Bathory

Bathory bohužel dokazuje, že z kdysi tak suverénního a originálního Juraje Jakubiska zbyl už jen pouhý jeho stín. Zachoval sice ještě cosi ze svého pojetí vizuálna (kamera a výprava filmu jsou excelentní, pan F. A. Brabec odvádí skutečně vynikající práci), ale umělecky už Jakubisko zhola nic nenabízí. Kde je jeho symbolické vyjadřování, osobitý magický realismus, příslovečná Jakubiskovská poetika, mysticko-filosofické přesahy, historicita a její reflexe...? Zbyl jen vizuálně komunikující velkofilm s plochou a historicky mystifikační zápletkou s tak přemrštěnou stopáží, že v druhé půlce filmu silně nudí... Navíc je dlouho před koncem jasné, jak vše dopadne, tudíž ani složka napětí nefunguje. Vůbec Jakubiskův velkofilm nemá šmrnc, nedovede vtáhnout do děje, válečné scény jsou plané a celé mi to připadalo, jako by to bylo natočeno před patnácti lety... Jenže právě v tomhle žánru ušel filmový vývoj nejdelší cestu, což Jakubisko právě moc nereflektuje. Jeho verze příběhu o Čachtické paní nudí a hluše fabuluje. Škoda, očekávání byla veliká... (10.07.2008)

Pamätam si, ked asi pred dvomi rokmi ohlasili v spravach na Markize, ze Jakubisko zacina natacat film o Alzbete Bátory a ulohu prijala Famke Janssen. Zial neskor ulohu odmietla a tak producentka Jakubisková nasla neznamu anglicku herecku Annu Friel. Aspon teda pre mna neznama bola. Na premieru filmu som sa velmi tesil a konecne sa mi ju podarilo zhliadnut. Myslim si, ze hudba bola slusna na nase pomery, nejake tie bitky s Turkami sa samozrejme nedaju porovnat s vypravnym STATOCNYM SRDCOM (1995), takze to radsej bez komentara. Prva polovica filmu sa mi zdala byt trosku chaoticka, avsak druha ma uz zacala celkom bavit a mnoho veci tam bolo uz zrozumitelnejsich. Celkom ma potesili vo filme humorne postavy mnichov Polívka s Mádlom, ktore mi trosku zlepsili naladu. Avsak u mna asi navzdy zostane z nostalgie mojim najoblubenejsim filmom od Jakubiska jeho PERINBABA (1984) alebo serial TETA (1986)......12.11.2008 ____ Anna Friel - (Alžběta Bathory) +++ Hans Matheson - (Merisi Caravaggio) +++ Franco Nero - (Král Matyáš II. Habsburský) +++ Karel Roden - (Juraj Thurzo) +++ Deana Jakubisková-Horváthová - (Darvulie) +++ Boleslav Polívka - (mnich Petr) +++ Jiří Mádl - (mnich Cyril) +++ Lucie Vondráčková - (Lucie) +++ Marek Vašut - (Gábor Bethlen) +++ Andrej Hryc - (rychtář) +++ Hudba: Jan Jirásek, Simon Boswell +++ (11.11.2008)

Nenudil jsem se. Je to tak neskutečně hloupé (chytrému napověz, divákovi Báthory všechno zopakuj stokrát - viz JSOU TO JEN BYLINKY! apod.), zmatené (desítky nakousnutých a nedořečených věcí, nesmyslná kombinace několika žánrů, z nichž žádný není dotažený do relativně uspokojivé podoby atd.), WTF (dvojice mnichů a jejich vynálezy, Mádlovo vytí atd.), plytké (dialogy na úrovni italské telenovely, odkud zřejmě vypadla většina herců s čestnou výjimkou chudáků Anny Friel a Karla Rodena) a laciné (přežil bych výpravu, ale co aspoň kamera?), na druhou stranu ovšem ohromně abiciozní, takže vznikl film, který mě svou nejapností opravdu bavil. P.S. Nezapomenu na kamarádův záchvat smíchu poté, co se objeví tajná chodba, všichni vidí, že je to tajná chodba, a Bolek oznámí, že by tu mohla být tajná chodba! Stejně tak "bodrý" Marek Vašut zůstane tím nejpozitivnějším, co jsem si z nového Jakubiska odnesl. (27.07.2008)

BATHORY místy nezapře, že ho tvořil přes všechny představitelné kontroverze velký filmový tvůrce. O to nepříjemněji překvapí nesmyslný motiv dvou mnichů - vliv JMÉNA RŮŽE z toho čouhá víc než okatě - i vědomé zkreslování historické pravdy včetně krajně nepravděpodobných scén (Alžbětino šermířské umění a síla ve věku, který byl tehdy věkem stařeneckým). Herci místy pro slovní vatu scénáře nemají co hrát. Z druhé strany tu jsou krásná básnivá místa, s nimiž se kamera i Jakubisko vysloveně laskají. Na Otakara Vávru můžeme pži této příležitosti jen vzpomínat. I v případě velikána, kterým Jakubisko nesporně je, nemusí být každý den posvícení. (17.03.2012)

Jak už psali mnozí jiní, tento film trpí hroznou nevyvážeností. Nejslabší je IMHO prostřední část s čarodějnici, nejsilnější pak ta závěrečná. Vizuálně je to místy vynikající, herci taky hrají dobře, přesto tam je spousta hluchých chvilek. Naprosté nepochopení ode mne mají scénáristé na zbytečnou vsuvku dvou mnichů (Polívka, Mádl), kteří jednak až příliš okatě odkazují ke Jménu růže, jednak až parodicky disponují technikou, v té době naprosto nevídanou (kolečkové brusle? lyže? to jako vážně? proč rovnou nepřijeli autem??) - skoro to vypadalo, jako by mnich Petr byl jakýmsi předkem Járy Cimrmana. Celkové vyznění velkofilmu je tak trochu rozpačité. Je to škoda, tohle téma se dalo asi uchopit i jinak. (17.01.2019)