Uvnitř tančím

Mě se tento film líbil moc. Příběh o dvou vozíčkářích mě bavil, ale občas jsem měl dojem, že je vše uměle vykonstruované, aby se dal film vyprávět. Oba postižení měli přesně opačné problémy, jinak by se nemohli tak skvěle doplňovat. Nemůže mluvit, druhý v pohodě, nemůže se hýbat, druhý relativně v pohodě atd. Jinak ale dobré herecké výkony a skvěle napsaný scénář. 85% (15.01.2013)

Celý film jede podle tradičního, snadno předvídatelného, schématu (konfrontace živelného, vzdorovitého jedince, jenž nemá co ztratit a svým postojem, nadneseně řečeno, osudově ovlivní a posune dál druhého). Inside I'm dancing pojednává o vážném postižení a O'Donnell mohl velice snadno sklouznout k patosu, ovšem z mého pohledu se úspěšně drží těsně před onou citlivou hranicí. Osobně jsem se častěji smála než dojímala. Navíc mě film i přiměl dohledat si, o čem že ta Duchenne svalová dystrofie je a mohu jen smeknout klobouk, jak citlivě bylo s látkou naloženo. Pročež Rorymu a spol. odpouštím jistou šablonovitost charakterů i značné zjednodušení praktických otázek, které mi občas odváděly myšlenky poněkud šejdrem (ve stylu "jak kluci mohli zvládnout tohle a tamheto nebo jak ta roštěnka hnedle všechno dělala s jistotou zkušené ošetřovatelky" apod). No, nakonec moje zalíbení v Jamesi McAvoyovi samozřejmě taky udělalo svý.... (nehledě na skvělého Stevena Robertsona, jenž McAvoye snad i zastínil, přestože jeho role nebyla tak divácky vděčná). (17.02.2013)

Ani mě tak nedostal příběh, jako jsem se nestačila divit neuvěřitelným hereckým výkonům. Prostě ty by si zasloužili potlesk ve stoje....... (17.03.2013)

Dosť flustrujúci pokus sa začleniť do života aj s hendikepom... Moj názor je taký že to nieje možné čo potvrdil aj tento snímok. Je to dost emotívne, prvá tretina trošku chladná a ničím zaujmavá ale nakoniec z toho bol celkom pekný príbeh. Neodporúčam na to pozerať ak trpíte depresiami. (24.04.2013)

Rory O'Shea je docela vtipná i protivná postava. Určitě zábavná. Ale vadil mi ten hrozný patos. Ta kýčovitost, sentimentalita. Vím že filmový fanoušci si na tohle zřejmě potrpí, jenže já nejsem filmový fanoušek. Trochu vtipné to bylo, docela i nápadité co se příběhu týče. Ale za prvé mě nijak nefascinoval herecký výkon Stevena Robertsona, a za druhé mě nedokážou rozplakat vykonstruované příběhy které přesně vědí na které citlivé místo uhodit, a tak své protagonisty zasadí do kolečkových křesel. Svým způsobem jistě zajímavé, ale na druhé straně také docela laciné. Možná na první zkouknutí to někoho zaujme - mě třeba ano. Ale nijak dál to nezasahuje, po druhé už mě to ani moc nebavilo. Určitě ne na 300tý nejlepší film. (31.08.2013)

Dobře vystihnutá touha po životě za každých okolností. Čekal jsem ubrečené drama a dostal film prodchnutý černým humorem, který až ke konci sklouzne do temnějších vod. Ale tak už to na světě chodí... Film, který vás postaví znovu na nohy v okamžiku, kdy si budete myslet, že již nemůžete. (29.10.2013)

Milé, hezké, smutné. Bez patosu, bez tlaku na diváka, aby bulil jen proto, že hrdinové jsou na kriplkárách. A Steven Robertson zahrál Michaela opravdu výborně. (28.10.2014)

S rukou na srdci říkám "Rory O'Shea is here". Bylo to tak smutně krásné, že mě to doslova nakoplo. Kolikrát si ani neuvědomujeme, jak jsou pro nás naprosto banální věci automatické. Jak si často nedokážeme vážit vlastního života, toho, že chodíme, mluvíme, můžeme se hýbat. Rory byl rebel, nepodřídil se svojí nemoci, pral se se svým handicapem, jak nejlépe uměl, bral život takový, jaký je a nevzdával se a hlavně si ho užíval! A svojí jiskrou, svým odhodláním, pomohl dalšímu klukovi bojovat a žít. Bavilo mě to a uvnitř jsem tančila spolu s nimi. Viděno v rámci dubnové Challenge Tour 2015 - 30 dní se světovou kinematografií. (15.04.2015)

Tak skvělý mi to nepřišlo. Není to tak jemný jako Nedotknutelní, spíš je to jen taková nevypiplaná verze. McAvoy je fajn, ale je to tak průměrný, ničím nezajímavý drama, že si ho za nějaký čas nebudu vůbec pamatovat. (26.11.2021)

Dojetí, zamyšlení a smích. Pocity, které mě provázely tímto filmem. (07.05.2022)

Co byste si pouštěli film o dvou mrzácách, jednom až příliš suverénním a druhým, co zase místo řeči jen tak nesrozumitelně mumlá? Vždyť přece víte, jak vydírající to bude. A ta hodnocení kolem, to je jen lidem blbé dát malou známku filmu o postižených mladících, kteří by si rádi užívali života... Jasně, rozumím vašemu názoru - jenomže Uvnitř tančím je film tak silný, dobře napsaný a skvěle zahraný, že radím zahodit všechny hloupé předsudky a nechat se pro jednou pořádně dojmout. Ta katarze je totiž v prvních chvílích až nepříjemně silná. (25.01.2008)

Po shlédnutí tohoto filmu jsem jen upřeně koukal na titulky a dojetím jsem se skoro nemohl pohnout. Opravdu to byl pro mě jeden z nejsilnějších filmových zážitků. V závěru jsem brečel jak želva a husí kůži mám ještě teď... Nevím co dodat, skutečně mě to velmi zasáhlo a nejsem schopen dalších slov... (03.05.2008)

vinimocne od prvych sekund az do konca... (11.06.2008)

Pankáč kriplem...originální, geniálně zpracovaný motiv. Ze začátku jsem se děsil nějakého remaku Přeletu nad kukaččím hnízdem, ale nakonec jsem byl z omylu vyveden, spíše vykopnut. Od začátu do konce byl pro mě film hereckým koncertem a já se bál aby to někam nespadlo, ale naštěstí se tak nestalo díky McAvoyovi a tomu druhýmu týpkovi...ehm...Robertsonovi. Inside I'm Dancing je silný citový, a realistický snímek o přátelství a boji se systémem. Nevím co se k tomuto filmu dá říct víc, prostě zvedám palec a tleskám. Paráda! (19.07.2008)

Obrovsky silný příběh, nepopíratelně skvělé herecké výkony všech účastníků, ale "něco" mi tam chybělo. (06.09.2008)

ŽIVOT JE PĚKNÁ SVINĚ !!! James McAvoy už na začátku své kariéry, dost možná ve své životní roli. Těžko se mu to bude překonávat. Jeho sarkasmus linoucí se napříč filmem, při kterém mi mrzl úsměv na tváři, je zážitkem, který nepůjde z hlavy jen tak lehce vytěsnit. Steven Robertson předvádí rovněž obdivuhodný koncert, před kterým nezbývá než smeknout. V neposlední řadě pak nesmím zapomenout na "nepřehédnutelnou" Romolu Garai, která svou obětavostí, nadhledem a pravdivým přístupem zdravých lidí k handicepovaným, dotváří podivuhodný trojúhelník vyznačující se bojem proti nalinkované porážce, která se od lidí s postižením očekává - ať je situaci jakákoliv, ať to stojí co to stojí, oni jsou ochotní a připravení zaplatit jakoukoliv CENU, jen když budou moci žít jako ostatní !!! (10.01.2009)

100% (08.07.2009)

Jedním slovem vynikající, působí přirozeně, pravdivě, lidsky, je vtipný tam, kde má být. Podobný zážitek jako z filmu Čas probuzení (1990) - také doporučuji, pokud neznáte. Jednoznačných 5*, právem patří mezi zdejších TOP 200. (23.07.2009)

Na mě moc schematická slátanina sázející na kumulaci prvků, které se chytily v jiných snímcích - od "Přeletu nad kukaččím hnízdem", přes "Mojí levou nohu" nebo "Čí je to vlastně život" až po béčkové slzopudné uslintané cajdáky. Dohromady to však příliš nefunguje a navozuje dojem prvoplánovosti, třebaže úplně špatné to taky není. Když už se však snažíme bořit stereotypy, neměli bychom vytvářet jiné. (14.12.2009)

Krásný film, který ctí , že k tak silnému tématu nepřidává žádný balast, který by jeho hodnotu a sílu snižoval. Herecké výkony ve dvou hlavních rolích jsou snad nejdokonalejší, které lze vidět ve filmové tvorbě posledního desetiletí (vážně nepřeháním). Steven Robertson naprosto zazářil a hned se podívám, není-li k mání něco, kde by byl k vidění v nějaké jiné herecké poloze. (11.09.2010)