Režie:
Juraj JakubiskoScénář:
Juraj JakubiskoHrají:
Anna Friel, Karel Roden, Vincent Regan, Hans Matheson, Deana Horváthová-Jakubisková, Bolek Polívka, Jiří Mádl, Anthony Byrne, Lucie Vondráčková (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Nový pohled na největší vražedkyni v dějinách lidstva Alžbětu Báthoryovou očima režiséra Juraje Jakubiska. František Nádašdy (Vincent Regan) bojuje ve válkách s Turky. Jeho žena, krásná Alžběta Báthoryová (Anna Friel), dohlíží na správu majetku a na výchovu svých dětí. Její manžel jí jednoho dne posílá dárek v podobě italského malíře Merisiho Caravaggia (Hans Matheson), který zůstane na dvoře Bathoryů několik let. Mezi ním a osamělou ženou vzniká zvláštní pouto. Tou dobou se nad hlavou Alžběty začnou stahovat zlověstná mračna, která ještě víc potemní po smrti jejího manžela. Mocná a bohatá žena musí čelit nepřátelům, kteří jsou schopní čehokoliv, i vlastním vnitřním běsům. Zvěsti o šílené vládkyni, která se ve snaze zastavit stárnutí koupe v krvi nevinných panen, začínají sílit… (Bontonfilm)
(více)Videa (10)
Recenze (1 303)
Nejlepší práce byla odvedená na mediální kampani, která mohutně podporovala film, kterej už vůbec kvůli tak vysokýmu očekávání nemohl tak docela uspět. Následuje seznam věcí, co mi vadily: dvojka Mádl-Polívka jako pitomoučkej "comic relief", chudě vypadající akční historický scény, Franco Nero, trapný halušky, vynález lyží, Jiří Korn, hodně kýčovitých "snových" sekvencí, Václav Upír Krejčí (WHAT?!!!), vynález bruslí a vyjící Mádl. Takže se jako většina přikláním k tomu, že nejlepší na filmu je výkon Anny Friel a Roden. ()
Rozpolcenost a nevyhraněnost... To je asi problém celého filmu. Pominu-li, mnišskou paralelu na Jméno růže od Umberta Eca (vizuelně: Connery, Slater versus Polívka, Mádl) a neuvěřitelně shazující vynálezy mnichů v tomto snímku (nechápu proč... fakt mně to palice nebere nebo bere, ale stydím se to sám sobě přiznat, že to je tak), pominu-li vleklost, pominu-li scénáristickou nedotaženost či vyhraněnost či zmnatenost chcete-li... musím sklonit hold vizuelní stránce filmu, musím přiznat, že Anna Friel je víc než zajímavá, musím přiznat, že bez těch pominutí je to pěkný film... Nicméně.... pořád jsem a asi budu z tohoto filmu rozpolcený... Zřejmě to nebude jen má chyba... a zřejmě s tímto pocitem, vůči jinak pěknému snímku, nebudu sám... Kdo ví... ???? A to už vůbec neluvím o ropočtu tohoto snímku, neboť dle mého názoru by to šlo prostředků asi využít jinak - například natáčet drahé a v koncovce několikavteřinové bitvy by šly vyjádřit jinými prostředky... ale to je zas jiná kapitola... ()
BATHORY místy nezapře, že ho tvořil přes všechny představitelné kontroverze velký filmový tvůrce. O to nepříjemněji překvapí nesmyslný motiv dvou mnichů - vliv JMÉNA RŮŽE z toho čouhá víc než okatě - i vědomé zkreslování historické pravdy včetně krajně nepravděpodobných scén (Alžbětino šermířské umění a síla ve věku, který byl tehdy věkem stařeneckým). Herci místy pro slovní vatu scénáře nemají co hrát. Z druhé strany tu jsou krásná básnivá místa, s nimiž se kamera i Jakubisko vysloveně laskají. Na Otakara Vávru můžeme pži této příležitosti jen vzpomínat. I v případě velikána, kterým Jakubisko nesporně je, nemusí být každý den posvícení. ()
Ke konci se Thurzo ptá: „Tak co to bude, hraběnko, pat, nebo mat?“ A mě připadá, že Pat a Mat sepsali scénář, nebo ho aspoň seškrtali, protože tak zkratkovité, zmatečné vyprávění se jen tak nevidí. První půle ještě vypravěčsky obstojná, ale postupem času bylo hůře a hůře. Příběh nedokázal vtáhnout, nežil jsem divácky s hlavní postavou, její osud mi byl lhostejný a ke konci už jsem byl tak otupělý, že by mě z letargie nevytrhlo, ani kdyby vynalézaví Polívka s Mádlem sestrojili plazmovou televizi. To, čeho jsem se nejvíc obával – výprava a kamera – byly nakonec na středoevropské poměry docela ucházející, i když pravda, že ty dočista vypulírované a vyžehlené kostýmy vesničanů a Turků spíše vypadaly jako reklama na Ariel (dočista, dočista) a spadaly spíše někam do říše Troškových pohádek. 3* za výtvarno, odvahu se pustit do takového monstrprojektu a snahu pojmout legendu hraběnky Bathory originálním způsobem. ()
Jsou osobnosti, o kterých bych si sama natočila film, kdybych mohla. Erzsébet Báthory k nim patří. A musím uznat, že Jakubisko se (obsazením Anny Friel počínaje) do mých představ o této paní strefil. Jste krásná, chytrá, bohatá a osamělá. Společnost vám dělají povětšinou hloupé děvky, úlisní šlechtici a podobná sešlost. Doba je extrémně napytel. Máte svou hrdost a odpovědnost a zároveň prosté lidské touhy. Občas musíte jednat trochu radikálně, sem tam samozřejmě i selžete. A ještě dlouho po smrti se o vás bude tradovat, jaká jste byla svině. To všechno lze z filmu pocítit a je i celkem jedno, jak to vlastně bylo doopravdy. Vše mimo hlavní hrdinku už jsem trávila hůř. U některých komických pasáží jsem si vzpomněla na starý dobrý slovenský kus Majster kat. Jenže to je velmi suverénní film, zatímco Bathory působí místy až moc dětinsky a naivně. Především na pozadí svého rozpočtu a očekávání, která vzbuzovala, vypadá skoro trapně. Ale úplně špatné to nebylo no. ()
Galerie (60)
Photo © Jakubisko Film Slovakia
Zajímavosti (69)
- Povestný "krvavý kúpeľ" Alžbeta (Anna Friel) nikdy nepraktizovala. Je to len fikcia protireformátora, jezuitu Ladislava Turóciho. Prvýkrát bola uverejnená viac ako 100 rokov po Alžbetinej smrti v jeho popise uhorských stolíc. (corona)
- V české verzi filmu Jiřího Mádla předaboval jiný herec a to Jan Maxián. Režisér Jakubisko byl totiž s Mádlovým mluveným projevem silně nespokojený. (Lynette)
- Vďaka filmu Bathory sa v Česku zdvihla dovtedajšia priemerná celoročná návštevnosť kín približne o šesť percent. (YoZo8)
Reklama