Sezení

(Febio Fest) Hned na začátku, když se Mark ploužil areálem školy na té své motorové posteli, mi přirozeně naskočilo "Jéžiš, slzavé údolí. Jsem postižený, litujte mne. Nešťastně se zamiluju a pak budu půl filmu umírat.". Kardinální (asi vliv nedávno skončivší konkláve) chyba. Mark je sympatický ironik, a i když pocit lítosti tam je (kdo by také nelitoval člověka schopného ovládat pouze hlavu a strávit mimo svou "železnou plíci" pouhých několik hodin), většinu filmu jsem i přesto strávil s úsměvem na rtech, který jednoduše (ani složitě) nešel potlačit. Překvapila mne Helen, jaká je to nestyda (ve zcela pozitivním slova smyslu), a potěšil William H. Macy jako farář... 90% (19.03.2013)

Sezení je podle knihy Intimní život Cheryl T. Cohen Greene a Lorny Garan. Co si představíte pod sloganem o zpovědi sexuální terapeutky, která místo slovem léčí vlastním tělem? Asi jen málo z vás si představí "jeden z nejúchvatnějších filmů roku". Ale kombinace nevtíravé režie, příjemně krátké stopáže a dobrého castingu dělá ze Sezení příjemný film na tabuizované téma, které vám ale během sledování přijde naprosto přirozené a normální. Takže pokud už jste tak daleko, směle pokračujte s knihou, ve které je mnohem více, než jen ten jeden filmový příběh. Sex není nemoc, sex je radost. (04.09.2015)

Zřejmě musí záležet i na rozpoložení, v kterém se dívám na takové filmy jako je The sessions, protože zpočátku jsem byla v rozpacích a jak už tady někdo píše, tak jsem nevěděla, kam tím Ben míří. Ale i sexuální touha a její naplnění patří k životu a ne všem se tohoto příjemného odvětví lásky dostane. Příkladem je ochrnutý Mark a já si vážím Bena za to, že tohle citlivé téma předložil nepodbízivě a vyhnul se veškeré vulgárnosti, která s tím bývá spojovaná. Druhá polovina byla naladěna víc na strunu srdce ženy, ke kterým se hlásím, ale zase ne tolik, aby to bylo příliš patetické. Přiznávám, že Johna Hawkese vůbec neznám, ale zahrál to přesvědčivě a vždy s citem pro danou chvíli a stejně tak Helen, která je snad stále stejná a léta jí míjí. Ovšem největší radost mi udělal asi kněz v podání William H. Macyho. S tím šátkem kolem hlavy, hárem a pivkem, to nemělo chybu. Citlivé, jednorázové The sessions. Filmová výzva 2016 (18.01.2016)

No, to bylo fakt zvláštní. Netušim, o co se tvůrci snažili, kam cílili, nakonec ani tomu Markovi dvakrát nerozumim. Ale kdybych psal dál, akorát bych působil bezcitně, protože je to přece dle skutečných události - takže u tohohle radši zůstanu. Snad jen ... Helen rozhodně neni tak zHuntovaná, jak by se podle zdejších komentářů mohlo zdát - však se stejně od třicítky vůbec nemění. :)) (05.02.2013)

Zvláštní, velmi zvláštní, určitě ne špatný. Od začátku filmu jsem vůbec nevěděla, co si vlastně myslet, nechápala jsem, na jaké místo diváka se film snaží útočit. Ani příliš nedojme, ani nepobaví. Nicméně filmy o ochrnutých lidech jsme viděli už tucty, byla jsem ráda, že tento film nabídl zase trochu jiný pohled, i když pohled, který asi nebude sedět všem, já si však myslím, že právě velká otevřenost tohoto filmu k sexu, je jeho největší plus. Znovu už bych si to ale nepustila. (05.02.2013)