Režie:
Nikita MichalkovKamera:
Vladislav OpeljancHudba:
Eduard Nikolajevič ArtěmjevHrají:
Nikita Michalkov, Oleg Meňšikov, Dmitrij Ďužev, Andrej Panin, Vladimir Iljin, Sergej Makoveckij, Artur Smoljaninov, Sergej Garmaš, Pavel Děrevjanko (více)Obsahy(2)
Po šestnácti letech režisér a herec Nikita Michalkov navázal na své oscarové drama Unaveni sluncem (1994) sequelem, jenž ve své době patřil k nejdražším produkcím ruské kinematografie. Svým dílem k velikášskému projektu přispěla i Česká republika. Část filmu se natáčela v pražských lokacích a zázemí barrandovských studií. Unaveni sluncem 2: Odpor nepokračuje ve vyjetých kolejích svého předchůdce. Michalkov se přesunul na žánrové pole válečného filmu, aby vykreslil mezinárodní svár 40. let jako prostor chaosu a šílenství, kde jsou kolesy dějin lidé svíráni bolestí i hysterickým smíchem, potřísněni slzami a krví... Píše se rok 1941. Bývalý divizní velitel Sergej P. Kotov je kriminálníkem v táboře politických vězňů. Nálet nepřátelských vojsk na lágr vede jen k tomu, že se veterán Velké ruské revoluce dostane jako uprchlík do trestního praporu, kde si o moc nepolepší, právě naopak. Dospívající Kotovova dcera se dozví, že její otec není mrtvý. Záhy je však do osidel války zavlečena také ona. Pionýrská vedoucí se nakonec stane frontovou zdravotnicí. Do hry se vrací také obávaný Dmitrij A. Arsenťjev, který kdysi usiloval o Kotovovu manželku, Marusju. Plukovník NKGB je samotným Stalinem vyslán, aby za každou cenu vypátral bývalého soka… (Česká televize)
(více)Recenze (86)
Tohle si mel Michalkov odpustit. Z duvodu obrovskeho respektu k Unaveni sluncem nehvezdickuji/neodpaduji. ()
První díl mě ve své době dost uchvátil a tak jsem si od pokračování dost sliboval. To co na mě Michalkov ovšem vybalil mi celkem vyrazilo dech. Co si dovolil s takovým obrovským rozpočtem, to chce opravdu kuráž. Není tu v podstatě žádný příběh, jsou tu jen dvě různé časové roviny, v nichž se vyskytují postavy z prvního dílu, rostříštěné do několika spolu moc nesouvisejících scén, mezi kterými se neustále přepíná. Ostatně už úvodní scéna, kde hlavní hrdina ve snové sekvenci Stalinovi boří xicht do jeho dortu napovídá, že tohle bude "trochu jiné". Jednotlivé scény působí neuvěřitelně sugestivně, stejně jako spousta výjevů a obrazů (mluví se tu spíš obrazem, než slovem...tedy to si aspoň myslím já, slouží mi to zároveň jako útěcha, že z dialogů jsem rozumněl tak polovinu, protože jsem to viděl v Ruštině s polskými titulky). Z historicko-vojenského hlediska je film těžce nereálný (spíš jde vstříc surreálnu) a na mnoha místech překračuje hranice absurdna (německý střelec Štuky, který se snaží ze vzduchu vysrat na nemocniční loď, načež mu je po chvíli prdel rozstřelena světlicí). Z jakéhosi "metafyzického" hlediska velmi přesně zachycuje válečné hrůzy. Na výpravě se jinak opravdu nešetřilo, bojové scény patří mezi povedené a několikrát dají vzpomenout na brutální vylodění ve Vojínovi. S hodnocením se zatím nemohu rozhodnout...rozhodně to není film pro každého... ()
Válečný velkofilm Nikity Michalkova. Hrdinové oscarového filmu Unaveni sluncem se vracejí ! Epická sága z ruských dějin pokračuje na bojištích 2. světové války. Píše se rok 1941, bývalý generál Sergej Kotov strávil posledních pět let v gulagu, kam ho poslala mašinérie politických čístek. Během bombardování se mu však podaří uniknout a ocitne se na frontě, kde bojuje, jako obyčejný vojín. Do ruska se totiž valí invaze hitlerových armád. A Stalin je rozhodnut přemoci nepřítele za každou cenu - i kdyby přitom jeho země měla vykrvácet. ()
Vše co od ruského válečného filmu čekáte a chcete, mně se to líbilo. Němcovo prdel visící z letadla i ohořelej tankysta co chce vidět kozy, všechno mně naprosto dostalo. Doporučuju všem :) ()
Ruské válečné filmy mám rád, ale tenhle mi vůbec nesedl. Střídání minulosti, současnosti na bojišti a současnosti nějakého vyšetřování je hodně matoucí a rozptylující. Dvě hvězdy dávám za vynikající bojové scény. ()
Tak trošku vykrádání hrobů. Ale dobré vykrádání hrobů. Znám mnohem horší dvojky a trojky. Sem tam nějaká ta absurditka (např. naprosto nemožné a haluzorní zničení citadely jednou kulkou ostřelovače). Z Michalkova čpí jeho obrovská láska k vlasti a tu vdechnul i svému Kotovovi. Oproti jedničce změna obsazení pouze v osobě Marie. To změna příjemná. Scénu s dortem chápu jako náhradu prvního dílu trilogie, neboť vysvětluje internaci hlavního hrdiny v lágrech, bez nutnosti vidět jedničku. (sám jsem viděl v pořadí 2,3,1) Ale zároveň do trilogie zapadá, jako jakási alegorie vztahu Kotova ke stalinským čistkám a je lhostejno, jestli se kdy odehrála v reálu, či jenom v jeho hlavě, při lágrovém snění. ()
Reklama