Reklama

Reklama

Hoří v Paříži?

  • Česko Hoří už Paříž? (více)
Francie / USA, 1966, 175 min

Režie:

René Clément

Kamera:

Marcel Grignon

Hudba:

Maurice Jarre

Hrají:

Jean-Paul Belmondo, Charles Boyer, Leslie Caron, Jean-Pierre Cassel, George Chakiris, Bruno Cremer, Claude Dauphin, Alain Delon, Kirk Douglas, Glenn Ford (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Významný francouzský režisér René Clément se ve své práci pravidelně a systematicky vracel k událostem druhé světové války. Film Paris brûle-t-il? byl natočen v průběhu roku 1966 jako téměř tříhodinový epos o hrdinství Francouzů v době osvobozovacích bojů v srpnu 1944. Výrobu filmu zaštítila americká společnost Paramount Pictures, ale hlavní osobností u vzniku filmu byl významný francouzský producent Paul Graetz, nositel Řádu Čestné legie, který však zemřel náhle na infarkt hned v počátku natáčení. Film byl kvůli použití autentických záběrů z konce války natočen celý černobíle. Žádný ze zúčastněných herců nedostal vzhledem k typu snímku a obrovskému množství hrajících nijak velký prostor, nicméně objevila se zde řada významných osobností francouzského, amerického i německého filmu. Film nezískal sice žádná ocenění, ale ve dvou kategoriích byl nominován na Oscara, skladatel Maurice Jarre byl nominován na Zlatý glóbus za hudbu. Ve francouzské kinematografii má film Paris brûle-t-il? značný význam jako historicky věrný opus oslavující Francii a Francouze na sklonku války. Oceňován byl však především odborníky, zatímco diváci v kinech upřednostňovali v případě válečných filmů spíše veseloherní žánr, což dokládá podstatně větší úspěch komedie Velký flám, která měla premiéru o měsíc později. René Clément se pak již nikdy do podobně ambiciózního projektu nepustil, mimo jiné proto, že z hlediska finanční návratnosti film rozhodně nesplnil vkládaná očekávání. (argenson)

(více)

Recenze (34)

Blofeld 

všechny recenze uživatele

Mám dojem, že o něco podobného usiloval Otakar Vávra o let později v Osvobození Prahy - ovšem zatímco jeho snímek je nepřehledný, přepatetizovaný a mizerně napsaný, HOŘÍ PAŘÍŽ? Reného Clémenta je i přes širokou škálu postav a dějových linií naprosto nematoucí, patetický je jen zdravě a navíc působí poměrně autenticky. Scénář Gora Vidala a Francise Forda Coppoly není žádné literární veledílo, ale napsaný je rafinovaně. Řada osobností francouzského a amerického filmu se objevuje převážně v malých rolích, kde buď mají, nebo také nemají co hrát - největší pozornost tak strhává stabilně skvělý Gert Fröbe v roli německého generála. To je další velký klad filmu - co do postav není vůbec černobílý a stereotypní; ne každý Němec je zlý, ne každý Francouz dokonalý. Dále tu máme skvělou hudbu Maurice Jarra, rafinovaně využívající motivy z Marseillaisy, aby ji na konci nechal naplno vypuknout a capella v podání běžných lidí z ulice. Závěrečné symbolické rozeznívání zaprášeného zvonu je velkým filmovým okamžikem, ovšem daleko více na mě o chvíli dříve zapůsobila drobná scénka, ve které spojenečtí vojáci jdou z oken bytu přívětivé staré dámy (dokonalá Germaine de France) ostřelovat německou jednotku a ona se na ně s šálkem kávy v ruce a nadšením v očích dívá. Nebo ještě předtím kouzelná rolička Simone Signoretové coby majitelky kavárny. Podařený historický opus, který v našich podmínkách stále chybí. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Honosne obsadené vojnová dráma v boji o záchranu Paríža, aj keď tie najväčšie hviezdy majú iba pár štekov. Zlyháva však v totálne premrštenej stopáži, v ktorej priestor dostáva predovšetkým domáci odboj aj so svojim skupinkovaním a historickými postavami, ktoré divákom neznalým francúzskej odbojovej histórie toho veľa nepovedia. Žiadne hlavné postavy, len veľké množstvo malých a menších. Mínusom sú aj dobové dokumentárne scény, ako keby chceli tvorcovia na niečom ušetriť. Aj preto bude film hodnotný predovšetkým pre vojnofilov. Pas ()

Reklama

MrPierc 

všechny recenze uživatele

3 hodinová rekonstrukce o dramatickém osvobození Paříže. Jeden z největších historických pokladů Evropy měl být kompletně zničen, ale naštěstí se spojenci rozhodli město na poslední chvíli osvobodit. Hra o čas a o životy ve jménu symbolu Francie. První polovina je roztahaná a teprve si režisér rovná nohy pro výskok do výšin dramatičnosti. Pak už se to jen zlepšuje a napětí se mísí s hrdostí a těly padlých hrdinů, kteří se snažily za každou cenu porazit německé zlo. Filmu velmi pomáhají doplňující historické záběry z opravdového dění. Finále je smutné i plné pocitu štěstí, že bylo konečně zlo vymíceno a hrdost z filmu tepe jako zplašené srdce francouzského národa. Ta radost z vítězství mě nakazila i když nejsem Francouz, ale vždy mě nadchne odplata vůči trýzniteli. Příběh je sice sice někdy romantizovaný, ale finále to smaže. Je zde mnoho slavných hereckých legend, jen ten anglický dabing byl otřesný, protože vůbec nepadnul na výslovnost herců (bohužel jinou verzi jsem neměl možnost sehnat). ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Ve filmu hrají epizodní role největší francouzské, ale i americké hvězdy své doby, takový velikáni a oni tam maj mají třeba jen dvě minuty třeba Kirk Duoglas nebo Alian s Belmondíkem tam mají společnou scénu trvající cca 30 sekund, nicméně není se čeho bát, film i přes svou délku vůbec nenudí. Samozřejmě být Francouz a znát všechny detaily a významné osoby jejich pařížského povstání užil bych si film do absolutní mrtě, ale to není chyba filmu. Film poměrně reálně vypráví o tom jak probíhalo pařížské povstání, strach reálné umrtí, kvalitní dialogy, nejvíc mě dostal, když jeden z velitelů odboje říká spojeneckým důstojníkům, že když nepřijdou Paříži na pomoc tak jim to nikdy nezapomenou, nikdy. Byla to velmi dramatická scéna a já si při té scéně vzpoměl na 1938, taky vám to nikdy nezapomenu. V některých ohledech mě situace v Paříži připomínala totžnou situaci v Praze o rok později jen s tím rozdílem, že přebírání prefektury mě tady přišlo až příliš snadné. Možná se mohl film více zaměřit i na politickou roztříštěnost odboje. Líbilo se mě jak němečtí důstojníci nebyli znázorněni jako stroje bez vlastních myšlenek a o vůdcově rozkazu vymazat Paříž z povrchu zemského měli své pochybnosti. Je super vidět, že Francie na téma válka válí nejen v sektoru komedie, ale i v sektoru drama. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Byl jsem na tenhle film hodně zvědavý. Uživatel Enšpígl mi totiž doporučil francouzský válečný velkofilm, o kterém jsem neměl tucha, a na kterém spolupracovali i největší americké filmové postavy tehdejší doby. K dobrému velkofilmu ale v případě tohoto filmu chybělo docela dost. Chápu třeba, že producenti Amíci chtěli film v angličtině. V tu chvíli ale celý pařížský odboj mluví anglicky a mně to prostě přijde hrozně divný. Kór, když vím, jak nacionalistický francouzský lid je. Takže aby toho nebylo málo, vynahrazují si to v jednotlivých scénách, kde představují nekonečnou chrabrost. Zrovna škoda, že na začátku války během Mnichovské dohody jim tahle chrabrost chyběla. Na druhou stranu je hezké sledovat největší herecké persóny tehdejší doby. Nicméně co naplat, i přes to, že některé scény navozují solidní epičnost, to nejlepší ve filmu si připravil generál von Choltitz, který hodně rychle pochopil, co to znamená ve válce prohrát. A proto Paříž Němci nikdy nezbombardovali. ()

Galerie (57)

Zajímavosti (8)

  • Režisér René Clément neústale trpěl strachem z filmu s tak obrovským rozpočtem a výpravou, přičemž se údajně občas hroutil. Paradoxně si tak zadělal na nevraživost s Orsonem Wellesem, který mu tento projekt záviděl. Ten pak nazvdory znalosti francouzštiny mluvil na Clémenta jen anglicky přes tlumočníka. (Martensson35)
  • Nabídku na roli ve filmu dostal také Yul Brynner. Ten za války pracoval v Armádní tiskové kancéláři jako rozhlasový komentátor pro francouzské vysílání. (Martensson35)
  • Název filmu je podle mnohých zdrojů odvozen z telefonického spojení mezi Adolfem Hitlerem, náčelníkem operačního štábu německých ozbrojených sil Alfredem Jodlem a vrchním velitelem německé posádky v Paříži generálem von Choltitz. Větou "Brennt Paris?", tedy "Hoří Paříž?", se Hitler v telefonu hystericky dožadoval odpovědi na to, zda byl vykonán jeho rozkaz k úplnému zničení města. Generál von Choltitz příkazu neuposlechl, volil porušení vojenské povinnosti tam, kde byla poslušnost nečestná, za což ho Francouzi uznávájí. (vangobseck)

Související novinky

Zemřel herec Jean-Louis Trintignant

Zemřel herec Jean-Louis Trintignant

17.06.2022

Francouzská i světová kinematografie v pátek přišla o další velkou filmovou hvězdu, ve věku jednadevadesáti let totiž ve francouzském městě Uzès zemřel držitel ceny César, Zlaté palmy z Cannes i… (více)

Zemřel herec Michael Lonsdale

Zemřel herec Michael Lonsdale

22.09.2020

Ve věku 89 let zemřel v pondělí v Paříži filmový a divadelní herec Michael Lonsdale. Informaci předala zpravodajská televize BBC s odkázáním na jeho agenta. Britsko-francouzský herec se narodil v… (více)

Reklama

Reklama