Reklama

Reklama

Úkol: Zavraždit ďábelského vraha Obergruppeführera Reinharda Heydricha. Místo: Praha. Název operace: Operace „DAYBREAK”. Režisér Lewis Gilbert (Agent, který mě miloval, Moonraker) natáčí film na místech, kde se odehrály i skutečné události. Válečný příběh statečných Čechů, kteří se postavili na odpor nacistické Říši v misi provedené v roce 1942, která vdechla novou naději Spojencům. Budete svědky šílených odvetných akcí nacistů, včetně vyhlazení Lidic. Spatříte poslední statečný odpor sedmi vlastenců. Obyčejných lidí podle běžných měřítek, ale hrdinů podle všech ostatních. (Warner Home Video CZ)

(více)

Recenze (44)

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Tento film se tváří, jako že vypráví "pravdivý příběh", přesto už ten pozměněný název skutečné operace Antropoid v názvu filmu má asi diváka upozornit na to, že v lecčems se jeho autoři s fakty zrovna moc nepářou. Zejména mě to zarazilo u postavy Karla Čurdy, který dle autorů tohoto filmu má mít rodinu i s malým dítětem, a obává se tak o jejich životy, zatímco v reálu tou osobu, o jejíž život se Čurda bál a šel proto na gestapo, byla jeho matka. Stejně tak mi přišla dosti uhozená scéna, kdy se atentátníci nejprve snaží zastřelit Heydricha, když  odjíždí vlakem do Berlína. Volbou nějakých pražských lokací se film sice snaží o jistou autenticitu, proč se však samotný atentát točil na rohu Radlické ulice, tedy poměrně daleko od skutečného místa atentátu, to ví asi jen samotní tvůrci. Jinak bych ještě filmu vytkl velmi divnou, dosti lacinou hudbu, která je jak z nějakého béčkového televizního filmu. A pokud člověk kouká na dabing, tak asi škoda, že všichni čeští herci v menších a malých rolích (např. Jiří Krampol jako jeden z odbojářů či Zdeněk Srstka coby gestapák) jsou nadabováni jinými herci. ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Zapomenutý koprodukční snímek o dění kolem atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, který daleko více vyznívá jako okupační dobrodružný film, než jako historická výpověď skutečné události. Co se týče právě té reálnosti a ryze přimyšlených či vyloženě vymyšlených dějství, je to asi tak padesát na padesát. Několik reálných sekvencí tu skutečně je a hlavně co se týče scén kolem kostela se viditelně tvůrci inspirovali Sequensovým snímkem ´Atentát´. Po dějové stránce však šli v příběhu mnohem dál a více ho rozvinuli. Do nebe volající však nejsou jen vymyšlené věci, což nakonec ve filmech dle skutečné události není nic neobvyklého, ale množství filmových chyb. Asi ta největší je ve scéně právě u toho kostela, kdy ho německá armáda obsazuje a v pozadí ve směru k Vltavě je jasně vidět projíždějící červený autobus Karosa ŠM 11, který se začal vyrábět někdy na konci 60. let. A co ty odhazované granáty v kostele? Na to, kolik jich tam vybuchlo by ten kostel musel být pořádně zdemolovaný, ale světe div se, po výbuších nikde nebyl ani škrábanec. Ani díra na zemi. Hm... vskutku podivné. To o profesionalitě opravdu nesvědčí. Martin Shaw v roli Karla Čurdy je k nepoznání. Proboha, proč mu dali ten knír? Ve snímku si zahráli i čeští herci včetně zpěváka Josefa Laufera, ale figurují jen jako kompars. Jen Jiří Krampol jednou pronesl snad dvě kratičké věty. Snímek je naprosto špatný snad ve všem. Těžko říci co bylo příčinou, ale na tomhle pracovat byla opravdu ztráta času. ()

Reklama

tahit 

všechny recenze uživatele

Dovedu si představit, že natočit celovečerní film s námětem atentátu na Heydricha v socialistických časech s probíhající normalizací vyžadovalo asi hodně úsilí. Dlužno poznamenat, že ulice Prahy tomu filmu dali nenahraditelné možnosti a věrnou kulisu. Netřeba připomínat, že mnoho věcí bylo samozřejmě ve skutečném atentátu docela jinak. Tady je jisté, že tvůrce spíše akčních filmů Lewis Gilbert zřejmě nijak zvlášť neusiloval o odkrývání toho, jak to všechno vlastně do detailu bylo. Proto je ve filmu tolik blbostí. Nicméně existují i konspirační úvahy, že ve finální akci to bylo možná jinak. A to tak, že Kubiš hodil nejdřív bombu a poté auto pokropí dávkou Gabčík ze Stengunu. Při natáčení tohoto filmu roku 1973 byl použit skutečný Heydrichův Mercedes jako v Atentátu z roku 1964 od Jiřího Sequense, pouze místo na rohu Radlické ulice již nebylo autentické, jako v předešlém filmu. Za velmi povedené považuji ztvárněnou postavu arogantního Reinharda Heydricha, která do podoby docela pasuje. Závěrečná akce parašutistů ukrytých v kostele svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici nebyla také úplně špatná. Vše ostatní už je taková ta splácanina v americkém stylu. ()

kinderman 

všechny recenze uživatele

V pátek jsem zašel do kina na restaurovanou verzi Sequensova Atentátu a dnes jsem si pustil tento pozapomenutý film, ve kterém Krampol a Drbohlav brání kůr, Pepíci Laufer a Abrhám to schytají dole v kryptě a Zdenda Srstka v roli bezejmenné gestapácké mlátičky si podá Martina Shawa (Doyle z Profesionálů) coby Karla Čurdu. V roli odbojářů se objeví Jandák a Ray Smith (Spikings z Dempseyho a Makepeacové). Jako dobrodružný (odbojářský) snímek ze druhé světové to (až na tu podivnou hudbu) funguje téměř dokonale. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Kdepak, Atentát je jen jeden. Na Operaci Daybreak mi vadilo o dost víc věcí než kolik mě jich zaujalo, a to je špatně. Ano, akce je natočena relativně dobře, ale s historickými fakty scénář kouzlí místy až prapodivně, hudba je jako vystřižená z nějakého levňoučkého televizního filmečku, herci děsní (obzvlášť představitel Karla Čurdy je nebývale tupý zjev)... A do toho řada nechtěně komických situací, jako když britský důstojník Gabčíkovi a Kubišovi na začátku filmu vysvětluje, kdo je Heydrich a co je to ten protektorát Čechy a Morava. ()

Galerie (41)

Zajímavosti (20)

  • Ve scéně natočené na Staroměstském náměstí je znázorněn autobus Praga RND z roku 1949. (vangobseck)
  • Karel Čurda v jednom letadle s Gabčíkem a Kubišem neletěl, nebyl členem výsadku Anthropoid, Silver A či Silver B. Účastnil se operace „Out Distance“, jejíž úkolem byla pomoc skupině Silver A. S Čurdou letěli Adolf Opálka a Ivan Kolařík. Zatímco Kubiš a Gabčík seskočili na území Protektorátu Čechy a Morava 29. prosince 1941, Čurda byl vysazen až o čtvrt roku později (28. března 1942). Nebyl ženatý a neměl dítě. (Robbi)
  • V roce 1941, kdy se film odehrává, ještě jezdily přes Staroměstské náměstí tramvaje. Trať v úseku Právnická fakulta, Staroměstské náměstí, Celetná a Prašná brána byla zrušena až v roce 1960. (Robbi)

Reklama

Reklama