Edith Piaf

Jsou to pouhé útržky ze života Edith Piaf, přesto se z nich podařilo složit velice autentický obraz jedinečné, nekonvenční, zranitelné umělkyně s horkým srdcem, jejíž vnitřní síla se dlouho zdála být nevyčerpatelná. Vypovídá o neúměrně vysoké ceně, kterou musela zaplatit za všechno, čím prošla, čeho dosáhla - a kým byla ... 4,5* (26.09.2010)

Abych se přiznala, čekala jsem, že film bude víc podle pravdy - ona zase v takové chudobě prý nevyrůstala a její matka prý byla uznávaná umělkyně. Taky, že to bude lepší. Možná kdybych film viděla v kině.....Bohužel jsem ho viděla na ČT a tak jsem v závěru i přes dojetí nad osudem této fenomenální zpěvačky proklínala debila, který ani nebyl schopný odněkud opsat text písně a přeložil ji blbě po svém: prý Ničeho nelituj! Říkala jsem si, že to snad není možný, takový šlendrián! Marion Cotillard byla ovšem perfektní, že se někdo dokáže takhle převtělit - klobouk dolů. (01.10.2010)

Galapredstavenie Marion Cotillard. Lepší herecký výkon som asi nevidel. Aspoň si nepamätám na nič lepšie ako herecký výkon Marion. Bravó!!!!!! 8/10 (10.09.2018)

Děj mi nepšišel nijak zvláštní, ale byl zajímavý a poutavý. Největším zážitkem pro mě ovšem byl precizní a velmi výborný výkon Marion Cotillard, která ukázala co v ní je. Jejímu výkonu tleskám. Ještě bych ke kladnému přičetl prostakování dějem, které bylo velmi poutavé a zajímavé. (21.04.2008)

Musím sa priznať, že film sám o sebe ma nijako extra neuchvátil, ale každopádne stojí za videnie. Marion Cotillard podáva svoj životný výkon (ako aj maskéry) a Oscara si určite zaslúžila. Keď som si predstavil tú krásnu mladú ženu a "to" čo som videl vo filme... Úchvatné... Must see! (11.06.2008)

Nelituji taky ,že jsem to viděl ale ..... (11.04.2009)

Legenda ožívá...ale bohužel jenom legenda. Dahan nám ilustrativně předvádí, jak písničky Edith Piaf vyrůstaly z jejího života. A tak slyšíme šanson za šansonem, přičemž každý z nich je "vmontovaný" do života zpěvačky. Žila svým zpěvěm, láskou, a nemyslela na nic jiného. To je legenda, a film ji všemi prostředky podporuje. Aby to nebylo tak fádní, film klasickou cestu ke slávě, vrchol (zde zobrazený přes setkání s Marlene) a následný pád podává zlomkovitě časovými skoky a nikoliv lineárně, což pro mnohé může být problémem, neboť se nemusí orientovat v postavách. Bára Hrzánová v roli Edith Piaf byla na jevišti pro mě větším zážitkem - uvěřitelnější a civilnější. (12.05.2010)

Silný príbeh silnej ženy. Obdivujem vášnivých ľudí, ktorí bojujú do poslednej kvapky krvi. Marion Cotillardová podala významný herecký výkon svojho života. Pri piesni Non, Je Ne Regrette Rien (neľutujem nič) som sa neubránila slzám. Tá žena poznala, čo je to život so všetkými úchvatnými vzostupmi aj hlbokými pádmi. Napriek tomu dokázala milovať a to je obdivuhodné. (22.01.2011)

...knihu o Edith Piaf znám dlouhá léta nazpaměť a za starého ismu, jsem věřila, že si jednou v Paříži sednu na chodník, kde se narodil Vrabčák... rok po plyšovém puči jsem se poprvé motala s batohem v pařížských ulicích a první místo, kam jsem batoh položila, aniž bych tušila kde jsem... onen chodník... na Per Lachaise jsem poslouchala jejího Harmonikáře od pařížského bezdomovce s harmonikou... tenhle film je o základních pocitech, koláž šíleného a nádherného života... Marion byla stejně silná jako Piaf... (25.10.2013)

Ten výkon Marion se opravdu nevidí každý den. Jsem rád, že se to povedlo. A není to jen tupé svatořečení, má to koule! 90% (05.11.2013)

Výkon hlavní představitelky byl opravdu pozoruhodnej - od mládí až do stáří alá troska. Už jenom to, že si kvůli tomu oholila obočí... Hudba to je sice pro mě dost o ničem, klidně mě nechte ušlapat stádem krav, ale prostě se mi to nelíbí (všechno mi to připadá stejný a skoro bez melodie). Ale můj obdiv jí z určité části patří. Kdyby se mi ta hudba líbila, dám určitě o hvězdu víc. A bylo to moc dlouhý. Navíc režisér vycházel z legend, které se kolem Edith Piaf točí a ve skutečnosti vůbec nemusí být pravdivé (je dost možné, že nikdy nebyla tak chudá atd.) V malé roli se tam mihl Vašut, kterej je tam asi tak 5 sekund. Na závěr řečnická otázka: francouzi už neumí natočit film bez Depardieua? (13.01.2008)

Čakal som trocha viac od tohto biografického filmu. Herci, kameri boli dobré, no plynulo mi to dosť pomali. Mohlo to byť o niečo pútavejšie a scény kde Edith spievala veľkolepejšie. Ale zvládnuté je to pomerne dobre a na to, že je to európsky film to má dosť vysokú úroveň. 75% (17.02.2008)

Za herecký výkon,kterého si,kromě mě, všimli i poroty na filmový festivalech dávám 100 % (17.03.2009)

Film, který mohl být podle mého mnohem lepší. Normálně bych dala za tři hvězdy - kvůli ne příliš šťastnému scénáři, příliš krátkých silných scén, občasné nesrozumitelnosti a rádoby zajímavě vystavenému vyprávění, které sice zajímavé bylo, ale nemyslím, že splnilo to, co si předsevzalo, alespoň pro mě ne. On samotný materiál byl skvělý, ale velké přesuny v čase byly vystavené tak nějak, že mi to úplně nesedlo a nakonec se mi příběh tak úplně nesrovnal v jeden celek. Proto si budu z Edith Piaf pamatovat jen jednotlivé scény, střepy, ne film jako takový, který na mě v závěru působí spíš jako takové ledabylé listování ve zpěvaččině deníku. Na druhou stranu nemůžu, ne, prostě nemůžu dát tři hvězdice za film, kde předvedla hlavní představitelka Marion Cotillard něco takového. Z toho se mi křivila tvář tak, jak se mi křiví jen z hereckých špiček. Hudba krásná, měla prostor, tak to má být. Dramatičnost mě bavila. Dialogy mě bavily. Takže dáme čtyři. (15.04.2009)

Nie som zvyknutý na podobné životopisné filmy. Edith Piaf je životopisný film, avšak je na ňom možno až príliš vidieť, že je europsky. Olivier Dahan z diváka neťahá emocie a slzy, len rozpráva príbeh, ktorému keď sa naplno otvoríte dostanete krásny dojímavý film, ale keď nie... - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Hlavná chyba Edith Piaf spočíva v jeho réžii. Dahan nechal dej absolútne zbytočne, nelogicky a nepochopiteľne poprehadzovať, a by mal problém sa zorientovať aj bez toho, vzhľadom na obrovské množstvo vedľajších postavičiek. Ale Dahan si povedal, že príbeh Edith nie je dosť zaujímavý a aby sa divák nenudil skáče zo štyridsiatych rokov do šesťdesiatych a následne do päťdesiatych, potom zas do štyridsiatych, aby sa následne mohol vrátiť do tridsiatych. Takže keď má divák problém zorientovať sa v deji, ťažko sa potom otvorí príbehu. A tak jediná vec, ktorá poteší (okrem vizuálu) je Marion Cotillard v hlavnej úlohe. Hrá excelentne, aj keď jej vo výkone veľmi pomáhajú Oscarové masky. Asi ťažko by sa Marion pred pár rokmi tešila držiac v rukách svojho prvého Oscara, nebyť práve masiek. Takisto veľmi potešili aj vynikajúce scény spevu, ktoré vždy prišli, keď sa na plátne už dlho nič zaujímavé nedialo, a tak nenápadne zabili nudu. Len tri veci vybojovali Edith Piaf tie 4*:hudobné pasáže filmu, skvelý vizuál na čele s bravúrnymi maskami a excelentná Marion Cotillard... (15.11.2009)

Miluju životopisné filmy, a tenhle patří mezi ty nejlepší. Kdo by tušil, že tehdy né tolik známa Marion, zahraje bravurní zpěvačku, tak jako by se do ní převtělila. Hůsí kůže po celý film. Tleskám (03.05.2011)

Geniální gesta, chůze. Úplně v tom Edith vidím! (Jen nechápu, proč v záběru nechali vidět koleje pro kameru, a to skoro minutu ...) (17.07.2012)

Ak nie je životopisný film založený na vyslovene novátorskej forme alebo nápaditom štýle, závisí jeho ocenenie iba od vášho vzťahu k osobe, ktorej život spracováva. Ako nemuzikant som pre hudbu takéhoto typu, ani pre životy slávnych muzikantov a zobrazovanie hudobného materiálu vo všeobecnosti nikdy nemal veľkú slabosť... Po všetkých stránkach remeselne a technicky perfektný film, ale ani s nepochybne grandióznym hereckým výkonom nič, čo by mi v mysli uviazlo či sa aspoň na dlhšie zdržalo... - spomínam si vlastne iba s ktorými dvoma kamarátkami som vtedy v kine bol, kam sme išli potom a kde nás zastihla búrka - a že Edith to nemala v živote ľahké - podobne ako mnoho iných výnimočných, talentovaných, ale aj úplne obyčajných ľudí, o ktorých nikdy nenakrútia film. (23.06.2014)

Pěvecky chvalitebné, divácky chvílemi až nestravitelné. Jistě, umělci bývají citliví až přecitlivělí, maničtí nebo depresivní, někdy neurotičtí, často nesnesitelní a obvykle závislí na všem možném. Ta Edith, o které Jean Cocteau prohlásil, že je hlasem, rozpoutávajícím svrchované vlnění černého sametu, se drtivou většinu stopáže bohužel chová jako hysterka a ve světlejších okamžicích jako semetrika ze Semetrikova. Vizuálně je sice své předloze podobná, a ledacos se dá omluvit dramatickým dětstvím a křehkou pěveckou duší, sledovat ji je ale trochu o nervy i o žaludek. Nejhorší ale je, že i když tvůrci drží pedál emocí sešlápnutý až na podlahu, příběh zůstává neosobní a odtažitý a ne a ne vás vtáhnout do sebe. Prostě ani na vteřinu nezapomenete, že sedíte před obrazovkou a v kolik musíte zítra vstávat. (23.06.2015)

Trošku jsem se musel přemáhat, protože pohnutý osud této zpěvačky je tak na zkažení zbytku večera, ale k filmu. Obecně nemám rád prostřihy, skákání plus mínus dvacet let. Nejsem zase tak starý a přesto mi dělá problém se zorientovat v ději. Bohužel je to hold trend. Co se samotného děje týče, za sebe mohu říci, že byl dle dostupných informací o Edith zpracován vcelku kvalitně, co do informací. Bohužel mi tato zpěvačka nikdy nějak nepřirostla k srdci. Její hlas je geniální, to ano, ale pro mé uši ne příliš líbivý. (12.11.2016)