Single Man

Od začátku filmu jde poznat, že se režijního vedení chopil módní návrhář. Nějakou dobu jsem se obávala, aby stylistická stránka nepřevážila samotný děj, ale nakonec se ukázalo, že mé obavy byly zbytečné. Jakmile se začne rozvíjet vztah mezi Georgem a jeho studentem Kennym, módní stránka filmu jde stranou a Tom Ford se s filmařskou precizností i jistou hloubkou soustředí na jejich vyvíjející se vztah. Colin Firth s Nicholasem Houltem to mezi sebou rozehrávají mistrně a chemie mezi nimi je elektrizující. Nicka Houlta považuju za jeden z nejvýraznějších mladých britských talentů. Příjemná hudba, i když nejsem jediná, komu hudební melodie připomínala "theme" z Fontány. Single Man má osobitou retro atmosféru tehdejší doby, je ozvláštněn smyslem pro módu a styl a zároveň dokáže s potřebnou hloubkou vykreslit portrét života jednoho osamělého muže. Někdo se v komentáři zmiňuje o tom, že tento film je jako listování módním katalogem. Hezky se na to divá, ale žádný velký dojem to nezanechá. Myslím, že i takto se tento "art film" může brát. Některým možná bude připadat chladný, zaměřený pouze na vizuální podobu a styl, bez nějakého zásadního příběhu, psychologie či velkých emocí. I takový by Single Man mohl být, nebýt však právě Colina Firtha a Nicholase Houlta. Protože pro mě jsou především oni tím základním "elementem", který dodává celému příběhu ten správný hnací motor. Možná, že bez nich by na mě film tolik nezapůsobil. (20.03.2013)

Single Man je typicky rozporuplným filmem současné americké produkce, zaměřené nejen výlučně na genderové téma. Příběh je mimořádně silný a nepostrádá hloubku trýznivé citové deprese hlavního hrdiny, nicméně výborně rozehraná linie definitivních ztrát je v posledních minutách roztříštěna neadekvátním závěrem, jež není ničím jiným, než čítankovým patosem. Čili tam, kde film skutečně začíná, vlastně končí a divák má pocit, že byl svými tvůrci podveden. Podveden tu ale byl i Colin Firth, který do postavy traumatizovaného profesora vložil maximální snahu a zkušenosti a je jen škoda, že jeho mimořádné sólo tu vlastně přichází vniveč. Ačkoli se film detailně nevyslovuje k mnoha důležitým aspektům, jež zvolené časové období vysloveně nabízí (např. otázka homosexuality na počátku šedesátých let, které znamenaly klíčový přelom v její zákonné akceptaci), samotnému příběhu to kupodivu příliš neškodí a ostatně to nemělo být ani záměrem. Příště postačí dopilovat scénář a laskavý divák pak leccos promine. Zatím k tomu není důvod. (24.05.2011)

One man show v podání Colina Firtha. Naprosto a bez debat. Emociálně naprosto vyčerpaný profesor po skončení dlouholetého vztahu, který pro něj znamenal naprosto všechno. Tak rád by všem řekl o sobě pravdu, ale tahle společnost na to ještě není připravena. Bude, ale rozhodně ne v roce 1962. To až o hodně let později. Dnešní den, ten rozhodne všechno, možná ho zvládne, možná ne.... (13.01.2015)

Dosť si zakladám na tom, aby film nielen vyjadroval, ale aj vyzeral-to popierať nemienim. Napriek tomu som naklonený aj výtvorom, ktoré sú tzv. esteticky holé-teda nedbajú na svoj vzhľad a sústreďujú sa v prvom rade na minuciózne zachytenie (ku príkladu) existenciálnej problematiky. Avšak prípady v ktorých dochádza k súladu krásy vonkajšej s tou vnútornou sú proste k nezaplateniu. Posledné vety naznačujú, že práve "Single man" by mohol byť tým nezaplatiteľným produktom dosahujúcim žiadaný rezultát. Veru, neni to tak a na rovinu-mrzí ma to. Obyčajne prežívam rôzne modely sugestivnych spomaľovčiek, plačlivých husľových variácií, meniacich sa rastrov, fascinácií detailom, retrom, motívom, ale aj keď ma tieto blahé pomôcky/priority dokážu privádzať do rozpakov, ich prehnaná početnosť chtiac-nechtiac škodí. To priamo súvisí aj s nedodržaním si zdravého odstupu debutanta Forda, ktorý ešte (logicky) nerozozná únosnú mieru v správnom/vyváženom prerozdeľovaní/dávkovaní vyjadrovacích prostriedkov a myslí si, že keď do svojej senzibilnej výpovede naperie všetko pod tlakom (respektíve hromadne), tak automaticky dosiahne akési emočné rozpoloženie. Pri nezávažných témach takéto pokusy nevadia-oživia ich, pri závažných áno-zastrú ich, ale kladné prijatia chápem a všetkým (aj Tomovi) ich nesmierne prajem. U mňa to však škrípe, pretože od slzopudného a rozcíteného defilé vyžadujem čosi viac, ako len koncentrovane načančaný, vierohodne skompletizovaný reklamný spot s pár lapidárnymi zábleskami. Plus, k akademicky vycíbrenému výkonu Colina Flirtha si kvôli všadeprítomnej "Gucci" nažehlenosti vzťah nevytváram, o skutkovom preukázaní právoplatnosti súžitia dvoch rovnakých pohlaví ani nepolemizujem-nato je to príliš povrchné a ako bolestný príspevok o strate partnera, následnej osamelosti so samovražednými sklonmi to usilovne háji svoje farby a zasahuje ma presne mierenou ranou. Kiež by ta rana bola hĺbková a nebol to len gumový projektil. (15.03.2011)

-"If it's going to be a world with no time for sentiment, Grant, it's not a world that I want to live in." Procítila jsem tento film velmi intenzívně, ale zároveň jsem v něm vnímala velkou část unylosti, o kterou nestojím. Filmy o obyčejných věcech, které jsou zcela zásadní, jsou moje krevní skupina. Tady ten pocit důležitosti ale nepřišel. Večer s Julianne Moore pro mě nepředstavoval lekci v kontextu a jakkoliv se oba herci snažili, mnoho vrstev jejich vzájemných citů, o který se předtím mluvilo, jsem v řeči jejich těl nenašla. Setkání se španělským supermodelem nevypadalo jako náhodné dotknutí citlivých duší, ale jako reklama na cigarety. Ani souznění se studentem nebylo cítit takovou živelností, jakou by mělo, ačkoliv ze všech epizod představovalo největší naději. Ale jinak je to tragédie starořeckých rozměrů a jako takovou ji schvaluji. V podstatě to vypadá, že Tom Ford si udělal přesně to, co chtěl, a na nic kolem nehleděl, což je sympatické a obdivuhodné. Jen se mi srdce úplně nepohnulo a dokonce jsem nebrečela (!), což už se mi u tohoto druhu filmů dlouho nestalo. Můj nejoblíbenější/nejintenzivnější moment: Hlavní postava otevře dveře ven do světa a z větve stromu před jeho domem vzlétne sova a zmizí do noci. A čestné zmínění bych také ráda věnovala úvodní scéně na sněhu. Škoda, že se onen přímý, nekompromisní a mírně znepokojivý způsob zobrazování věcí nepřelil do celého filmu. (31.07.2015)