Vykoupení z věznice Shawshank

(1001) K filmu mám takový nostalgický vztah, protože můj tatínek pořád chodí po bytě a vykřikuje "právník to podělal!" a podobně. A když pláče i Morgan Freeman, kdo jsem já, abych neplakala! Zamlada byla moje oblíbená epizoda s mladým Elvisem, nyní si zejména užívám Clancyho Browna, jeho 192 centimetrů a bezkrevný obličej. Nicméně oficiální důvod, proč ten film oceňuji, je zobrazení mužského přátelství. Zajímalo by mě, jestli muži vidí toto zobrazení jako pravdivé. Oproti jiným filmům podobného charakteru mám dojem, že tady všechno tak nějak přirozeně zapadne do sebe, zvolení herci to neuvrhují do kýče, necítím křeč a nemám potřebu hledat chyby technického rázu. Navíc film dost sugeruje spíš než realitu jakési podobenství o touze po svobodě. A poslední scéna vypadá tak strašně divně, modře a ideálně, že čím jsem starší, tím víc mám utkvělý dojem, že se nikdy nestala a že je to jenom zoufalé přání zastiňující skutečné události. (Což mi přijde jako docela cool interpretace srážející náběh k předávkování sentimentem.) P. S.: S hrůzou jsem si vyzkoušela, že kdybych já byla Red, tak si "Zihuatanejo" několik let nevydržím pamatovat. (19.12.2014)

Dlouho jsem váhal, jestli to mám přiznat. Nakonec jsem se rozhodl, že ano. V závěru The Shawshank Redemption jsem se rozbrečel. Ne že by se mi z očí valily potoky slz, ale přesto - žádnému jinému snímku se tohle nikdy nepodařilo. Můžu dát filmu, který něco takového dokázal, méně než pět hvězdiček? Nemůžu. A kdyby to šlo, dal bych i víc. Delšího komentáře jsem momentálně neschopný, ale s klidným svědomím dodám, že tohle je ten nejnádhernější film, co jsem zatím viděl... a Darabont je génius. (13.08.2008)

Opravdu úžasný film se skvělým příběhem, hudbou i hereckými výkony a asi nejlepším závěrem, který jsem kdy viděl. Ten konec ve mě zanechal opravdu úžasné pocity a celý film se opravdu skvěle sledoval. Myslím, že své postavení ve zdejším žebříčku a i místo v mé TOPce si po právu zaslouží. (02.04.2015)

Film, který se v době uvedení ani nezaplatil. Film, jehož název nejde pořádně přečíst natož zapamatovat. Film, který si možná o to víc postupně nalézal a nalézá oblibu u nejširšího diváckého publika. A určitě právem. Svou atmosférou mě vtáhl tak dokonale, až se potvrdilo známé: "Nejlepší film je takový, při jehož sledování si jeho kvality neuvědomujete." I když znám spoustu zajímavějších filmů, ani s odstupem nemusím na svém hodnocení nic měnit. (03.04.2005)

Frank Darabont má pro tyhle "člověčinky" jasné vlohy. Oproti Zelené míli je Vykoupení jaksi poklidnějším, co se tempa vyprávění i událostí v něm obsažených týče, ale o to více péče je věnováno postavám. Oba hlavní aktéři jsou jak výtečně napsaní, tak výtečně provedení, zejména Robbinsův Andy je fascinující svojí nepřístupností, která v průběhu filmu taje. Přesto bych si netroufal řadit Darabontův snímek po bok takových skvostů, jako je Formanův Přelet nad kukaččím hnízdem, protože v určitých věcech mi přijde až příliš vykonstruovaný, vyumělkovaný a namířený na divákovy city (pravda, velice vkusným způsobem). Celý příběh na mě zapůsobil, ale nikterak zásadním způsobem. Je to prostě... hezké vyprávění, které jsem celý film sledoval, ale které mě nedokázalo vtáhnout a zanechat ve mně více než pocit z výtečně odvedené práce. Snad jsem čekal příliš mnoho, když jsem viděl jak vysoko Vykoupení vyšplhalo na žebříčku... Ve svém oboru ale samozřejmě špička. (25.02.2004)