Ray

Tenhle film je prostě hereckým koncertem Jamieho Foxxe. Bez něj by byl to bylo tuctových 60%, protože scénář opravdu není nic světoborného, je hodně rozvláčný a nijak objevný, prostě průměrná Hollywoodská biografie. I když to obvykle nedělám, tak tady prostě nemůžu odolat a zvedám hodnocení JENOM za Jamieho výkon, který dosahuje opravdu těch nejvyšších kvalit. Jeho Oscar je skutečně zasloužený, ale nominace za nejlepší film byla naprosto zbytečná. (25.02.2006)

Tolik jsem toho o Rayovi před tím, než jsem vidět tuhle životopisnou záležistost, nevěděl. V podstatě jen to, že byl slepej a údajně vynikající muzikat, jehož tvorbu jsem nikdy nevyhledával. Ale tohle je totální pecka, která vybrala skutečně zajímavý milníky Rayova života (dětství před oslepnutím, ženy, rodina, drogy, koncerty, vydavatelství, boj proti segregaci atd.) a je zábavnej precizně natočenej. Jammie Foxx si Oskara zasloužil jako málokdo, už jen za to, jak se naučil na piano hrát a zpívat. Mimochodem výborná hudba a tvorbu Raye Charlese si určitě poslechnu komplet. (01.04.2013)

Vím o tom, že biografických snímků jsou mraky, ale jen ta vyvolená menšina opravdu stojí za to. Příběh Raye Charlese je jeden z nich. I když muziku, která jeho životem prostoupí zrovna v lásce nemám, na okamžik si ji v tomto filmu zamiluji. Jeho příběh je křehký jak domeček z karet. Člověk nikdy neví, co od něj čekat. Samozřejmě jako každá známá slavná postava minulosti prožívá to, čemu by se asi nevyhnul. Nebo se nevyhnul takřka nikdo. Nejlepší na tom, ale je, že se z toho dostal. Z toho všeho. Dokázal nemožné, založil kult a nechal ze sebe udělat legendu. Ray Charles je jedna z mála postav z hudební branže, která si opravdu zaslouží respekt. O to víc respektuji Jamie Foxxe, který se s rolí popral a věřím, že mu nikdy z beder nezmizí. On se s ní zžil, tak neskutečným způsobem, že jsem chvilku před sebou opravdu sledoval slepého herce, který bezmocně poslouchá zvuky okolí. Jak říkám, Ray je jeden z mála opravdu těch fantastických filmů života, které utečou jako voda. Oskara si Jamie zasloužil naprosto oprávněně, když už ne samotný film. Rozhodně na to minimálně měl. Já se musím přiznat, že jsem po prvém shlédnutí filmu byl naprosto unešen a unáším se na té vlně dál a dál... --- Georgia, on my mind (20.01.2008)

Ne tak dobre jako Walk the line, ale presto velmi povedenej zivotopisnej snimek. Nejvetsi problem je v tom, ze ackoliv byl Ray urcite velka hvezda, jeho pribeh nejak zvlast originalni neni, vypracoval se z niceho, velka slava, drogy, krize, opet slava. Je sice fakt, ze to takle bylo, ale nemuzu si pomoct, takle to ma skoro kazda hvezda, jedinej rozdil je v tom, ze je Ray slepej. Takze zacatek a konec sou perfektni, ale cast, kdy jen jezdi po turne se dost opakuje a furt je to o tom samym, tolik turne sem rozhodne videt nemusel, nejaky vyhodit a dat film na dve hodiny, mohlo to bejt jeste lepsi. Dalsi duvod, proc je Walk the line lepsi, je hudba. Rayuv styl fakt naprosto vubec neposloucham a i kdyz tri, ctyri pisnicky byly fakt dobry, celkove mi na tom neprislo nic moc tak vyjimecnyho. Navic se u hrani Jamie Foxx neustale divne klepal, jako kdyby byl na tom heraku furt. Nicmene je mi jasny, ze to delal i pravej Ray. Foxx je tu naprosto uzasnej, oskara si fakt zaslouzil. Nevidet Walk the line, asi bych dal 5*, ale takle jen 4*. (13.02.2007)

Nominácia na Oscara za najlepší film je čisto politická záležitosť. Film je precízne nakrútený, hudobné čísla skvelo zostrihané a Jamie Foxx geniálne reflektuje všetky fyzické i psychické polohy jeho postavy. Ale samotný scenár by bez neho a kameramana pri svojej dĺžke uspal aj nadopovaného Raya Charlesa. Pekná pamiatka veľkému hudobníkovi (v ktorej si nájdete i paralely s vlastným životom), no k veľkému filmovému zážitku má ďaleko. (09.02.2005)