Single Man

Kdybych se měla uchýlit ke klišé, prohlásila bych film Single Man za dokonale vybroušený diamant, v jehož nitru se stále ukrývá divokost, syrovost a bolavost, které vám rozřezávají ruce do živého masa každou ze svých vycizelovaných hran. Kdybych byla filmový znalec, obsáhle bych pohovořila o styčných plochách s Hodinami, Daleko do nebe nebo Americkou krásou díky době děje, výtvarné stylizaci, tématice, pocitovosti v elegenatním rámu a uvěznění v každodennosti, popsala bych nejednu stránku o sladění kamery, hudby a barev s dějem a rozpoložením postav a za každým druhým slovem by se přetlačovaly výrazy jako existencialismus, identita a sebeurčení. Kdybych měla chuť někomu něco radit, doporučovala bych vám vidět to ve stejném prostředí jako já, ve starém polozapomenutém kině a kavárně dohromady, kde sedíte u stolku pod starými obrazy a díváte se na plátno během upíjení červeného vína, nerušeni šustěním pytlíků a chroupáním popcornu. Jsem jen ta, která jsem, tak řeknu pouze tolik: Single Man je příběh o drásavé opuštěnosti, o propasti zoufalství skryté za jedním jediným všedním dnem, o snaze (ne)přežít něco, co se přežít nedá a snaze (ne)přežít ve světě, který se rozhodl vzít to do pekla zkratkou... a taky holdem Kráse s velkým K a definitivním důkazem, že když Colin Firth chce, dokáže odhodit svetr se sobem kilometry v dál a zadupat vás do země jediným pohledem. Skláním hlavu, zavírám oči a dovoluji jediné slze prodrat se na svobodu zpod pevně stisknutých víček - a definitivně se loučím s létem. No co, stejně jsem léto nikdy neměla ráda.... P.S. Patřit mezi členy Akademie, kteří odepřeli Firthovi a Korzeniowskimu Oscara, chodím kanálama i po smrti. (11.10.2010)

Z eufórie rychle do pesimismu, rychlostí... dejme tomu; metelesku-blesku. Kdyby někdo nahrával mé já, kterak sleduje film od muže pro muže, může se domnívat, že mi šiblo. Otáčivá židle vzala (skoro) za své, nebýt mé nebývalé náklonnosti k artovým snímkům, což Single Man -podle mého laického oka- zřejmě je. A já, ač nerad flušu proti větru, sbírám odvahu na to, abych odhodlaně zvedl palec hore s tím, že za pár let možná porozumím, leč má nynější teen imbecilita mi nedovoluje oduševnělejší komentář, než je tento. Proměnlivost barev, která ponouká k totálnímu zvednutí koutků (zářivější barva = životní nádech) je úplně stejná jako u mě, což je o to komičtější, když si uvědomím, že láska, podle mě, neprochází žaludkem, ale třesoucíma se rukama :) Firth, který připomíná maestra Mastroianniho té doby, byl nadzemský. Scény, kdy se svým žákem seděl u pivča a rozjímali, byly very nice. A i když háv pe..pe..pe (sakra, to slovo mi nejde přes klávesnici) pesimismu převládl nad Georgem, nemůžu zakončit komentář jinak než slovy: Carpe diem!!! 80% (09.05.2010)

Jak už je zřejmé z názvu, tenhle film do značné míry stojí na výkonu jediného muže, konkrétně Colina Firtha. Tomu nezbývá než zatleskat. Ale také muž v pozadí, módní návrhář Tom Ford, odvedl vynikající práci. Málokteré psychologické drama je tak do posledního detailu vypiplané, podobně výborná je i práce se zvukem, parádním soundtrackem počínaje přes zajímavou práci s ruchy až po zesílené zvuky okolního dění. Audiovizuální zážitek na jedničku, ale možná to chtělo citlivější režijní přístup... (16.11.2010)

Intelektuálny homosexuál preberá nahlas svoj život a pritom ešte vo veľkom filozofuje so svojim okolím. Do tejto role sa celý položil Colin Firth v domnienke, že sa podobne do filmu emocionálne vložia aj diváci. Bohužiaľ sa to nedá. Neviem, ako by som reagoval v kine, ako na gauči, ale pri Single man som šľapal na stacionárnom bicykli a tak nebol až tak nudný. Komentár som mal napísať tesne po pozretí, aby som mohol reagovať na jednotlivé myšlienky, takže tentokrát iba takto povrchne. (28.09.2012)

Sentiment Falconerových vzpomínek i náhlého vzplanutí na prahu naprosté a zničující samoty je přeci jen ve výsledku snesitelný i v mezích možností sugestivní. Fordův snímek by potřeboval méně módního návrhářství a více poetičnosti. Pro všechnu vizuální aranž a učesanost totiž Fordovi před kamerou paradoxně poněkud uniká to, čeho v sobě má Firthův hrdina na rozdávání – impulsivnost, nadhled a neokázalou tragiku. Jakoby se skutečný člověk potýkal s nažehleným manekýnem a síla příběhu mezi tím vyvanula do plakátové strnulosti. (11.07.2010)