Dostaňte agenta Smarta

Smart není žádný idiot (jako třeba Drebin), jen tak trochu smolař a nadšenec, který svou horlivostí přitahuje trapasy všeho druhu, a to je, pokud jde o parodie, příjemná změna. Anne Hathaway je okouzlující, akce slušná, tempo nedá nudě šanci i když jednou dvakrát odněkud vykoukne. V podstatě slušný akční film osobitým způsobem vyšinutý ke komedii, kde humor sice není třeskutě burácivý, ale zato probublává každým okamžikem a každou chvíli vylétne nějakou tou vydařenou hláškou nebo scénou, ať už je to taneční scéna s tlustou dámou nebo psychologicky rozbor manželství, který položí na lopatky hromotluka, co z oka vypadl Čelisti, jenž svého času dával zabrat Bondovi. Příjemná zábava, která nenudí, neustále přikrmuje úsměv na tváři a když na to přijde, unese i reprízu. (26.04.2011)

„Neodsudzujem ťa. Jednoducho sa pýtam.“ V podstate to isté, čo JOHNNY ENGLISH: neveľmi dobrá paródia na bondovky s veľmi dobrým komikom bez dobrého scenára. Pokiaľ sa riešia zákulisné veci špionážnej organizácie (kto nechal v kopírke zaseknutý papier?), je to vtipné. Akonáhle sa rieši samotný prípad, ide to razantne dole. Ešte horšie sú romantické pasáže (skutočne nikdy neuverím, že by spolu skončili tak odlišní ľudia, ako sú Steve Carell a Anne Hathaway). Finálna akcia ma potom už len definitívne donudila k záverečným titulkom a bol som rád, že nevznikla dvojka. Každopádne, zopár scén malo niečo do seba (prerušované močenie, chlap v strome, „Nabudúce si vezmi SVOJ mobil.“). Nudu zlého scenára a často bezradného Carella (ktorý je vraj majster improvizácie, ale toto nemal šancu utiahnuť napriek tomu, že si sem dotiahol dedka z MALEJ MISS SUNSHINE Alana Arkina, s ktorým vtedy boli takí fantastickí) dokáže zahnať len nabúchaný kasting (Nate Torrence, Terry Crews, David Koechner, The Rock) a vtipné dialógy („To je tvoj názor.“ – „To nie je môj názor, ale lekársky fakt.“) a hlášky („Nechcem, aby ste sa mi tu bili kvôli kopírke. To robia v CIA.“). (28.05.2011)

Vkusná parodie na špiónské filmy je nedostatkovým žánrem – tahle vznikla na základě populárního seriálu z 60.let (prsty v něm měl mimo jiné i Mel Brooks), který se v našich končinách nikdy moc neuchytil, ale za oceánem platí za kultovní televizní záležitost. Jistý upozaďovaný agent-analytik sice nebyl až takový debil, ale jeho špionážní schopnosti stály za starou belu, takže jeho úspěchy byly spíše zásluhou štěstí a umu ostatních agentů (především krásné agentky 99 – tady v podání regulérní kočky Anne Hathaway). Zábava to je, ale je jí pohříchu málo. Respektive pouze v situacích, kdy kolem figurují vedlejší postavy nebo když je Maxwell Smart nablízku sličné kolegyni 99, s kterou se vzájemně špičkují a jejich hašteřivost prosluňuje celý film. Děj je slepencem všelijakých nápadů ve standardním balení (Amíci jsou ti hodní, Rusáci ti špatní), které příliš nedávají smysl. A právě proto, jak je děj prostý, tak o to větší nároky by měly být kladeny na scénář, režii a herce. Poslední dvě složky jsou v normě (u herců o to víc), jen scénář toho moc nenabízí. Párkrát se objeví originální vsuvka nebo slušivá improvizace, nicméně občas postavy jednají hodně zvláštně a nějaký ten smysl chování by tu s ohledem na samotnou historii agenta Smarta měl být. A ač se toho na plátně děje neustále hodně, jednotlivé miniepizodky začnou po čase nudit. A zákonitě musí být škoda, kolik potenciálu tu proteče kanálem. Každopádně řada jiných tvůrců by Smarta posunula do nesnesitelných hranic, plných trapných gagů, tady je několik náběhů do vyšší komediální společnosti. Navíc s výbornými herci i v těch nejniternějších rolích. Celovečerní Smart si na sebe navíc velmi slušně vydělal, takže kdo ví, jestli to nebylo první z řady setkání.. (18.09.2009)

Kdo by to řekl, že režisér přinejhorším naprosto příšerných a přinejlepším nadprůměrných komedií dovede přivést na svět film, v němž bude Steve Carell snesitelný a občas i vtipný? Já tedy rozhodně ne, zvlášť po zhlédnutí traileru poskládaného z doslova nejtřeskutějších gagů. Ale stalo se, a i když Travor Rabin buď nestydatě vykrádá sám sebe (Remember The Titans, Armageddon) nebo si občas vypůjčí něco od někoho jiného (třeba od Powella, aneb kdo si neždíbne do Bournea, nemůže dělat špionážní film, včetně komedií), scénář je prostě velmi lahodnou kombinací parafrází scén ze stařičkého seriálu o Maxwellu Smartovi, sexuálních výpadů Johnyho Brava, trošky starého dobrého groteskového ultranásilí, konverzačního humoru, a taky naprosto nemístných trapností a debilit velmi podměrečného kalibru na big hit, kterým by Smart s ohledem na velmi kvalitní technické provedení, osmdesátimegový rozpočet a obsazení vedlejších rolí chtěl být. Herci vůbec zachraňují ty méně vydařené atributy filmu - no řekněte, nevyměnili byste dost uhozený příběh za luxusní rozhovor s prezidentem sportovně nenávidějícím svého "vajse" anebo za potrestaný strom podezřele podobný Billu Murrayovi? Nevyměnili, že, a dobře děláte, protože třeba na takové taneční číslo s dvousetkilovou matronou, navíc oživené trochou těch zvláštních efektů, je to pořád málo (a přece, ten fakáč na závěr...:)) Jsou zkrátka věci, které ani kamenný ksicht Terence Stampa a jeho padoušské deklamace na úrovni Limonádového Joea nezachrání. "Ale co tělo a vůbec šarm šestadvacetileté Anne Hathaway, jsi snad na blondýny?" ptáte se? Ne, nejsem (Alexis Texas je výjimka;)) a ano, moc hezky se tu na ni dívalo, ale aby to ovlivnilo shora uvedenou konstelaci vlivů na kvalitu filmu, musel by Smart dosáhnout vizuálně adoračních kvalit After The Sunset (Salma Hayek), Aféry Thomase Crowna (Rene Russo) nebo Hitche (Eva Mendes), a to se nestalo. Takže nakonec to bude šedesátka s tím, že bych byl ochoten podívat se ještě jednou a ujistit se, jestli jsem se náhodou nespletl. 60% (18.04.2011)

Podařená komedie, dokonce ani Carell mi nevadil a to ho nemám moc rád. Některé situace vypadaly jako doslova okopírované z Bonda (pochopitelně), Johnny Englishe nebo Austina Powerse. Třeba Zohan se mi líbil víc, Smart se držel při zemi, mohlo to být bláznivější a obsahovat míň klišé. Ale dobře se na to koukalo, to určitě. 70% (21.10.2008)