Zákony pohybu

Jakkoliv cenzura prosadila v případě tohoto seriálu svou, podařilo se jeho autorům Lumíru Dvořákovi a Miloši Smetanovi "propašovat" do vodotoku frází až nečekaně velkých množství dokumentárně a zčásti i umělecky cenných scén a výstupů, které ve své době měly až burcující podtext svou syrovostí a věcností. Mnohé z toho, co nás dnes trápí. má právě tady své kořeny. Tehdy byly nenápadné, dnes zápasíme s mnohdy neproklestitelnou džunglí. (25.03.2008)

Méně známý seriál Evžena Sokolovského, pod jehož scénářem tentokrát není podepsán Jaroslav Dietl. Nejvíce to asi připomíná Inženýrskou odyseu, ale je to mnohem menší sranda. Moc se nepovedlo ani obsazení hlavního hrdiny Viktorem Vrabcem, který celou dobu působí hrozně unyle a tváří se jakoby právě kadil ježky. V té své unylosti hravě překonává i Zdeňka Buchvaldka v roli Františka Bavora z Muže na radnici, a to už je co říct. (20.01.2019)

Naprosto famózní kousek opět z pera soudruha pod taktovkou p. Sokolovského. Každý ať si říká kdo chce, je mi to fuk. V téhle době se točily top seriály. Výčet hereckých es je zde super. Počínaje pro mě milým překvapením v podání V. Vrabcem kterému jsem nevěřil jakožto nástupce M.Růžka ale opravdu mile překvapil přes výborného Valu, Štěpničku, Ráže, Munzara, Somra a konče milým Filipovským :-)). Nemohl sem se prostě odtrhnout od tv. Pecka!!! (20.01.2019)

Je celkem zajímavé sledovat realitu socialistického podniku z doby kulminující normalizace. Tedy zajímavé by to bylo, kdyby v hlavní roli byl nějaký herec, který umí emoce vyjadřovat i jinou formou, než intenzitou cenění zubů. V posledním díle už jsem o Vrabcovy zuby měla vážně strach. Tedy ne že by mi nějak záleželo na jeho chrupu, ale pojala jsem neblahé tušení, že Vrabcovy zuby opustí jeho ústní dutinu a vydají se samostatně do života. Při představě, že budu s Vrabcovým chrupem sdílet jednu místnost, se mi neudělalo nejlépe. Seriál bych doporučila nikoliv zájemcům z řad topenářů a přidružených profesí, ale především dentistům jako studijní materiál, jak moc dokáže jedinec mužského pohlaví vycenit svůj chrup, aniž by se cítil v ohrožení. Co by Vrabec dělal, kdyby se ohrožen cítil, raději nedomýšlím. (16.09.2019)

Při výlovu starých seriálů další překvapení. Rok 1978, Sokolovský, nízké hodnocení. Čekal jsem normalizační agitku, ve které všichni svorně budují ráj na zemi, a nestačil se divit. Opravdu tohle mohlo tehdy vzniknout? Pro socialistickou fabriku je příliš mnoho zakázek problém, málo zakázek je taky problém, nejsou suroviny, nejsou, lidi, není nic. Nefunguje plánování, schopné odborníky dusí neschopné vedení, ředitelé jednotlivých podniků jsou buď zkostnatělí páprdové nebo hajzlíci, kteří si vzájemně hází klacky pod nohy, zespoda fabriku rozkládají vychytralí nemakačenkové a rozkrádají různí šmelináři. A neschopní straničtí papaláši věci spíš komplikují než řeší. A v tom marastu se pár lidí snaží dělat poctivě svou práci. Osobní a rodinné linky jednotlivých postav jsou tentokrát osekány na minimum, takže místo košaté mozaiky, která by děj zpomalovala je tu překvapivě syrový příběh, který si i díky omezené a pevně stanovené délce udrží svižné tempo, gradaci i napětí. Osekat z toho ty ideologické kulisy a propagandistická klišé, vychytat scénáristé a dramaturgické přešlapy, mohlo by to nejspíš fungovat i dnes. Pro mě s přimhouřením oka povedený seriál. (22.09.2019)