I přes vpravdě pomalé, přemýšlivé tempo se spoustou pomlk se všechno děje příliš rychle, zásadní poznání a rozhodnutí přicházejí jedno za druhým a divák nemá šanci si je patřičně prožít. Docela paradox - přes kratičkou stopáž jsem se dost nudil, ale právě v té krátkosti vidím největší zádrhel (holt umění vyžaduje čas :-)). (21.11.2012)