Alois Nebel

Česká Renesance natož Sin City se nekoná. Ty postavy uměly mlčet opravdu ukázkově. Kdyby byly podpořeny hutným příběhem a atmosférou, možná by to nemuselo vyznívat jako negativum. Herci (...aneb tolik tváří z Dejvického divadla nehrálo ani v Karamazových...) většinou nepůsobí moc věrohodně. Což je chyba spíše samotných postav, jejichž motivace a většinou i charaktery jsou těžce rozluštitelné. Jako debut to sice působí neokoukaně a v kontextu naší kinematografie se Nebel skutečně jeví jako unikátní projekt. Ale výsledek mě asi minul víc, než jsem chtěl. (03.10.2011)

[IFF 2011, Bratislava] Tomáš Luňak a jeho opatrný-čo mimochodom neznamená nepodarený-debut. Nazdávam sa, že výsledná fazóna zdupkáva predovšetkým na neochote pridržať sa pôvodnej predlohy, ktorá v sebe ukrýva nespočetné množstvo nepoužitých narážok a heftov. Bez nich "mlha ktorá šuká les" vyzerá dosť vypreparovane a túto kastráciu naplno nevynahradí ani rotoskopické zaobalenie. Má zbehlého Krobota (mimovoľná podobnosť s "A Londoni férfi" ma rozplesala), má v malíku exteriéry z čias normalizácie a chmúrne prostredie bývalého Sudetska, má skôr heslovité, než doslovné razenie-k tomuto nemôžem napísať krivého slova. Spomeňme si však napr. na "Waltz with Bashir" a "Scanner Darkly", ktoré sa núkajú k provizórnemu prirovnaniu-Folman aj Linklater kráčali totožným smerom, avšak ich spovede-i keď boli diametrálne odlišné-boli buď tematicky hutné alebo fabulovo rozvetvené. "Alois Nebel" neni ani jedno, ale aj tak sa neubránim spokojnosti z vytvorenia niečoho (na tuzemské pomery) špeciálneho a preto vravím, snaha sa cení. (09.11.2011)

neuvěřitelná poetika v souboji s duchaprostým, leč zajímavým scénářem, pokud je člověk na film dobře naladěn, nejlépe v přítmí se zeleným čajem a vodní dýmkou, může být zážitek výborný, ale pořád zůstává pachuť toho, že scénář je až moc líný (20.08.2012)

Je až příliš jednoduché připlácnout pozornost na banální povrch struktury děje a prohlásit ho za plytký. Taková lampa v noci. Viď, moucho. Sledujte se mnou, a sledujte pozorně. Forma tu totiž nosí děj často mlčky a komplexní sdělení, respektive množství nabízeného, vyžaduje aktivní spoluúčast diváka. Pasivní příjemce potravy se v té přímočarostí nabízené nudě těžko zasytí. Síla v asociacích. Důkaz, jak moc je důležité pokládat si správné otázky. Vedou po pěšině, kterou prozradí jen podrážky bot otisknuté v bahně než mrazem ztuhlo a překryl ho nános sněhu. To je ale potřeba počkat, než sníh zase sleze, žejo. __ Máme tu okamžik, kdy je cesta násilně rozštěpena v rozcestí. Vzniknuvší pěšinky se někdy překrývají, někdy jedna druhou na míle míjí. Obě pocházejí ze stejné minulosti, obě chromé. Cesty pro ztracené duše. Prvá pro ty, kteří pouze přežívají a rezignovaně hledají klid, prosti revolty. Pohár přetekl se smutným uvědoměním, že jeho okraj může být svlažován i nekonečné roky. Druhá, neméně zahalena mlhou pro ty, které setrvačnost žene kupředu. Sestávající z fanatického odhodlání a bolestné prázdnoty. Přežitek starého utrpení, které nikdy nenalezne klidu a stává se nepatřičným pro dobu, kam ho ta neutuchající vytrvalost zavedla. Okupují stejné mezidobí, směřují v čase do stejného okamžiku. Optikou celku jsou podivnou a nedílnou součástí ducha doby, která má ve výsledku stejné kořeny, stejné body zlomu. Jen pod drobnohledem zjistíme z jakých jednotlivostí je celek tvořen. Koukáte na roztomilý obrázek Mickey Mouse, který je složen z válečných fotek. __ Tak provázáni a přesto se míjejí. K sobě spoutáni, ale odděleni zdí. Každý svou cestou, za cílem předurčeným dnem dávno minulým. A vlaky stále jezdí laskavě neměnné trasy, a vlaky stále mají zpoždění. (Škoda toho narativního skřípání) (03.11.2011)

Mám rád comics, Priessnitz, ponurost podzimních a zimních Jeseníků, noc, mlhu, déšť... Excelentní vizuální stránka (rotoskopii využila už celá řada filmů, ale z těch starších to jsou nezapomenutelné Sněhurka s Popelkou od Disneye) by si asi žádala dynamičtější příběh, ale, ale mně pomalé tempo sedlo k celkové atmosféře filmu. Vítr se prohání větvemi holých stromů a bere s sebou poslední listy, nekonečné přívaly deště bičují hluboké lesy, voda stoupá a v tom všem se odehrává nenápadný příběh obyčejných lidí.... (12.01.2013)

Život nemá děj (03.10.2011)

Předem musím přiznat, že pro mě je Alois Nebel srdcová záležitost. Je to moje krevní skupina. Mám rád komiksovou předlohu, mám rád Priessnitz i Umakart, mám rád drsnou horskou přírodu v pohraničí i onu pohnutou nejednoznačnou historii těchto míst. Tedy už díky tomi je velice nepravděpodobné, že by se mi film mohl nelíbit. A ani se to nestalo. Že je film spíš vizuální a méně o příběhu to přece musel vědět každý, kdo původní příběh zná. Zde je skutečně děj podružný, hlavním motorem čehokoliv okolo Nebela je temná atmosféra. A tu se i přesto, že toho vzhledem k zfilmovatelnosti muselo být spoustu vypuštěno, podařilo do filmové řeči převést naprosto skvěle. A ani ten příběh zase až tak slabý není. Zdánlivé nic nedění se, je totiž záměrem, který dopomáhá utvářet atmosféru filmu. (11.10.2011)

Naprostá nadvláda formy nad obsahem, aspoň podle mého názoru. Ačkoli to je velmi pěkně udělané, tak ten příběh je nudný a divný. Ještě, že to bylo tak krátké, další minuty bych už asi usnul. Takové umělecké dílo a tak zmrvené nezáživným a chaotickým příběhem, který mě vůbec nezaujal. 45% (02.12.2011)

Těžce melancholické.. (16.07.2013)

Vizuálně zajímavý, nicméně dějově prázdný nesmysl. Asi si budu muset přečíst komiks, abych pochopil, o co šlo (07.04.2012)

Všetky výhrady ohľadom slabého scenára chápem a nehodlám ich vyvracať. Body udeľujem predovšetkým za skvelú animáciu, nádhernú muziku a v neposlednom rade tiež za pekné a zaujímavé prostredie. Samotným dejom filmu síce už tak nadšený nie som, ale budiš. Vďaka rotoskopickej animácií sú pohyby a mimika hercov natoľko reálne, že som si chvíľami hovoril, prečo by to vlastne nemohol byť normálny hraný film. Lenže práve potom, bez tej čiernobiele komiksovej poetiky, by asi tie scenáristické rezervy vyliezli na povrch. Tie štyri hviezdičky si tento zaujímavý počin určite zaslúži. Oceňujem odvahu a nápad. (09.02.2015)

Bezprostřední pocit po východu z kina je rozpačitost. Jak tu mnozí zmiňují; forma skvělá, obsah slabý. Nevím, jaký byl záměr. Vtáhnout nás do příběhu atmosférou? Ale do jakého příběhu přesně? Vše sklouzlo po povrchu, nebylo s čím a s kým se sžít. Film přede mnou projel rychlostí vlaku, nedal mi možnost nastoupit. To pak ani atmosféra nezachrání. Škoda veliká, když už to stálo takových peněz. Z Aloise Nebela se stal další z řady animáků, které si budeme pamatovat jen pro samotnou animaci. Po této větě lze ušmudlat hvězdu jednu anebo jich napálit celých pět. Zůstávám vprostřed, dávám na své pocity. (13.10.2011)

Je to hlavně o pocitech. Kdo má rád vlaky, nádražíčka, všechny ty banány, brejlovce, bardotky, zamračené.... ten ve filmu najde i možná další příchuť čehosi co ocení jen ajznboňáci. Na mne z té stanice v Jeseníkách, strážním domku i starého Hlavního dýchla neuvěřitelná nostalgie. Cítil jsem vůni smrků i rozteklého asfaltu vypečeného sluncem z pražců, slyšel bzukot much narážejícíh do oken nádražní restaurace i cítil smrad z cigaret a zkyslého piva z pohozených povoskovaných kelímků na podlaze Fantovy kavárny.... Děj zde za vizuálem zlehka pokulhává a v podstatě je velmi jednoduchý a snadno předvídatelný. Krobot mi ale velmi sedl jako hlavní hrdina... Samo zpracování si zaslouží pochvalu už jen za ten nápad něco udělat jinak ( u nás), samozřejmě jinde už mají dávno své Balšíry... Převedení do kreslené podoby se velmi podařilo u přírody, strojů a objektů...U lidí to na mně někdy působilo hodně uměle, zejména u sekvencí točených za šera, kdy světlem bíle ohraničené postavy ostře a nepřirozeně kontrastovaly s tmou... A čím mně teda osobně tvůrci naštvali, že Terce Voříškové odpreparovali její pihu z obočí ! Pánové to byla chyba! Snímek doprovází velmi podbízivý soundtrack včetně dnes už zlidovělého šlágru Půlnoční.... U mně je to za čtyři hvězdičky * * * * (12.10.2011)

Zaujímavý experiment českej produkcie, ktorý však pod rúškom výbornej animácie skrýva poloprázdny svet ľudských duší neschopných pootvoriť sa okoliu viac, ako je to nutné. Je radosť vidieť, ako dobre sú spracované tváre titulných postáv, mj. Karel Roden je prevedený majstrovsky. Príbeh a dej je pomerne tajomný a príliš mnoho vám toho neodhalí ani v závere, no skrýva sa v ňom viac než je zrejmé na prvý pohľad. Do značnej miery sa však jedná o vyslovene artový film, no nízky výskyt dialógov a hlavne rýchle prechody medzi scénami mi dosť vadili. Aj tak je však výsledný zážitok z filmu dosť dobrý a určite naň tak skoro nezabudnem. (25.12.2012)

Ozvláštnění rotoskopií snímek vytahuje nad průměr, neboť totéž hrané by byla jen velká nuda. Vše pohyblivé je svou (zřejmě i cílenou) jednoduchostí ve smutném kontrastu s dokonalým pozadím, jehož detaily občas berou dech - je vidět, že animátoři si s tím hodně vyhráli, o to víc bohužel forma převyšuje obsah. Místy extrémní NIC by se dalo krájet, tichá atmosféra zapadlého jesenického nádraží je sice velice uvěřitelná, ale věrohodnost všednosti a odtažení od reality je až ubíjející. Příliš prostoru tak dostávají vedlejší linie a scény na úkor vysvětlení děje, které SPOILER přichází až na závěr a je jednoduše odbyté... byť pravděpodobně opět záměrné (u)seknutí toho povstání kostlivců z let minulých bylo v mých očích hodně na škodu jinak celkem originálního a v naší novodobé tvorbě dost nevšedního počinu. 70% (05.10.2011)

Originální a skvělá animace se musí rozhodně pochválit. Atmosféra a herecké výkony se musí také vyzvednout. Bohužel je to vše, protože děj je hodně slabý a příběh není ničím záživný. Přesto je tu menší zklamání, ale animaci jsem si užil.. 6/10 = 60% (30.06.2012)

Skvělá atmosféra a vynikající rotoskopická animace. Ale jinak je ten film provinční až běda... (02.10.2011)

KINO-Premiéra za účasti tvůrců/// Obsazení 8/10 Děj 2/10 Hudba 4/10 Animace 10/10/// +technická stránka je nová, neokoukaná a na české poměry dokonalá, účast herců je obrovská a pro diváky lákavá, především zaujme Alois Švehlík a Miroslav Krobot, v menší roli potěší Tereza Voříšková -atmosféra ještě není nejhorší, ale téměř žádná hudba celkový dojem sráží hodně dolů, dějově je to pak prázdné, nudné nic, které i na prostoru 87 minut se zdá být nekonečně dlouhé, bylo chybou že tvůrci pustili Miroslava Krobota ke scénáři, načež on spoustu dialogů vyškrtal a ve výsledku nezbylo nic než jen dokonalý obraz bez příběhu/// Přiznám se, nalákala mě ta přislíbená účast tvůrců na premiéře tohoto filmu v Brněnském kině. Naivně jsem si myslel, že by se tam mohl objevit i některý z herců. No a nakonec i to půlhodinové povídání s tvůrci bylo zajímavější než celý samotný film. Občas to bylo i zábavné a to nejen proto, že při rozhovoru bylo patrné, že pan scénárista a pan režisér ještě nemají tolik "namluveno" a nebylo jim dáno tolik pozornosti aby rozhovorem propluli hladce. Působilo to jakoby jste ve škole dostali za úkol o něčem něco říct a stáli jste takto před tabulí poprvé. Díky animaci jsem nabyl dojmu, že film určitě nebyl levný a hádal jsem cenu kolem 30 miliónů. Výsledná částka 80 miliónů mi ale mírně zmrazila úsměv na tváři a říkal jsem si jestli to není škoda, tolika peněz. Pokud z práce grafiků a animátorů vzejde někdy v budoucnu něco dalšího, bude to určitě stát za to, ale obrazová stránka filmu není všechno a pokud se divák nudí není to vůbec dobře. Takže aby bylo v mém hodnocení jasno. Za tu účast dám tvůrcům třetí hvězdičku, ale jsou to vůbec tři nejslabší jaké mohu dát. Samotný film si zaslouží dvě./// Celkem 51%/// (17.10.2011)

Jejda, to bylo zklamání. Omráčení možnostmi techniky tvůrci zapomněli udělat film. Skvělé vystižení syrovosti Jesenicka je asi to jediné, co se mi zdálo povedené. Jinak Nic. Příběh zaniká, vyprávění je zmatené, postavy se pletou. Po skončení jsem zatoužil vidět to ještě jednou - srozumitelně, odvyprávěné živými herci bez sebestředné demonstrace "umění." (07.04.2012)

Pokud je na tokovém filmu nejlepší chraplák Terezy Voříškové, je něco špatně (03.10.2011)