Ano, šéfe!

Zdeněk Pohlreich je frajer a rád se dívám na jeho pořady. Líbí se mi, že to nebylo jen o vaření, ale hlavně dal každé hospodě – restauraci – motorestu kde si ho pozvali pořádně do těla. Protože u některých dílů mi bylo až na zvracení, když jsem viděl, v jakém bordelu někdo může vařit, nebo jaké dělá blafy. Pro sprosté slovo on nešel nikdy daleko, ale je super, že jim kritiku řekne pěkně do očí a ne, že bude jen pomlouvat za rohem do kamery… (24.11.2018)

Všechna čest, kdo umí, ten umí. Osobitý svéráz Zdeněk Pohlreich a jeho exkurze po českých hospodách, hospůdkách, penzionech.... Přiznávám, objevil jsem ho teprve nedavno a teď zpětně " lovím " na netu starší díly, ale aby takhle netradičním a zajímavým způsobem dělal někdo pořad o vaření, to zcela upřímně smekám klobouček. Po Krausově Uvolněte se prosím a inteligentní Ebenově Plovárně, jediný " seriál na pokračování " , co splňuje přísnější měřítka a označení " kvalitní tvorba " a " nutí " diváka týden co týden usedat k Tv a s chutí si dopřávat další a další díly. p.s. Zdendo, jen do nich, ať se jim potí a lesknou ty jejich hlavičky jak psí kulky. Držím palce! (19.03.2010)

Dramaturgicky dobrá záležitost, žrádlo mě baví, náhled do českých restaurací taky, jen ta Pohlreichova prořízlá huba mi začíná lézt krkem víc jak přeschlej knedlík bez omáčky. Při vícero sériích už je to jen dokola opakovanej opruz, u kterýho mě zrovna uvaděč drží nejmíň (a to mě v první sérii dost bavil). (21.01.2014)

Pohlreichova kouzelná pusinka. Budete potřebovat: pohled hyeny, tvrdou upřímnost, pár sprostých slov, které budete opakovat, kuchařský um, cit pro různorodá prostředí a možnosti, zabijácký úsměv a málo vlasů. Postup: 50 minut dlouhá příprava je především závislá na mixování slov od kuchyňské až po sprostou klasiku, kterou zasypáváte mučené pracovníky/majitele. Když se zvedne pěna, je nutné posypat trochou kakaa. Výsledek: Poučení o tom, jak se to v Česku dělá blbě a jak na vás nemá přijít hygiena s pokutou. Pokud jste opravdu dobří, dostanete i krásnou podobiznu na vstupní dveře. (22.12.2009)

Kruciprdel, tak tohle tady ještě nebylo. Zdeněk Pohlreich, který je v oboru něco přes 35 let, se nechává zvát do restauračních zařízení a hospod, které zažívají krušné časy.. a má je dostat zpět na vrchol. Z každé faktické věty je jasné, že ví, o čem mluví. Jeho poznatky jsou věcné, často však bohužel opomíjené. Celé toto operování v kuchyni, na baru či u stolu je rozhodně poučné a zábavné, ta pravá zábava ale přichází, když se pan Pohlreich nasere a k sprostému slovu či vtipnému výrazu nejde daleko. Vrcholem je asi zatím "kluk, co si přišel hrát s kamením", i když je to tak trochu mimo mísu pořadu. A aby bylo jasné, o čem všem je řeč.. zde jsou hlášky: "Jestli chcete něco změnit, tak si tu hlavu votevřete, jo, vyndejte si ji ze zadku, začněte přemejšlet o tom, co změníte." "Co neumíte změřit, tak se nikdy nedodělá, to není krasobruslení todleto." "Vem si gumu a vygumuj si to z hlavy." "Hlavně to nezahustěte moc, jo, ať to není jak pudink nějakej zkurvenej." (09.04.2010)