Days of Betrayal I.
Režie:
Otakar VávraKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jiří Pleskot, Bohuš Pastorek, Gunnar Möller, Jaroslav Radimecký, Martin Gregor, Bořivoj Navrátil, Otakar Brousek st., Josef Langmiler, Rudolf Krátký (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Tento velkofilm Otakara Vávry předkládá podrobný záznam událostí, vedoucích k přijetí osudné, ponižující smlouvy, rozmluvy státních představitelů prý vycházejí ze zachovaných stenografických zápasů. Avšak zdánlivě objektivní pojetí je zcela poplatné ideologickým požadavkům - jedinou silou, která odmítala podřízení nacistickému Německu, se licoměrně stávají českoslovenští a sovětští komunisté. Dopad mnichovských událostí je sledován jak ve vládních kruzích (zvláště v protikladném přístupu poraženeckého Beneše a rozvážně bojovného Gottwalda), tak v osudech dělnických rodin a též u vojenských jednotek v příhraničních oblastech. Lid vedený komunistickou stranou se chtěl bránit, ale ničemná buržoazie jej zradila. Postižení vzhledu historických postav je přesvědčivé stejně jako napodobení způsobu mluvy, v gestech i chůzi, jen jazyková rovina není zcela domyšlena: zatímco Hitler vyřvává německy, francouzští a angličtí diplomaté mluví česky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (123)
Achich ouvej...Gunnar Möller stvárnil Ádu až komediálně.Některé jeho posunky jsou tak groteskní že jsem se nebránil výbuchům dusivého smíchu....a to že mě hned tak něco nerozesměje.Složité projednávání československého problému bylo únavnou záležitostí i pro mne.A když už přišla nějaká ta bojová akcička nebylo skoro nic vidět.Nevím jestli byl záměr natáčet většinu pohraničních nepokojů za noci husté tak že by se dala krájet.Ale přesto ta pasáž s povražděním četnictva mě vzala.Když pak u konce postřílela skupina českých vojáků bandu Freikorpsu z lehkých kulometů...měl jsem konečně pocit vlastenecké hrdosti.... ()
Otakar Vávra nezklamal a natočil něco, co se nedá rozhodně nazvat historickým filmem. Spíše tak historicko-překrucujícím či přibarvujícím. ()
Ach ten woody! Zajímalo by mě, zda ho někdo za ty bláboly platí (možná stejně jako financování disentu - sudetoněmecké peníze) či je jen na drogách. Myslím, že i průměrně inteligentní foxteriér si dokáže udělat jasno, vyselektovat příkrasy strany a zjistit, že jsme byli opravdu zrazeni slabochy a že Henleinovci byli pěkný šmejdi a naše vláda stála za dvě věci. Jiná věc je, že Stalin nebyl žádný lidumil, jeho nezištné pomoci Československu lze jen stěží věřit a chtěl si zřejmě podobně jako Hitler podmanit část Evropy,ale to dělali Francouzi a Angličané (ano, to jsou ti zbabělci a zrádci, kterým naše republika byla úplně u prdele) po celém světě také a svými skutky v koloniích si se Stalinem i Hitlerem nezadali. Nejspíš by se sudeťákům stejně jako náš humanitární bombardér omluvil. A vsadím boty, že v ložnici má na stropě obraz s Mašíny :-( ()
Rok výroby 1973, začátek normalizace. Ano silná propaganda jde na filmu bohužel vidět. Historie tohoto období tak, jak by se měla znát, než jak doopravdy byla. Snímek má mnoho zásadních a hrubých chyb a historických nesrovnalostí. Bohužel tento snímek je také druhá strana režiséra Vávry. ()
Velice profesionálně odvedené, zmanipulované NIC.... ()
Film je historickými událostmi volně inspirován, chování mnoha klíčových postav připomíná více fikci, než realitu. Komunistická interpretace dějin je skutečně cítit. Velká škoda, mohl to být krásný film. ()
Woody provedl vynikajici rozbor, pod ktery se bez vetsich vyhrad dokazu podepsat. Obsazeni Habersbergu henlainovci je na jednu stranu propagandisticka uchylnost, ale na druhou stranu je to vyborne natoceny a nadmiru presvedcivy. Mistama jsem se skvele bavil, karikatury demokratickych politiku, dobracke tvare sovetu a komunistu, Gottwald jako ochrance demokracie. No, ale jinak je to nabliti. Takze jedna krasnaja *. ()
To, že se jedná o zcela záměrně tendenční film, který nenatočil nikdo jiný, než sluha všech režimů a období Otakar Vávra, je jasné. Přesto to nelze zcela odsuzovat a házet do odpadu - v pohraničí bylo opravdu peklo a nikdo si tam nemohl být jistý svým životem, navíc četnictvo mělo nařízeno zasahovat jen v nejnutnějších případech, neboť se vláda bála, že by krvavým potlačením sudetských akcí dala skvělou záminku Hitlerovi. Je také pravda, že agrární křídlo Rudolfa Berana si přálo dohodu s Německem a to i za cenu, že se české země stanou hospodářsky i politicky zcela závislí na Hitlerovi. Na zcela opačném pólu však stálo agrární křídlo premiéra Milana Hodži, které stálo při prezidentovi a bylo zcela daleko jakékoli zrady - to v tom filmu není a mělo by být. Je pravda, že Klement Gottwald hrál při mnichovských dnech zřejmě nejvýznamnější politickou úlohu ve své prvorepublikové politické kariéře. A onen projev na balkonu Rudolfina není smyšlený. Je ale nutno dodat, že vedle něj stál pravicový národní demokrat Ladislav Rašín, který proslul svými ohnivými projevy a přísahal věrnost republice. To se samozřejmě Vávrovu filmu nehodilo a tak tam taky není. Jako tam není Petr Zenkl nebo Hubert Ripka, kteří se také vehementně domáhali bojovat! Stejně tak generálové Prchala nebo Luža. To vše se samozřejmě nehodilo. Hodil se jen slabošský Syrový. Záměrně poddansky vůči západním mocnostem je líčen Edvard Beneš, ačkoli je v tom filmu zcela lživé, že by přijímal diktát proto, že si to Anglie přeje. Věděl, že válka je nevyhnutelná a jde jen o to, aby výchozí postavení Československa bylo co možná nejlepší. Bojovat znamenalo krom mnoha jiného přihlásit se k odpovědnosti za vznik války a zřejmě již k nenavratnému ztracení celých Sudet. Takto se dala na Západě hned po vzniku Protektorátu šířit účinná propaganda o obětním beránku, který má právo domáhat se stavu před 30. 9. 1938. Pokud si někdo chce připomenout ty události, je ten film dobrý; pokud z něj chce něco usuzovat, tak nepouštět. ()
Režisér Vávra točil vynikající filmy, ovšem tento notně poupravený diplomatický paskvil na objednávku KSČ se mu vůbec nepovedl. [1358. hodnocení, 107. komentář, 56%] ()
Dobré, leč ...strraaššnněě zdlooouhavééé. :( ()
Film natočený za hlubokého socialismu-takže jeho propagaci nelze přehlédnout.Ale protože film nebyl a nikdy nebude natočen z pohledu kapitalistů-nelze tedy srovnávat,proto ho nebudem odsuzovat jen na základě pol.pohledu.Vždyt si to vemte-ten užasný kompars-takové množství našich hereckých špiček pohromadě jen tak někde neuvidíte. A určitě to netočili pod nátlakem-tady šlo o to divákovi přiblížit naši národní hrdost-postavit se tomu Rakouskému natěrači.A aby dnešní mládež nezapoměla na naši historii.A ta bojová technika-naprostá paráda,žádné patlaniny tanků Tiger a T34 jak to kolikrát vidíme v Italských válečných filmech.Vidíme originální vojenskou techniku té doby.A někteří pánové co komentovali přede mnou,by si měli vzít učebnici dějepisu a alespon si prohlédnout mapu Československa v roce 1938. ()
Nestotožňujem sa z hodnoteniami, ktoré vyplývajú len z toho, že ich autori odmietajú tento film ako propagandistický. Áno, je pravda, že úloha ZSSR je vo filme nadhodnotená, ale každý film vychádza z nejakého kultúrneho, politického, historického kontextu. Tento film proste vznikol v dobe vlády komunistov. Faktory, ktoré z toho vyplývajú, si človek môže jednoducho odfiltrovať. (Na zamyslenie sa vlastne otvára úvaha: Vieme si ideologický vplyv odfiltrovať z mnohých dnešných filmov, ktoré klamú o tom, čo je v skutočnosti demokracia- kapitalizmus?) Zvyšok filmu je kvalitným spracovaním historických udalostí, na ktoré by nikto z nás nemal zabudnúť. Umelecky je zvládnutý výborne (vo svojom hodnotení sa odpútam od svojho názoru na Vávru). ()
Mínus pět hvězd za silnou propagandu, plus jedna hvězda za scénografii a kostýmy, plus jedna hvězda za herecké obsazení, plus jedna hvězda za kameru. ()
Když jsem Dny zrady viděl poprvé, byl jsem naprosto unesen, protože nic takového jsem do té doby z české produkce neviděl a asi ani neuvidím. Syrové a místy dost drsné vyobrazení řádění henleinovců v pohraničí před Mnichovskou dohodou (čtěme zradou) a vlastně i po ní, velmi emoční scény, drsné lynčování a přestřelky s příslušníky bezpečnostních sborů. To vše se povedlo natočit poměrně realisticky, s ohledem na historická fakta a souvislosti. Dále máme poměrně detailní pohled na tehdejší vládnoucí garnituru, na jejich jednání, povahu jednotlivých členů a různá dobová prohlášení či projevy. Samotné postavy, herecky skvěle zahrané, působí poutavě a realisticky. Doprovodná hudba se rovněž povedla. Jelikož je však snímek produktem tvrdé normalizace, vše je zcela pohřbeno všudypřítomnou dobovou propagandou, překrucováním fakt a jednostranným výkladem. Setkáme se tu s neuvěřitelnou propagací, téměř až heroizací komunistické strany, vychvalování Sovětského svazu, zobrazení buržoazie, tedy nejvyšších vrstev české vlády, jako neschopné, od reality odtržené neschopné politiky, přitom členové komunistické strany jsou svědomití, lidští, empatičtí a vycházejí z celého filmu jako jediná správná strana. Na jednu stranu to lze chápat, protož jinak by v té době válečný snímek asi vůbec nevznikl nebo by se z něj stala v té době tolik oblíbená trezorová záležitost. Ačkoliv těmito výlevy a scénami tvůrci film totálně zabili, tak když si odmyslíme dobovou propagandu, dostaneme celkem slušný válečný film, který je dobře natočený a plný emocí. 6/10. ()
Film (oba díly) je zpracován "jakože" dokumentárním způsobem a s tím souvisí i jeho největší slabina, která spočívá v jeho jednobarevnosti (je příliš rudý a jeho obsahu odpovídá spíše pojem propagandistický než dokumentární). ()
Na tomto filmu jsou zajímavé snad jen davové scény a snaha o reálnou podobu vybraných herců se skutečnými postavami. Za nejlepší komentáře, se kterými se plně ztotožňuji, považuji komentáře od Marigolda a Woodyho. Pokud by nebyly napsány, vyjádřil bych se velmi podobně. Přesto považuji Dny zrady za ještě shlédnutelné na rozdíl dalších dvou částí volného triptychu Sokolovo a Osvobození Prahy. Dodám tedy jen, že film byl vydán v červnu 2008 na DVD v onom lidovém vydání za 49,- Kč. Tristní pro mne byl bonus s rozhovory se třemi herci - Navrátil, Krampol a Černá. Jedině Krampol svou roli v tomto tendenčním a ideologicky zabarveném snímku ohodnotil střízlivě, jako že je mu jasné, že film, co se týká historie, obsahuje plno lží, ale že tenkrát byl rád, že vůbec hraje a bral to jako lehce vydělané peníze. U výpovědi Navrátila a Černé jsem nevěřícně zíral na jejich vychvalování pana režiséra a jak si vážili, že na tomto velkofilmu mohli pracovat. Prostě výpověď jak vyšitá pro normalizační Zelenkovu Českou televizi, kde by mohla být odvysílána bez zásahu cenzora. ()
Historické malé nepřesnosti nejsou tak na obtíž jako čistá a nefalšovaná propaganda komunistické strany! Je to ostuda, ale né Západního světa, ale nás, že dokážeme vytvořit něco tak zmanipulovaného, Otakar Vávra u mě klesl hodně moc! Herecké výkony jsou dostačující, ale skousnout propagandistický film na takovéto úrovni, to nejde! Zásadně nedoporučuji a pokud se stejně podíváte, věřte polovině faktům a dialogům! ()
Povedený snímek, nebál bych se použít označení velkofilm (kolik jich v naší kinematografii máme?). Davové scény jsou úžasné, tak početný kompars v našem filmu jen tak neuvidíte. O to více se zase musím rozčilovat nad úrovní zdejších idiotských uživatelů, kteří tomuhle dají jednu hvězdičku. A proč? No protože to natočili ti zlí komunisté. Jenže tohle je prostě úroveň, na kterou se současný český (sionistický) film nikdy nedostane. A všimněte si, kolik tehdy v Praze bylo českých vlastenců. To dneska, kdyby Merkelová zabrala české pohraničí, tak v Praze půjde protestovat možná tak Jirka Černohorský. V době, kdy soudci v Hradci Králové přiznávají majetek za miliardy vdově po náckovi, se ještě můžeme dočkat mnohého... ()
Tohle je asi nejmegalomanštější projekt v dějinách československé kinematografie: tři (či čtyři) filmy s celkovou stopáží cca 8 a půl hodiny, které účtují s naší historií v rámci 2.světové války a vyzdvihují vedoucí úlohu KSČ v boji proti nacismu. Jen uvědomělí rudokožci totiž od začátku věděli, kudy běží zajíc a stáli neochvějně na té správné straně, v čele svého národa a bok po boku se Sovětským svazem, který nám byl připraven kdykoliv pomoci. A Klement Gottwald to držel v rukou stejně pevně jako svoji fajfku! Ale i pokud pominu kvalitní bolševickou propagandu, tak je to velice působivá záležitost. Už jen samotná skutečnost, že se do tak ambiciózního díla Vávra vůbec pustil, zaslouží uznání, něco podobného už se dozajista nebude nikdy opakovat. Tvůrci dobře vyřešili i docela zapeklitou otázku řeči – Němce nechal mluvit německy (česky mluvící Führer je prostě blbost) a všichni ostatní včetně Angličanů či Francouzů mluví česky. A funguje to. Nemůžu se nezastavit u Hitlera, který je v podstatě hlavním hrdinou filmu. Sice v jeho případě (stejně jako u ostatních) nejde o nějakou hlubokou psychologickou studii nebo o pokus přiblížit ho jako člověka (jako třeba v der Untergang), je to víceméně taková typizovaná napůl karikatura, ale některé jeho výbuchy zlosti a davové scény (Norimberk) jsou opravdu hodně silné a občas z něj jde i trochu strach. Líbil se mi i Beneš. Jsou tu mraky autentických výroků (stejně jako i v dalších filmech), sedí i průběh a časová souslednost všech událostí, a i když je to celé postavené tak, jak nás zradili zlí kapitalisté ze Západu, zatímco bratrští komunisté ze SSSR nám byli ochotni kdykoliv (ale opravdu kdykoliv!) pomoci, člověk se ani s odstupem času stejně určitému vzteku vůči připosranosti našich západních rádobyspojenců neubrání. ()
Film natolik zatížený politickou situací doby svého vzniku, až kvůli tomu skomírá jeho celkové vyznění. Tento snímek o jednom z největších zrazení první poloviny 20. století, které mělo zachránit mír v Evropě, je na naše (a hlavně i dnešní) poměry neuvěřitelně impozantní historickou freskou. Bohužel však trpí kupříkladu neustálým připomínání sovětské "pomoci" a obecně upravováním dějinných událostí. Diváckou nestravitelnost násobí také velké množství postav, v němž není jednoduché se kompletně orientovat a některé postavy svojí karikaturností (byť založenou na skutečnosti) znevažují danou situaci: zcela naivní a deluzivní Gottwald, slzy neúspěšně zadržující de Lacroix nebo Hitler prskající a kopající kolem sebe jako pětiletý. Snaha o pevné zakotvení děje v lidském patosu pak prostupuje i scény ze života běžných lidí a vojáků, jenže Dny zrady jsou i tak paradoxně velmi chladným a jakoby nezúčastněným (vzhledem k povaze Mnichovské dohody docela ironické, že) "dokumentem", kde se divák neobejde bez seznamovacích titulků se jmény. Nejsilnějším momentem obou dílů tedy zůstává scéna davového zpívání státní hymny, při jejímž sledování mnou projel poryv vlastenectví a národní hrdosti, podobně jako při záběru na naši vlající vlajku na vrcholu Kilimandžára ze Zikmundovy a Hanzelkovy Afriky. Otázka probouzení takového národního cítění je ovšem choulostivá. Německu se stala osudnou. ()
Související novinky
Otakar Vávra: 1911 - 2011
Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)