
Harry Potter a Relikvie smrti - část 2
-
Harry Potter and the Deathly Hallows: Part 2
-
Harry Potter a Dary smrti - 2.
-
Harry Potter and the Deathly Hallows: Part 2
Dobrodružný / Drama / Rodinný / Fantasy
Velká Británie / USA, 2011, 125 min
Ainy
Druhá část závěrečného dílu o Harry Potterovi byla úplně něco jiného. Spousta akce, napětí .... Povedl se, akorát srážím jednu hvězdičku za ten konec, to bylo podle mne takové kýčovité jak vedou všichni své děti na vlak do Bradavic, možná tak trochu jsem čekala, že bude i nějaký otevřenější konec pro možné další pokračování. Stejně jako většině fanouškům je mi líto, že to už končí. Jako dospělák jsem si sledování příběhu čarodějnického učně užila. Harry Potter byl fenomén, myslím si, že dlouho po něm nic podobného nezažijeme, škoda ...(12.9.2011)
Zíza
Rozhodně je to téměř o hvězdičku lepší než první část (ale hodnotím stejně, protože ty 4* si to prostě nezaslouží). Ano, máme tu závěr velkolepé ságy o Harrym Potterovi, na mrk se uvidíme se spoustou starých známých, jenomže... všichni mají štěk, nic není pořádné, opravdové a hudba taky nebyla nic extra - slečna nevýrazná (zrovna tady, když to má být tak epic!). Na to, že to mělo 130 minut, mi film uběhnul velmi rychle - plus. Bohužel spousta scén vyzněla tak nějak divně, na prázdno, byly zde nelogičnosti (viz pořadí Hermiona - had - Ron, v dalším záběru had - Hermiona a Ron; jak se ta Hermoška kolem toho hada dostala je mi záhadou...), i scéna, při které mi ukápla slza, celé to dějství bylo tak nehorázně přerušeno, že jsem si nemohla ani pořádně užít ten pocit lítosti, žalu... škoda. A pak boj s Voldym. Vždyť to bylo až směšné; i ta jeho smrt - to jsme se opět vrátili do jedničky? Přes dílčí nedotaženosti k mé nespokojenosti to byl vcelku fajn film, ale do kina bych na něj jít nemusela (byla jsem), stačilo to DVD. Na to, jak jsem očekávala, že film bude mít grády, vyzněl do ztracena. Lepší 3*, ať nežeru. Btw. Jsem fanoušek ságy, ale nechce se mi na to koukat obdivnýma očima plnýma sentimentu.(9.9.2011)
novoten
Oh My Granger! To, co dělá z knižních Relikvií magické finále, umocňuje filmová adaptace na nejvyšší únosnou míru, z Nevilla dělá zaslouženého frajera, z Princova příběhu nejlepší scénu ságy a z Davida Yatese jednoho z nejlepších režisérů, co znám. Ve chvíli, kdy se tenhle kouzelnický svět uzavírá všem divákům, zůstává jen těžko ovladatelná chuť vidět a číst to všechno znovu. Zkrátka v těžké euforii po skončení snímku jasně stoprocentní podívaná a asi i nejlepší filmový díl celé bradavické série. Některé zážitky jsou nesmrtelné už v době, kdy se odehrávají. Děkuju, že jsem mohl být při tom.(21.7.2011)
Botič
Bradavice otevřeny naposledy(?) Nejepičtější díl ságy se od první minuty nezadržitelně řítí do svého grandiózního finále, po němž následuje podivná pachuť na patře. Opatrný rozjezd je vystřídán dechberoucí akcí - vrací se skoro všechny postavy a dostáváme se zpět na místa, která jsme měli možnost během 8 dílné cesty navštívit. Díky tomu má Yates nepřebernou škálu možností, jak z diváka vytřískat kýžené emoce a nutno podotknout, že se mu to na ploše 130 minut daří téměř pořád. Akorát v konečném součtu je Harry Potter postava, kterou si vždycky vychutnám na papíře víc, než ve filmovém světě, z kterého dám přednost jen vybraným dílům. Avšak závěrečná řež, která předvedla novou škálu hrdinů mezi ně určitě patří. Jedna velká kapitola se uzavřela, co jí teď asi nahradí?(11.7.2011)
Bluntman
Předchozí díly pod režijním vedením Davida Yatese přestaly být zajímavé z estetického hlediska a nabývaly na pozoruhodnosti svým zaměřením se pouze na - nesmírně početnou, nutno poznamenat - fanouškovskou skupinu. Narativní doťuknutí celé ságy už ale nestojí za pozornost ani z tohoto hlediska, protože se od fanouškovského diskurzu upustilo, a začíná být hodno zájmu až díky kritickým ohlasům, na nichž se výrazně podepsal hype "epického zakončení vyprávění pro celou jednu generaci". Zatímco první část posledního dílu by se s trochou nucené snahy dala obhájit jako odvážný narativní experiment, "dvojka" selhává jako samostatné vyprávění, jako završení příběhu kouzelníka s jizvou na čele i jako adaptace. Syndrom druhých polovin se zde projevuje velkou měrou, protože film nemá začátek, prostředek i konec a přechody mezi jednotlivými akty jsou až příliš nucené a neobratné. Nevadilo by to, kdyby daný přístup byl opodstatnitelný v rámci série, ale na místo strukturování vyprávění do větších celků mají sekvence podobu uzavřených adventurních úkolů s jasnými deadliney. Na předchozí díly se odkazuje jenom situováním na konkrétní místa a užitím stejných záběrů ve flashbacích. Je ode mě jako nečtenáře posledních dvou knih odvážné tvrdit, že ve výsledku nejde ani o dobrou adaptaci, ale pokud kvůli neukázáním scén úmrtí kladných postav postrádají činy přeživších během bitvy motivické opodstatnění a nezmínily se věci, které se zde najednou objeví a zužitkovávají, nemůže jít o ukázku dobrého převodu textu z jednoho média do druhého. A i ten vyzdvihovaný styl, který se vyznačuje netradičními úhly záběrů (rakurzy), decentralizovanou kompozicí a "nahrazení" konvenčního snímání dialogových scén (záběr/protizáběr) obkroužením postav v prostoru, se stalo v posledních letech v rámci blockbusterové kinematografie normou (viz batmanovská sága od jinak hodně stylisticky konzervativního Nolana, oproti němu formální progresivnost Abramse). Je dobře, že Harry skončil, protože až na výjimky z pravidla představoval zpátečnického představitele blockbusterové kinematografie, přizpůsobujícího se tak leda moderním trendům (opravdu je poznat, která akce má narativní opostatnění a která slouží jen jako atrakce kvůli 3D).(20.7.2011)