Unaveni sluncem 2: Odpor
-
Utomljonnyje solncem 2: Predstojanije
-
Utomlyonnye solntsem 2: Predstoyanie
-
Утомлённые солнцем 2: Предстояние
-
Burnt by the Sun 2
(neoficiální název) -
Unaveni sluncem 2: Exodus
(festivalový název) -
Burnt by the Sun 2: Intercession
(neoficiální název)
Drama / Válečný
Rusko / Německo / Francie, 2010, 132 min
Jezinka.Jezinka
Sice souhlasím s těmi, kdo si myslí, že udělat volné pokračování "Unaveni sluncem" ještě po x letech nebyl nejlepší Nikitův nápad, ale na druhou stranu: proč ne? Kdyby na stejný základ, který by vyjádřil nějakým krátkým úvodem - otec jako politický vězeň v kriminále a zbytek rodiny de facto taky a snaží se znovu setkat, až začne válka, rozhodně by to neprobouzelo ty stejné emoce, jako když to mají být ty samé postavy. Že film nemá jeden příběh a jsou to roztříštěné obrazy? Že se děj utápí v dlouhých záběrech a nikam to nevede? Že tam jsou zbytečně detailní záběry na zmasakrovaná těla a že tam vidíme příliš mnoho podrobností umírání? Válka nemá jeden příběh. Válka je hnusná a umírají tam lidi. A taky jsou někdy mrzačeni. Někdy člověka drží při životě naděje, že dokud má klíče, je v pořádku i dům (potažmo rodina, která tam má být). Je to klišé? Ano. Ale lidé takhle uvažují. Člověk potřebuje nějakou hmatatelnou vzpomínku a naději. Potřebuje věřit tomu, že zatímco on je někde a bojuje za pojmy jako "vlast", "svoboda", "národ", tak to, co není prázdný pojem, ale konkrétní lidé, a to ti nejbližší, jsou živi, zdrávi doma a těší se dobré pohodě. Člověk potřebuje věřit tomu, že i když zrovna spadl do moře a to, na čem se drží je mina, střílejí po něm a není si jist, jestli se může spolehnout na pomoc boží, tak že se jednou setká s těmi, které k životu potřebuje stejně jako vzduch. A člověk potřebuje věřit i tomu, že ho za chvíli, jen co to, co se zrovna děje, skončí, někdo zavolá k čaji. Myslím, že přesně o tomhle ten film je. O válce, lásce, víře a naději.(14.9.2010)
Insilvis
Prvotní divácký pocit po zhlédnutí Unaveni sluncem 2. naznačuje, že se Michalkov dopustil blasfemie na vlastním díle. Trošku se to podobá představě, v níž by Tarkovskij natočil pokračování Stalker 2: Invaze jako akční sci-fi. (Michalkov by v tomto duchu mohl celou ságu završit filmem Unaveni sluncem 3: Stalin vrací úder.) „Dvojka“ má s „jedničkou“ společného jen velmi málo. Oproti čechovovskými dramaty inspirované atmosféře v Unaveni sluncem, kde na sebe zlo bere podobu nepřítomného molocha operujícího skrytě v zákulisí divadla lidských osudů, nám tvůrce předkládá nesourodou směs válečného akčního eposu protkaného střídavě chtěných i nechtěným grotesknem a zároveň hlubokým patosem. Místo původní promyšlené a konzistentní koncepci působí pokračování až seriálově roztříštěně. http://www.indiefilm.cz/2011/07/23/dvd-unaveni-sluncem-2-odpor/(8.8.2011)
Marigold
odpad!Filmařské selhání gargantuovských rozměrů. Film, v němž se fatálně hroutí kategorie postav, času a prostoru (v jedničce tak precizně budované a skvěle fungující) a zůstává jen beztvará a nekoncepční směs záběrů, které často postrádají jakoukoli logiku a racionální záměr. Dílo zkázy dokonává strašidelně monotónní hudba, páprdovská kamera a střih bojových sekvencí, politovánihodné neherectví Nikitovy milované Naděždy a absolutně zoufalá absence názoru a jakéhokoli sdělení. Michalkov může plácat, čeho se tímhle filmem chtěl dobrat (dobra, boha, metafyziky války), ale faktem zůstává, že se dobral jen absolutní negace svého kdysi generálsky rozhodného a disciplinovaného stylu. Paradox nemůže být horší – čím více záběrů film má, tím více vyniká jeho bezradnost a prázdnota. Počkal jsem si na delší verzi a ručím za to hlavou.(10.7.2010)
Frajer42
Rozhodně je zde naprosto propastný rozdíl ve srovnání s prvním dílem. Ona je vlastně totální hloupost tyhle díly srovnávat. Nelze snad ani uvěřit, že oba filmy dělal stejný režisér. Kdybych přesto uvěřit chtěl, tak bych předpokládal, že režisér se bude ve své práci postupně zdokonalovat. Zapomeňme na nějaký psychologický rozvoj postav. Vlastně zapomeňme i na pana Kotova. V tomhle filmu se zrodil nový pan Kotov, který s tím původním ná společný pouze knírek. Když se vám zapomenout podaří, tak tenhle film nemusíte vidět až tak propastně špatně. Bohužel stejně jako poztrácel pan režisér talent režisérský, tak jeho dcera totálně ztratila ten herecký. Scénky, kterých se účastní jsou skutečně příšerné. Pár pěkných a vtipných momentů se ve filmu najít dá, ale jsou to skutečně pouze momenty, jako celek film brutálně nefunguje. Přesto bych ten třetí díl rád viděl. 2*(26.12.2012)
Marek1991
Voľné pokračovanie po takmer 16 rokoch a veruže riadne dlhé. Dej prekypuje rôznymi zaujímavými scénami, časovými návratmi, viacerými líniami, no rozhodne vojnu neidealizuje, no a ten pátos, či priam nezmyselné detinské scény boli len vyjadrením, že človek potrebuje nádej a vo vojne to tak často býva, že sa ľudia upínajú k nezmyselnostiam, aby všetko nebolo len o zabíjaní a neporazilo ich zo všetkého naokolo. Vo filme mi však napriek tomu chýbalo niečo hlbšie. Je mi jasné, že sovietske reálie boli dosť duchovne chladné, že veci boli chaotické počas vojny a to tu podľa mňa je dosť dobre vyjadrené. Nejaký hlbší dojem z toho nemám, ale ako napísala užívateľka Jezinka.Jezinka, že je to práve o vojne, láske, viere a nádeji.(14.3.2014)