Obsahy(1)
Detektivní příběh z cyklu Stopy zločinu s Jiřím Bartoškou v hlavní roli vyšetřovatele Kosmy. Policejní oddělení vyšetřuje paralelně několik případů krádeží v bytech a kostelích. Byť způsob práce pachatelů je zcela odlišný, mnohé indicie nasvědčují, že oba případy spolu úzce souvisí. Z míst činu mizí především vzácné a cenné starožitnosti. Major Kosma a jeho tým je na stopě překvapivému pachateli, který má na svědomí podvody, loupeže, distribuci drog a nakonec i vraždu. (Česká televize)
(více)Recenze (30)
Bartoška s Navrátilem to mají dá se říct u prdele, za to jejich vedoucí je strašnej pedant. Takhle mi připadají hlavní postavy tohoto seriálu Stop zločinů, jelikož to byla pro mne první epizoda seriálu, kterou jsem shlédl. Začalo to zajímavě. Lupiči bytů a kostelů se vkradou do bytu, který je zrovna vykrádaný někým jiným... Všichni mají červený auta a najednou se začne i střílet. A pak už to začíná být dost spletitý a zamotaný - překupník, narkoman, doktoři kteří jim pomáhají obstarat léky, homosexuálové. Už toho je fakt dost, takže ve výsledku jen taková průměrná detektivka z revolučního roku, kdy na stěně kriminálky stále visí pověšený obraz Edmundoviče Dzeržinského. [230. hodnocení, 14. komentář, 52%] ()
Nebylo to vůbec špatné. Jenže jsem na prd hodnotitel. V Brně té doby jsem tam žil a měl tam holku. Co dělá ten člověk v brigadýrce na obraze jsem naprosto nepochopil. Jinak Bartoška, Navrátil docela dobré duo. Detektivka pro lidové publikum, co má logiku. Vykrádáme kostely, máme prachy, za ně drogy. A doktor buzerant se hodí. ()
Docela to ušlo.Co je strašný, když mají kriminalisté na stěně pověšený obraz Edmundoviče Dzeržinského. Ten je všeobecně považován za jednoho ze strůjců mnoha masových vražd a bolševických represálií během Ruské občanské války v letech 1917 až 1922, během nichž zahynulo několik set tisíc lidí. Defakto zakladatele KGB a to se psal rok 1989. Bléééééééé. ()
Prvních dvacet minut nasvědčovalo tomu, že se bude jednat o nejpovedenější díl z celé série, avšak v průběhu děje a zejména v posledních 20 minutách jsem dospěl k přesvědčení, že je tomu právě naopak. Vzhledem k roku natočení bych očekával celou řadu skutečností v poněkud "modernějším" pojetí. Dzeržinskij v kanceláři velitele a "zvrácený soukromý život" jako definice homosexuality mě pak dovedly k názoru, že tohle nemohli myslet vážně ani v Brně. ()
,,Povídal, že jí tady viděl asi třikrát, než si k ní přisednul se svým přítelem, západním Němcem.“ Tentokrát mě Stopy zločinu překvapily a to příjemně. Příběh je drsnější, plný drog, homosexuálů a vražd a atmosféra je temnější. Přidali se také lepší záporáci, hlavně feťáka Řehánka zahrál Zdeněk Dvořák velmi dobře. Ale zcela zbytečná a ještě otravná byla postava přítelkyně Kosmy, která v jednom kuse mlela jen o Kosmově případu. Jinak ale vcelku dobrá detektivka, i když ti hlavní představitelé mi ve svých rolích pořád připadají toporní. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (2)
- Točilo se v roce 1989 a kriminalisté mají v kanceláři pověšený obraz Edmundoviče Dzeržinského, který působil ve funkci lidového komisaře vnitra. Je všeobecně považován za jednoho ze strůjců mnoha masových vražd a bolševických represálií během Ruské občanské války v letech 1917 až 1922, v nichž zahynulo několik set tisíc lidí. (sator)
- Policejní zátah na kolejích v Hradci je ve skutečnosti natočen na brněnských kolejích Vinařská. (Brain)
Reklama