Hranice života

Totálne prekvapenie. Že týto herci a práve režisér oskarového filmu Ples príšer (2001) natočia totálnu haluz, kde až do samého záveru netušíme o čo ide. Sam (Ewan McGregor) je psychiater ku ktorému príde mladý chalan Henry (Ryan Gosling) a oznámi mu, že na svoje 21 narodeniny sa presne o pol noci zastrelí. Prečo to chce urobiť, veď život dokáže byť tak krásny, ako hovorí Lila (Naomi Watts), bývalá Samova pacientka jeho terajšia veľká láska. Prečo Henry tvrdí že jeho rodičia sú mŕtvy, keď to vôbec nie je pravda. A pri Henryho slovách „Kto vie, aké je to tam na druhej strane?“ mi prebehli po chrbte zimomriavky, ako už dávno pri žiadnom horore. Jednotlivé scénky sú pospájané plynulými zábermi, aké sme už síce videli v pár filmoch no nie tak často aku tu. Prostredie filmu, hudba – zaznie tu napr. song z Animatrixu, a dialógy ktoré v istých častiach nedávajú zmysel a ani hlavné postavy ich nechápu, to všetko naznačuje že skutočnosť je iná, úplne iná (09.01.2006)

SVĚT JE JEN ILUZE…. Kamera, střih i hudba vytvářejí paranoidní atmosféru. Samozřejmě spolu s příběhem. Pohybujete se v jiném světě, nevíte KDE a KDO jste. Nechápete, tušíte, ale nejste si jistí. NIČÍM a NIKÝM. A přitom je to tak prosté. M.Forster si s námi hraje. A jde mu to moc dobře! Přijímám jeho hru a bez filozofických myšlenek jsem schopen konzumovat a bavit se na zajímavých hereckých výkonech, scénáři a hlavně netradičním zpracováním. Jde zde KONEČNĚ o něco jiného. A MOC ZAJÍMAVÉHO… (17.03.2008)

Hranice života je dílo v jádru poměrně jednoduché, ale s obalem tak obtížným k rozlousknutí, že zamotá hlavu snad všem. Dějová linka těží možná až příliš z toho, že diváka zaměstná snaha o pochopení filmu více než děj samotný. Přílišná závislost na pointě se pak projeví také v tom, že po jejím odhalení působí film najednou o poznání méně zajímavě - to je faktor, který Hranice života nejvíce odlišuje od filmů Davida Lynche, neboť ty tímhle neduhem zpravidla netrpí. Na druhou stranu je příjemné, že film nám v průběhu předhodí několik (více či méně) falešných indicií, dokáže si s námi hrát a v neposlední řadě svou podivnost také adekvátně podpořit povedenými vizuálními hrátkami... 6/10 (04.11.2013)

Viděl jsem v poslední době řadu mysteriózních filmů, které jsem nedokázal skousnout ani s přimhouřením obou očí. Hranice života je kupodivu nejen funkční, ale řekl bych přímo skvělá. Výborné sladění hudby, kamery, filmových efektů a hereckých výkonů do snímku, který má atmosféru a smysluplný dobře vygradovaný scénář. Takhle na mě v rámci žánru zapůsobily snad jen některé ranné lynchovky, ale proti nim má Fosterovo drama racionálnější pointu. Je to ten druh filmu, který stojí za to nejen vidět dvakrát, ale dokonce je možné si vychutnat se znalostí pointy řadu scén z filmu lépe a je možné se k němu stále vracet. Obsazení špičkových a známých herců se vyplatilo, tohle je prostě žánrová chuťovka, kde mi zpětně vadí snad jen dvě scény, které toho prozrazují víc, než by bylo záhodno. Celkový dojem: 95 %. (13.04.2011)

(29%) Hranice živote je u mě na CSFD hodnocena hranicí 1 a 2*. Bohužel, volím tu nižší. Celé mi to nesedlo a nejsem si ani jistý, že jsem jej celé pochopil. V cca 40 minutě jsem si udělal pauzu a dal si asi půlhodinový šlofíček. Poté jsem pokračoval a nic se bohužel nezměnilo. Má to svojí skleslou atmosféru, která mě nebavila a i trochu deptala. Ale furt jsem svojí realitu vnímal racionálně než ti dva herci Ewan McGregor a Ryan Gosling. Jediný klad vidím v tom McGregorovi, který zahrál solidní výkon. Gosling mě zde nebavil a ani nikdo a nic dalšího. Pointu jsem pochopil asi tak napůl, ale celkově mi to přišlo jako ztráta času, nudil jsem se, šlo to celé mimo mě. Tečka. (24.11.2020)