Hoří v Paříži?

Mám dojem, že o něco podobného usiloval Otakar Vávra o let později v Osvobození Prahy - ovšem zatímco jeho snímek je nepřehledný, přepatetizovaný a mizerně napsaný, HOŘÍ PAŘÍŽ? Reného Clémenta je i přes širokou škálu postav a dějových linií naprosto nematoucí, patetický je jen zdravě a navíc působí poměrně autenticky. Scénář Gora Vidala a Francise Forda Coppoly není žádné literární veledílo, ale napsaný je rafinovaně. Řada osobností francouzského a amerického filmu se objevuje převážně v malých rolích, kde buď mají, nebo také nemají co hrát - největší pozornost tak strhává stabilně skvělý Gert Fröbe v roli německého generála. To je další velký klad filmu - co do postav není vůbec černobílý a stereotypní; ne každý Němec je zlý, ne každý Francouz dokonalý. Dále tu máme skvělou hudbu Maurice Jarra, rafinovaně využívající motivy z Marseillaisy, aby ji na konci nechal naplno vypuknout a capella v podání běžných lidí z ulice. Závěrečné symbolické rozeznívání zaprášeného zvonu je velkým filmovým okamžikem, ovšem daleko více na mě o chvíli dříve zapůsobila drobná scénka, ve které spojenečtí vojáci jdou z oken bytu přívětivé staré dámy (dokonalá Germaine de France) ostřelovat německou jednotku a ona se na ně s šálkem kávy v ruce a nadšením v očích dívá. Nebo ještě předtím kouzelná rolička Simone Signoretové coby majitelky kavárny. Podařený historický opus, který v našich podmínkách stále chybí. (20.03.2009)

Honosne obsadené vojnová dráma v boji o záchranu Paríža, aj keď tie najväčšie hviezdy majú iba pár štekov. Zlyháva však v totálne premrštenej stopáži, v ktorej priestor dostáva predovšetkým domáci odboj aj so svojim skupinkovaním a historickými postavami, ktoré divákom neznalým francúzskej odbojovej histórie toho veľa nepovedia. Žiadne hlavné postavy, len veľké množstvo malých a menších. Mínusom sú aj dobové dokumentárne scény, ako keby chceli tvorcovia na niečom ušetriť. Aj preto bude film hodnotný predovšetkým pre vojnofilov. Pas (11.11.2021)

3 hodinová rekonstrukce o dramatickém osvobození Paříže. Jeden z největších historických pokladů Evropy měl být kompletně zničen, ale naštěstí se spojenci rozhodli město na poslední chvíli osvobodit. Hra o čas a o životy ve jménu symbolu Francie. První polovina je roztahaná a teprve si režisér rovná nohy pro výskok do výšin dramatičnosti. Pak už se to jen zlepšuje a napětí se mísí s hrdostí a těly padlých hrdinů, kteří se snažily za každou cenu porazit německé zlo. Filmu velmi pomáhají doplňující historické záběry z opravdového dění. Finále je smutné i plné pocitu štěstí, že bylo konečně zlo vymíceno a hrdost z filmu tepe jako zplašené srdce francouzského národa. Ta radost z vítězství mě nakazila i když nejsem Francouz, ale vždy mě nadchne odplata vůči trýzniteli. Příběh je sice sice někdy romantizovaný, ale finále to smaže. Je zde mnoho slavných hereckých legend, jen ten anglický dabing byl otřesný, protože vůbec nepadnul na výslovnost herců (bohužel jinou verzi jsem neměl možnost sehnat). (28.05.2013)

Ve filmu hrají epizodní role největší francouzské, ale i americké hvězdy své doby, takový velikáni a oni tam maj mají třeba jen dvě minuty třeba Kirk Duoglas nebo Alian s Belmondíkem tam mají společnou scénu trvající cca 30 sekund, nicméně není se čeho bát, film i přes svou délku vůbec nenudí. Samozřejmě být Francouz a znát všechny detaily a významné osoby jejich pařížského povstání užil bych si film do absolutní mrtě, ale to není chyba filmu. Film poměrně reálně vypráví o tom jak probíhalo pařížské povstání, strach reálné umrtí, kvalitní dialogy, nejvíc mě dostal, když jeden z velitelů odboje říká spojeneckým důstojníkům, že když nepřijdou Paříži na pomoc tak jim to nikdy nezapomenou, nikdy. Byla to velmi dramatická scéna a já si při té scéně vzpoměl na 1938, taky vám to nikdy nezapomenu. V některých ohledech mě situace v Paříži připomínala totžnou situaci v Praze o rok později jen s tím rozdílem, že přebírání prefektury mě tady přišlo až příliš snadné. Možná se mohl film více zaměřit i na politickou roztříštěnost odboje. Líbilo se mě jak němečtí důstojníci nebyli znázorněni jako stroje bez vlastních myšlenek a o vůdcově rozkazu vymazat Paříž z povrchu zemského měli své pochybnosti. Je super vidět, že Francie na téma válka válí nejen v sektoru komedie, ale i v sektoru drama. (26.12.2013)

Byl jsem na tenhle film hodně zvědavý. Uživatel Enšpígl mi totiž doporučil francouzský válečný velkofilm, o kterém jsem neměl tucha, a na kterém spolupracovali i největší americké filmové postavy tehdejší doby. K dobrému velkofilmu ale v případě tohoto filmu chybělo docela dost. Chápu třeba, že producenti Amíci chtěli film v angličtině. V tu chvíli ale celý pařížský odboj mluví anglicky a mně to prostě přijde hrozně divný. Kór, když vím, jak nacionalistický francouzský lid je. Takže aby toho nebylo málo, vynahrazují si to v jednotlivých scénách, kde představují nekonečnou chrabrost. Zrovna škoda, že na začátku války během Mnichovské dohody jim tahle chrabrost chyběla. Na druhou stranu je hezké sledovat největší herecké persóny tehdejší doby. Nicméně co naplat, i přes to, že některé scény navozují solidní epičnost, to nejlepší ve filmu si připravil generál von Choltitz, který hodně rychle pochopil, co to znamená ve válce prohrát. A proto Paříž Němci nikdy nezbombardovali. (14.03.2016)