Znovuzrození

První část filmu, která se nese v duchu psychothrilleru/sci-fi, je naprosto dechberoucí. Frankenheimer předkládá neskutečně inventivní a neotřelé záběry (nevěděl jsem, že GoPro vymysleli již v 60. letech) a celá pasáž jako by byla natočena "Hitchcockem na Temné straně síly". Pak ale Randolph prodělá přeměnu, na scénu přijde Hudson a najednou jde o zcela jiný film. Načne se znatelně filozofická hippie část (nesmyslně ovlivněno dobou), jež připomíná odstředěný Easy Rider vyprávěný dědkem za zenitem, kde se řeší "konzum vs svoboda", ztracené mládí, životní úděl, korporátní Amerika atd. A pak najednou v momentě, kdy jsem již začal lámat hůl, se vše vrátí do kolejí úvodní části a opět jsme vrženi do hutné svíravé atmosféry, abychom byli svědky cynicky tvrdého, černohumorného konce. Těžko tedy nějak konzistentně hodnotit, nicméně za výkon Murraye Hamiltona při setkání Arthura a Charlieho v úplném závěru filmu se přikláním k silnější možnosti.. (22.02.2015)

Niekedy ísť si za svojim snom tak úplne nestačí, pokiaľ nemá človek možnosť voľby. Na nápravu však už môže byť neskoro. Výborne zrežírovaný film s pekným a príhodným čiernobielym prevedením, pričom príbeh v zlomových chvíľach veľmi účinne dopĺňa aj hudba. Temná a depresívna rozprava o ľudskom spoločenstve. 75/100 (21.12.2015)

Už od úvodních titulků je jasné, že tohle bude jeden z těch těžkotonážně podivných filmů. Výkon Rocka Hudsona je super a je zajímavé, jak se tam střídá nálada a prostředí. Od sci-fi nálady ze začátku, přes pohanskou veselici alá Wicker man (fakt jsem měl chuť se sebrat a jít na vinobraní) po bohémskou party a vše spěje k cynickému konci. Paranoidní atmosféra je ale přítomná neustále. (15.04.2012)

Veľmi originálny nápad, ktorý sľuboval prepracovanejší scenár a podľa mňa aj iný typ spracovania. Frankenheimer to trochu prestrelil s tým artovým chladným vizuálom a nedokázal ma do svojho scifi sveta emocionálne vtiahnuť, ako sa mu to podarilo jeho inými filmami. Film si už príliš nepamätám, takúto ťažkú látku asi treba vidieť viac krát a možno potom pozmením názor. Zatiaľ ale iba za tri vychladnuté artové hviezdy. (27.06.2012)

Presne, ako som sa intenzívne nechával unášať na atmosfére The Manchurian Candidate z roku 1962, práve od Johna Frankenheimera, kde bol dôraz kladený na maximálny účinok desu, tak to isté platí aj pre tento počin s Rockom Hudsonom v hlavnej úlohe, kde sa čudujem, čo ho presvedčilo ísť do tohoto projektu, ktorý na mňa pôsobil tak duševne nevyrovnane, že mal som problémy pri niektorých scénach sa jednoducho na to celé vykašlať. Pomerne silné scény, sprevádza určitá kontroverzia ( za všetko vraví scéna zo suda, či záverečná, posledná ... ), ktorá vo mne vzbudzovala otázniky preto, ako po celý čas pracuje scenár, ktorý si dovolí urobiť hocičo a herci sú toho doprovodom, ktorí ma úprimne desili, čo Rock je v tom zainteresovaný až tak, že by rád začal opäť znovu, ale ... V dnešnej dobe nie sú účinky také, ktoré by diváka zrazili k zemi, ale ja som sa dobrovoľne odhodlal podstúpiť toto riziko, ktoré mňa osobne vydesili, až to nie je pekné, lebo tá atmosféra a kamera Wong Howa, je dokonalá v zachytení strachu a hrôzy, ktorá funguje v tomto prípade tak, ako som chcel, čo povyšujem toto Frankenheimerovo temné dielo k povinným skúškam napätia, že niekedy samotný majster Alfred Hitchcock by sa červenal a prikývol by na výborne odvedenú prácu !!!! (01.06.2014)