Veřejní nepřátelé

Mann pokračuje tam, kde v Miami Vice skončil – v syrové a nepřikrášlené filmařině, v níž prim hraje ostrý zvuk a naturalistický obraz digitální kamery. Opět si báječně vypomáhá hudbou, která dodává sekvencím spád a atmosféru. Bohužel záměr udělat Heat model 30. léta ztroskotal na scénáři a Christianu Baleovi. Nevím, kdo za to může víc, ale Deppův lump hraje první housle a uhlazený muž zákona absolutně nedokáže vzdorovat jakoukoli problematičností či dvojakostí. John Dillinger jede velké sólo a Michael Mann se jeho šviháckým a gentlemanským naturelem klaní všem knírkatým gangsterským melodramatům z minulosti. Funguje to skvěle, včetně závěru. Jistou hloubku do filmu vnáší motiv Dillingera jako posledního zástupce galantních lupičů, které válcuje nenápadná mafiánská šmelina. Dvě a půl hodiny mě Veřejní nepřátelé vydrželi bavit, protože Deppovi a Cotillardové to sekne a Mann se umí ponořit přímo do středu dění. To magické něco tady ale chybí – v tomto případě dráždivé napětí mezi zákonem a zločinem, dobrem a zlem. Dillinger a Purvis jsou oba až příliš jednoznační, než aby dokázali vytvořit tak explozivní dvojičku jako Hanna a McAuley. (01.07.2009)

Přes to všechno pozlátko jako film tito Veřejní nepřátelé blatantně selhávají. Přitom legendy kolem Johna Dillingera si přímo říkají o ryzí syrovost uchopení žánru. Tahle vyumělkovaná šou byla dlé mého skromného názoru spíš horší, než skvělá.To už se mi jako klukovi líbil víc ten starej Dillinger s Markem Harmonem. Lepší tři hvězdy, ať nežeru. (27.08.2011)

Já se u toho brutálním způsobem nudil. A přitom se režie chopil Mann a hlavních rolí Depp s Balem. A to nepočítám kopu dalších zajímavých rolí jako je Cotillard, Crudub, Tatum nebo de Ravin. Prostě jsem si ale nemohl pomoct, filmy s takovou tématikou už jsou otrava na entou, kde nemá film co říct, protože mele stále to samý dokola, nebo snad ne? Možná by to chtělo víc akce, míň kecání, míň hraní na to, že mám ve filmu hvězdu a tak se to udělá samo a hlavně trošičku změny u režiséra. I tak pro mě zůstává Collateral tím nejlepším, co kdy natočil. Nenápadné a příběhově daleko zajímavější a originálnější než Veřejní nepřátelé. A to si ani nedokážu představit, kolik za hraní ve filmu museli zkasírovat Depp s Balem. Vráti se mu to vůbec? (07.12.2009)

Nejdražší amatérsky vyhlížející film co jsem viděl. Vážně. Mannovi by měl konečně někdo sebrat tu digitální kreaturu a vpálit mu zpátky do rukou starou dobrou pětatřicítku, s jejímž nasnímáním by Veřejní nepřátelé alespoň působili velkofilmově a ne jen jako pokus o "něco nového, co se míjí účinkem". Až do závěru jsem si říkal, že má ten digitál vlastně něco do sebe a že se Mann pokouší snahou o realismus opět přiblížit diváka hrdinům doslova až k chloupkům na zátylku , jenže závěr jasně ukazuje, že nejde o nic jiného než pózu starého pardála, který vždy volí raději pohodlí. (Kdo by nechtěl stříhat hollywoodskou pecku na svém notebooku, že?) Pár vynikajících momentů se ale přesto najde (bez výjimky akční scény), byť příběh není ničím jiným než dalším plochým životopisem, který si odkecá svoje a na konci vytasí otřepané "co se s kým stalo" titulky. A Deppovi s Cotillard jsem to nežral ani vteřinu. Bale mě bral překvapivě víc. (02.07.2009)

Miami Vice nasadilo laťku zatraceně vysoko a bylo jasné, že se mistr nejspíš nepřekoná, smutné je, že se jí svým novým filmem ani nepřiblížil. Veřejní nepřátelé jsou dlouzí, až na drobné momenty ale poněkud chladní. Dobová atmosféra nefunguje, postavy nejsou zajímavé a jsou si podobné, takže se hrozně pletou a za zmínku tak stojí opravdu jen Johnny Depp, slaďounká Marion a čas od času zajímavá hudba (i tu ale umí Mann použít lépe). Digitální kamera mi nevadila, kouzelné obrazy, které by si zasloužily vytípat, vytisknout a rozsvěsit po stěnách ale ve filmu nehledejte. Potěší několik scének typu "čekání na červené", "procházka po policejní kanceláři", nebo finální scéna před kinem. Poslední slova filmu mě ale dojala, to zase jo... (25.08.2009)